PROFILPELAJAR.COM

Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu
Jeho Eminence; Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu
	Kardinál-kněz; Biskup olomoucký
Církev	Římskokatolická církev
Diecéze	olomoucká
Zvolení	1745
Předchůdce	Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu
Nástupce	Leopold II. Fridrich z Egkhu
Znak
Svěcení
Kněžské svěcení	15. prosince 1720
Biskupské svěcení	22. května 1746 ; světitel Otto Honorius z Egkhu ; 1. spolusvětitel Franz Anton Engl von Wagrain ; 2. spolusvětitel Franz Anton von Khevenhüller
Kardinálská kreace	16. dubna 1747 ; kreoval Benedikt XIV.
Titul	Kardinál-kněz
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Protektor Germánie (1751–1758);
Osobní údaje
Datum narození	20. ledna 1698
Místo narození	Brixen
Datum úmrtí	5. února 1758 (ve věku 60 let)
Místo úmrtí	Brno
Rodiče	Franz Anton Troyer a Maria Maximiliana Troyer
Povolání	katolický kněz, katolický jáhen a katolický biskup
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Julius hrabě Troyer z Troyersteinu (německy Ferdinand Julius Graf von Troyer) (20. ledna 1698 Brixen – 5. února 1758 Brno) byl rakouský kníže-biskup, kardinál a v letech 1745–1758 biskup olomoucký.

Životopis

Pocházel ze šlechtického rodu původem z Lucemburska, později usazeného v Tyrolsku a v roce 1697 povýšeného do hraběcího stavu. Narodil se jako nejstarší syn císařského tajného rady hraběte Františka Antonína Troyera (1652–1712) a jeho manželky Marie Maxmiliány, rozené svobodné paní z Teuffenbachu. Již v dětském věku byl jmenován kanovníkem v Olomouci, poté studoval v Římě na katolické koleji Collegium Germanicum. Dne 15. prosince 1720 byl vysvěcen na kněze a v roce 1722 získal doktorát z teologie. Od roku 1725 byl sídelním kanovníkem v Olomouci a od roku 1731 arciděkanem v Opavě. V roce 1741 se stal scholastikem dómu olomouckého.

V prosinci roku 1745 byl 26 hlasy jednomyslně zvolen knížetem biskupem v Olomouci. Tehdejší světící biskup, Otto Honorius z Egkhu ho vysvětil 22. května 1746. Po intronizaci absolvoval slavnostní vjezd do Olomouce, který se stal ve městě významnou společenskou událostí (27. srpna 1747).^[1] Troyerův slavnostní vjezd do Olomouce je zachycen na rozsáhlé panoramatické malbě F. V. Korompaye vystavené dnes v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.^[2] a několika dalších obrazech.^[3]^{[pozn. 1]} Kardinálem byl jmenován 16. dubna 1747 papežem Benediktem XIV., kardinálský klobouk převzal ve Vídni. V roce 1746 byl také jmenován císařským tajným radou. Po smrti vídeňského arcibiskupa Sigismunda Kolonitsche obdržel čestný titul Protector Germanie. Důležitý úkol mu připadl v červnu 1748, kdy v Brně, Kroměříži a Olomouci hostil Marii Terezii a císaře Františka Štěpána (císařský pár navštívil Olomouc později ještě jednou v roce 1754).^[4]

Jako olomoucký biskup vykonal řadu vizitačních cest po diecézi, zřídil několik děkanátů a nových far. Navázal na snahy předchozího olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha o svatořečení Jana Sarkandra (za svatého byl prohlášen až v roce 1995). Za jeho éry skončilo olomouckým biskupům právo razit vlastní mince a tolar z roku 1756 byl poslední mincovní ražbou kroměřížské biskupské mincovny.

Pod jeho patronátem byla v Olomouci dokončena výstavba sloupu Nejsvětější Trojice, který byl slavnostně vysvěcen v roce 1754 za účasti Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského při jejich druhé návštěvě Olomouce.^[5] Po ničivém požáru Kroměříže v roce 1752 zahájil obnovu zámku, která pokračovala i po jeho smrti.^[6] V Kroměříži také finančně podporoval dostavbu piaristického kostela sv. Jana Křtitele.^[7] Na biskupském panství Vyškov nechal postavit dva lovecké zámky, které nesou jeho jméno (Ferdinandsko^[8], Troyerstein^[9]). Jeho osobnost připomíná také pojmenování obce Trojanovice založené v roce 1754 pod Radhoštěm.^[10]

Zemřel v Brně 5. února 1758 ve věku šedesáti let, pohřben byl v kryptě katedrály sv. Václava.

Jeho mladší bratr Kryštof Evarist Troyer (1701–1788) byl císařským komořím a žil na Moravě. V roce 1754 obdržel moravský inkolát a v roce 1755 získal od bratra biskupský lenní statek Horní Moštěnice, který pak potomkům patřil do roku 1854.^[11]^[12]

Odkazy

Poznámky

↑ Ke slavnostnímu vjezdu do Olomouce použil kočár zakoupený pro tuto příležitost v roce 1746 od rodiny Kinských. Kočár vyrobený počátkem 18. století v Paříži je dnes součástí sbírek Arcidiecézního muzea v Olomouci.

Reference

↑ ELBEL, Martin: Slavnostní vjezd kardinála Troyera do města Olomouce in: Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620–1780. Proměny ambicí jednoho města; Muzeum umění Olomouc, 2010; s. 229–235 ISBN 978-80-87149-38-6
↑ Obraz Slavnostní vjezd kardinála Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu do Olomouce dostupné online
↑ KAZLEPKA, Zdeněk: Kresba pro kardinála Troyera. Tři kreslířské záznamy intronizačního ceremoniálu Ferdinanda Julia Troyera in: Opuscula historiae artium (časopis Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno, 2017; s. 86–95 dostupné online
↑ SVITÁK, Zbyněk: Návštěva Marie Terezie na Moravě v roce 1748; Brno, 2022; s. 205–213, 286–288 ISBN 978-80-86736-70-9
↑ SLOUKA, Jiří: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy; Praha, 2010; s. 155–156 ISBN 978-80-247-2996-1
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 136
↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl; Praha, 1998; s. 214 ISBN 80-85983-15-X
↑ Zámek Ferdinandsko dostupné online
↑ Zámek Troyerstein na webu hrady. cz dostupné online
↑ Historie obce na oficiálním webu Obce Trojanovice dostupné online
↑ PAVLŮ, Miroslav: Náhrobníky hrabat Troyerů a druhotně použitá renesanční pamětní deska v Horní Moštěnici in: Zpravodaj Klubu genealogů a heraldiků Ostrava; Ostrava, 1989; s. 6–10 dostupné online
↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 82

Externí odkazy

Ferdinand Julius Troyer na webu olomoucké arcidiecéze
Ferdinand Julius Troyer na webu The Cardinals of the Holy Roman Church
Ferdinand Julius Troyer in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu na Wikimedia Commons
kardinál Troyer na stránkách Salvadora Mirandy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Biskup olomoucký
Předchůdce: Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastelkornu	1745–1758 Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu	Nástupce: Leopold II. Fridrich z Egkhu