Rybíz černý
Černý rybíz (Ribes nigrum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	lomikamenotvaré (Saxifragales)
Čeleď	meruzalkovité (Grossulariaceae)
Rod	rybíz (Ribes)
Binomické jméno
Ribes nigrum L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rybíz černý (Ribes nigrum) je botanicky řazen do rodu srstka (Ribes) v čeledi meruzalkovité (Grossulariaceae).^[1][2] Původní je pravděpodobně v severovýchodní Evropě a v jižnějších oblastech Sibiře, hranice původního rozšíření je však značně nejistá, je možné, že je původní i v Čechách a na Moravě. Druhotně je pěstován celosvětově v oblastech mírného klimatu.

Rybíz černý je opadavý keř vysoký až 1,5 m. Listy jsou dlanitě tříklané až třílaločné s trojúhelníkovými cípy, 5 až 8 cm dlouhé a 8 až 12 cm široké s řapíkem až 9 cm dlouhým. Větve jsou zpočátku světlé a chlupaté, později červenohnědé. Květy jsou uspořádány v hroznech po 6 až 10. Plodem jsou jedlé bobule černofialové až černé barvy o průměru 8 až 11 mm.^[3][4]

Listy i větve uvolňují typické aroma, které může být některým lidem nepříjemné,^[4] jiní je naopak považují za příjemné.^[5]

Rybíz černý je jedním z rodičovských druhů mezidruhového křížence Josta (druhým je angrešt).^[3]

Černý rybíz byl původně v Evropě používán jako léčivá rostlina, teprve později začal být pěstován jako ovoce. Plody obsahují několikanásobně více vitaminu C než citrusové plody. Významný je i obsah polyfenolů a rutinu.^[1][6]

Černý rybíz je bohatým zdrojem nejen vitamínu C (ze 100 g černého rybízu lidské tělo získá až 177 mg vit. C),^[1] ale i polyfenolů (1 540 mg ve 100g) obsahujících flavonoidy (vitamín P)^[6] a z hlediska obsahu bioaktivních flavonoidů ho předstihují pouze ostružiny, maliny, lékořice, šípky a plody rakytníku. Obsahuje pektiny a významné množství stilbenů (resveratrolu).^[1][6] Černý rybíz řadíme mezi rostlinné antioxidanty.^[1][6] Charakteristickou vůni dávají bobulím a listům černého rybízu některé složky, hlavně éterické silice.^[7] Černý rybíz se vyskytuje divoce, ale léčivou surovinu získáváme z keřů pěstovaných.

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních složek zjištěných v plodech černého rybízu.^[8]

Černý rybíz působí močopudně a potopudně,^{[7][9][10][11]} protihnilobně,^[12] proti artritidě,^[13][14] průjmu,^[14] kurdějím^[11] a posiluje žaludek^[zdroj?]. Také plody černého rybízu slouží proti nachlazení^[10] a černému kašli^[9]. Šťáva z plodů zvyšuje pružnost cév^[11], odolnost proti nachlazení^[9][10] a zvýšení hladiny antioxidantů.^[11] Obsažené flavonoidy a antioxidanty mají potlačující vliv na rozvoj některých demencí (ochrana mozkových cév i buněk).^[10] Bioaktivní flavonoidy působí s obsaženým i dodaným vitamínem C většinou synergicky.^[zdroj?] Komplex přírodních flavonoidů s dodaným vitamínem C označujeme někdy jako C-komplex.^[zdroj?] Sušené plody i listy jsou cennou součástí ovocných čajů.^[7][10] Obsažené pektiny jsou pomocníkem při boji s rakovinou.^[11][15] List bývá velmi často součástí domácích (celoročních) i bylinných čajových směsí.^[10] List je například součástí čajů pro léčbu močových cest.^[10] Pití šťávy z černého rybízu působí jako prevence proti vápníkovým^[zdroj?] ledvinovým kamenům.^[16]

Konzumace černého rybízu se nedoporučuje při častých obtížích, jako jsou:^{[12][14][zdroj?]}

• překyselení žaludku
• pálení žáhy
• ledvinové kameny
• záněty trávicí soustavy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu rybíz černý na Wikimedia Commons
• Galerie rybíz černý na Wikimedia Commons