Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
V označování letadel má každé vojenské letectvo svá vlastní pravidla, která jsou velmi různorodá. V některých zemích pro značení neexistují pravidla žádná.
USA
Americký ministr obrany Robert McNamara sjednotil názvy amerických letadel takto:
Označení mohou mít i dodatečné prefixy, takže např. UH-60 znamená užitková helikoptéra, F/A-18 je pro útoky na vzdušné i pozemní cíle, OA-10A je pozorovací/útočná verze A-10A Thunderbolt II.
Nadzvukové stíhačky zpočátku dostávaly označení F- sto(něco) - tzv. série "century fighters", když se nadzvukové stroje staly standardem, značení začalo od začátku - skok od F-110 na F-4 - obojí je americký Phantom II.
SSSR / Rusko
V Sovětském svazu nesla letadla typové označení (I - pro stíhací letoun (Istrebitěl), DB - pro dálkový bombardér (Dalnyj bombardirovščik), BB - pro lehké bombardéry (Bližnyj bombardirovščik), SB - pro rychlé bombardéry (Skorostnyj bombardirovščik), R - pro průzkumné letouny (Razvedčik) atd.). Krátce před německým napadením v roce 1941 došlo k změně označení, začalo se používat označení podle konstruktéra. V současném Rusku se letouny jmenují podle označení výrobce (MiG – Mikojan-Gurevič, Suchoj – OKB Suchoj apod.)
V kódovém názvosloví NATO se značení pro sovětská/ruská vojenská letadla nese ve stejném duchu jako americká typologie - stíhačky dostávají označení na F (Frogfoot, Fishbed), bombardéry na B (Blackjack, Bear), helikoptéry na H (Hind, Hokum).
Evropští výrobci
Evropské firmy letadla pojmenovávají celkem bez jasných pravidel (Mirage, Tornado, Typhoon), většinou jako odkaz na minulý slavný stroj.