PROFILPELAJAR.COM

Petr III. Jelito
Vysoce důstojný; Petr III. Jelito
	Biskup olomoucký
	Petr III. Jelito (B. Paprocký, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	olomoucká
Sídlo	Olomouc
Jmenování	28. dubna 1381
Předchůdce	Jan IX. ze Středy
Nástupce	Jan z Moravy
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	biskup churský (1356–1368); biskup litomyšlský (1368–1371); ; arcibiskup magdeburský (1372–1381); ;
Osobní údaje
Datum narození	1325
Místo narození	Dolní Třešňovec u Lanškrouna, České království
Datum úmrtí	12. února 1387 (ve věku 61–62 let)
Místo úmrtí	Olomouc, Moravské markrabství
Místo pohřbení	Katedrála svatého Václava
Povolání	arcibiskup a katolický biskup
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr III., též Petr z Brna zvaný Jelito (Gelito, německy Wurst) se narodil kolem roku 1330 ve vesnici Třešňovec u Lanškrouna. Vystřídal postupně úřady papežského auditora, a biskupské stolce v Churu (1356–1368), Litomyšli (1368–1371), Magdeburku (1372–1381) a Olomouci (1381–1387).

Život a činnost

Petr pocházel ze selské či nižší šlechtické rodiny, údajně vlastnící pozemky ve tvaru jelita.^[1] Vyrůstal v Uhrách. Studoval na univerzitách v Praze, v Bologni, v Perugii a v Římě, kde získal doktorát práv. Ovládal slovem i písmem pět jazyků.

Dne 10. června 1356 jej papež Inocenc VI. jmenoval biskupem churské diecéze.

V letech 1352–1355 působil při papežské kurii jako auditor causarum papeže Inocence VI. a jako kancléř a hofmistr rakouského vévody Albrechta II. a užského probošta v Uhrách. Často pobýval v blízkosti Karla IV., při jehož soudním dvoře působil. Na Karlovu přímluvu při jeho císařské korunovaci v Římě 5. dubna 1355 byl patrně patrně papežem vybrán za kandidáta na biskupský stolec v Churu a tam roku 1356 do úřadu zvolen a potvrzen. Od roku 1368 byl biskupem v Litomyšli.

V roce 1371 založil a na vlastní náklad dal vybudovat klášter bratří kanovníků svatého Augustina s kostelem svatého Mikuláše a svaté Kateřiny v Lanškrouně a dal mu připsat pozemky s vesnicí Nezamyslice. Na přímluvu Karla IV. došlo k dalším změnám v obsazení biskupských stolců a Petr se stal roku 1371 arcibiskupem v Magdeburgu, kde působil deset let.

28. dubna roku 1381 byl papežem Urbanem VI. přeložen jako biskup do Olomouce. Tam ho čekaly spory s kapitulou i s pražským biskupem.

Zemřel 12. února 1387 v Olomouci. Byl pohřben do gotické krypty Katedrály sv. Václava v Olomouci, kterou dal kardinál František z Ditrichštejna při pozdějších úpravách zasypat a zazdít, dosud nebyla archeologicky prozkoumána.

Erb

V erbovním štítku měl přední polovinu kráčejícího osla, který je v heraldické kurtoazii pro své dlouhé uši symbolem pozorného naslouchání, což odkazuje k Petrově první funkci auditora a soudce. Na jeho pečeti Churského biskupa je osel vyobrazen neobvykle ve skoku jako kůň nebo jelen. Na ostatních biskupských pečetích a na pečeti klášterní fundace v Lanškrouně je erbovní znamení zmenšené na oslí hlavu a krk.^[2]. Osel je zde vždy hlavou obrácen heraldicky doprava, to je z pohledu pozorovatele doleva.

Odkazy

Reference

↑ Zelenka 1979, s. 91.
↑ Zelenka 1979, s. 91–92.

Literatura

BORKOVCOVÁ, Marie. Petr III. zvaný Jelito. Lanškrounsko : vlastivědný sborník Městského muzea Lanškroun. Městské muzeum Lanškroun, 2016, roč. 14, s. 40–43. ISBN 978-80-905183-6-0.
BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha: Logik, 2000. ISBN 80-902811-0-9.
ELBEL, Petr. Osobnost olomouckého biskupa Petra III. řečeného Jelito (1381–1387). Střední Morava. 2001, roč. 7, čís. 13, s. 4–26.
ELBEL, Petr. Petr Jelito, dvořan a diplomat Karla IV.. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity. 2001, čís. 48, s. 67–87.
ZELENKA, Aleš, 1979. Die Wappen der böhmischen und mährischen Bischöfe. Regensburg: Beheym-Verlag. 319 s. S. 91–92. (německy)