PROFILPELAJAR.COM

Racek tříprstý
	Dospělý racek tříprstý v letu
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; zranitelný
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	dlouhokřídlí (Charadriiformes);
Čeleď	rackovití (Laridae);
Rod	racek (Rissa);
Binomické jméno
	Rissa tridactyla; (Linné, 1758)
	Mapka s rozšířením racka tříprstého. Světle zeleně je zbarveno hnízdní rozšíření prvního a tmavě zeleně druhého poddruhu. Tmavě modře jsou pak vyznačené hlavní oblasti, kde oba poddruhy zimují. Mapka s rozšířením racka tříprstého. Světle zeleně je zbarveno hnízdní rozšíření prvního a tmavě zeleně druhého poddruhu. Tmavě modře jsou pak vyznačené hlavní oblasti, kde oba poddruhy zimují.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Racek tříprstý (Rissa tridactyla) je středně velký mořský pták z čeledi rackovitých.

Taxonomie

Druh tvoří 2 poddruhy.

• R. t. tridactyla – Obývá sever Atlantského oceánu.

• R. t. pollicaris – Obývá sever Tichého oceánu.

Popis

Racek tříprstý je mírně větší než jeho hojnější příbuzný racek chechtavý, dorůstá přibližně 40 cm, váží 300–525 g a v rozpětí křídel má 90–100 cm. Je převážně bílý s šedým hřbetem a křídly, která mají výrazné tmavé konce, tmavými končetinami a žlutým zobákem. Přes zimu se u něho objevuje výrazný tmavošedý pruh za okem.

Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci mají tmavou špičku ocasu, výrazné černé opeření na křídlech a na krku, dva tmavé pruhy na hlavě a tmavý zobák. Dospělí ptáci bývají v České republice nejčastěji zaměňováni s rackem bouřním, od kterého jej můžeme spolehlivě rozlišit pomocí tmavých končetin pouze se třemi prsty, mladí ptáci pak obvykle s velmi podobným rackem malým.

Rozšíření

Racek tříprstý velmi početně hnízdí na evropském a severoamerickém pobřeží Atlantského a Tichého oceánu. Po vyhnízdění ptáci opouštějí kolonie a rozptylují se po mořích (patří k pelagickým druhům), kde se většinou shromažďují v oblastech kontinentálního šelfu a mořských lavic (anglicky banks). Obvykle se v této době zdržují mimo pobřeží a jen výjimečně zaletují do vnitrozemí, většinou následkem silných mořských bouří.^[2]

Chování

Přes léto se zdržuje zpravidla u mořského pobřeží.Loví především malé druhy ryb, korýše, hmyz nebo červy, často přitom doprovází velké rybářské lodě, na kterých požírá zbytky ulovených ryb, nebo okrádá menší druhy vodních ptáků o ulovenou kořist. Mimo hnízdění se ozývá krátkým nosovým „kja“, jako varovný signál používá krátké „kt kt“.

Hnízdění

Podobně jako většina ostatních druhů racků hnízdí v početných koloniích. Neúhledné hnízdo lemované mechem nebo mořskými řasami si staví obvykle na mořských, často i velmi strmých a nepřístupných útesech. Průměrná snůška čítá 1–2 bílá vejce, na kterých sedí střídavě oba rodiče 25–32 dní. O mláďata pečují ještě následujících 33–54 dní. Ve volné přírodě se může dožít i více než 15 let.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Black-legged Kittiwake na anglické Wikipedii.

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ OLSEN, K. M. O.; LARSSON, H. Gulls of North America, Europe and Asia. Princeton & Oxford: Princeton University Press, 2003. ISBN 0-691-11327-0.