Tento článek možná obsahuje výsledky vlastního výzkumu.

Můžete pomoci Wikipedii tím, že informace upravíte na základě věrohodných zdrojů a přidáte reference, aby uváděná tvrzení byla ověřitelná. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce článku zdůvodněte vložení šablony.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: čeština

Kiwi je ovoce,^[1] plod popínavých dřevin rodu aktinidie, pocházejících z Číny.

Plod liány aktinidie lahodné^[2] (Actinidia deliciosa) obsahuje velké množství vitamínu C. Velikostí je podobný slepičímu vejci, slupka je hnědá a chlupatá, dužina obvykle zelená s bílým středem, kolem něhož jsou umístěna černá semena. Na jedné liáně může růst až 200 kg plodů.^[zdroj⁠?!]

Předkem dnešního kiwi^[zdroj⁠?!] je Actinidia deliciosa, která je původně z Číny. Jiný předek kiwi, také Actinidia, byl také nalezen v Číně. Kiwi zde mělo různé názvy, jako například „jang-tao“ (čínsky znaky 羊桃). Semena byla transportována do světa a brzy se rozšířila do Japonska a na Sibiř. Počátkem 20. století se dostalo kiwi na Nový Zéland. Lidem, kteří kiwi ochutnali, připomínalo chutí angrešt, proto jej pojmenovali také čínský angrešt. Kiwi však s angreštem a jeho rodem nemá nic společného.

Ve 20. letech 20. století se rozšířilo domácí pěstování kiwi. Ve 40. letech se již přešlo na komerční pěstování a dlouhou dobu držel Nový Zéland prvenství ve vývozu kiwi (12 t/ha). V současné době je vedoucím producentem kiwi Itálie. Za ní se drží Nový Zéland, Chile, Francie, Japonsko, Řecko a USA. Vyšlechtěné velkoplodé odrůdy kiwi ale mají svůj původ na Novém Zélandu, odtud pochází jejich obchodní název. Kiwi může být pěstováno ve většině mírných klimat s adekvátním letním teplem. Do České republiky se dováží více kiwi italského původu, protože je levnější, dostupnější a lépe skladovatelné. Navíc je dovoz z nepříliš vzdálené Itálie ekologicky účelnější než ze zámoří.^[zdroj?]

Kiwi dostalo svůj nový název (původně čínský angrešt) kvůli studené válce a z nové marketingové strategie, podle národního ptáka Nového Zélandu – kivi, jehož vzhledově poněkud připomíná. V roce 1973 se jméno stalo oficiálním obchodním jménem.

V současné době^[kdy?] kvůli zmatkům, zda se při vyslovení „kiwi“ jedná o ovoce nebo o ptáka, prodává Nový Zéland kiwi pod značkou Zespri, což je také ochranná známka. Značkování také slouží k tomu, že se rozlišují kiwi z Nového Zélandu od ovoce plozeného jinými zeměmi, které mnohdy profitují ze jména „Kiwi“.

Tradiční zelená kiwi jsou oválná, velká zhruba jako slepičí vejce, ale ne tak špičatá. Kiwi má hnědou a chlupatou slupku. Slupka není zdravotně závadná a je možné ji jíst. Kiwi je tvrdé a postupem času měkne a zraje, čímž se mění i jeho chuť z trpké a kyselé na sladko-kyselou. Je citlivé na tlak a mačkání.

V současné době je v některých zemích možné sehnat zlatá kiwi. Zlaté kiwi se od tradičního zeleného liší barvou dužiny a tvarem. Špička naproti stopce je kulatější a tvar tak více připomíná vejce nebo hrušku. Chloupky na slupce jsou miniaturní a zastoupeny v mnohem menším množství. Díky tomu je zlaté kiwi citlivější na poškození a dozrává dříve. Mnoho farem produkujících zlaté kiwi proto preferuje ruční sbírání přímo z keřů s ručním překládáním do košů a krabic^[zdroj?]. I přes svoji náročnost na šetrné zacházení se zlaté kiwi vyváží do celého světa. Oproti zelenému kiwi je zlaté sladší, jemnější a není tak kyselé. Kvůli vyšším nákladům na pěstování, sklizeň i přepravu je v obchodech také dražší.

Kiwi obsahuje větší množství vitamínu C než většina druhů ovoce. Obsahem až 1 miligram vitamínu C v 1 gramu pokrývá konzumace jednoho kusu kiwi příjem denní dávky. Díky vitamínu C v kombinaci s hořčíkem podporuje kiwi látkovou výměnu, zpevňuje cévy a žíly, posiluje imunitní systém a zlepšuje zrak. Je známo, že vitamín C je důležitý antioxidant, který pomáhá zvládat stres, zvyšuje schopnost soustředit se a podporuje tvorbu hormonů pro dobrou náladu. Dále konzumace kiwi přispívá ke zdravé funkci srdce a svalů, k růstu kostí, pomáhá při krvácení z dásní, parodontóze. V zimních měsících je kiwi výbornou prevencí chřipky, nachlazení a rýmy.^[zdroj?] Je i významným zdrojem energie pro sportovce, kterým pomáhá například při namožení vaziv nebo podvrtnutém kotníku, protože díky vysokému obsahu vitaminu C zpevňuje vaziva.

Obsah draslíku je mírně nižší než u banánu. Kiwi také obsahuje vitamín E, který má rovněž antioxidačními účinky. Je také bohaté na některé bílkoviny, které se používají ke změkčování masa. Ty jsou ale pro některé lidi alergenem.

Kiwi je možné jíst syrové nebo tepelně upravené. Mnoho lidí si kiwi před konzumací loupe, ale není to nutné. Kiwi lze jíst i jako jablko, stačí jej před konzumací jen umýt. Nejlepší způsob, jak jíst kiwi bez slupky, je rozpůlit je a lžičkou vydlabat měkkou dužinu. Také lze kiwi omýt, oloupat a sníst. K oloupání je možné použít škrabku na brambory nebo obyčejný loupací nůž. Stejně jako u jiného ovoce se ale i u kiwi loupáním ztrácí mnoho ve výživě významných látek.^[zdroj?]

Kvůli změkčovacímu enzymu není dobré kiwi používat v dezertech a moučnících, které obsahují mléko nebo mléčné výrobky.^[zdroj?] Přesto je kiwi v kombinaci se šlehačkou v mnoha oblíbených dezertech. Kiwi chutná nejlépe v čerstvém stavu, ale vyrábí se z něj i kompoty, koláče, ovocné dezerty, marmelády, používá se ke zdobení dezertů a výrobků studené kuchyně. V poslední době^[kdy?] se kiwi také užívá při výrobě džusů nebo míchání koktejlů; do nápojů je ale vhodné kiwi oloupat, protože jinak se do nápoje ze slupky rozmixováním rozptýlí příliš mnoho hořkých látek, které sice nejsou nezdravé, ale způsobují nepříjemnou chuť. Kiwi lze i sušit. Kiwi je možno použít také jako náplň do palačinek, k ochucení jogurtů nebo zmrzliny.

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v plodech kiwi.^[3]

Plody je potřeba při výběru lehce ohmatat. Příliš tvrdé kiwi je ještě nezralé, má méně šťávy, je kyselejší a zejména slupka je tuhá, avšak je možné ho jíst. Takové kiwi je možné koupit a nechat doma dozrát. Příliš měkké kiwi není vhodné nakupovat, pokud z něj nechceme připravovat marmeládu. Kiwi není výrazně chemicky ošetřeno jako citrusy a přitom jej lze skladovat delší dobu. Při teplotě kolem 1 °C a asi 80–90 % vlhkosti vzduchu vydrží kiwi až 5 týdnů.^[zdroj?]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kiwi na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo kiwi ve Wikislovníku