Let L-410 Turbolet je český (původně československý) dopravní a transportní letoun, určený pro regionální dopravu. Dokáže pojmout až 19 cestujících nebo 1,7 tun nákladu. Mezi jeho výhody patří robustní konstrukce, bezpečnost, teplotní odolnost (–50 °C až +50 °C) a schopnost přistání či vzletu na krátkém a neudržovaném terénu.[1] Typ poprvé vzlétl 16. dubna1969. Od začátku výroby v roce 1971 bylo vyrobeno přes 1200 kusů. Hlavním odběratelem těchto strojů byl Sovětský svaz, později Rusko. Jsou prodávány také do zemí Asie, Afriky, Evropy a Jižní Ameriky.
Vývoj letounu začal v polovině 60. let pod označením L-400, přepracovaná verze byla představena jako L-410. Prototyp XL-410 (výrobní číslo 001, OK-60, později OK-YKE) vzlétl 16. dubna1969 ještě s motory Pratt & Whitney Canada PT6-A27 a třílistými vrtulemi Hamilton Standard, protože se vývoj motorů Walter M601 opozdil. Zálet provedli tovární piloti Ing. Vladimír Vlk a Ing. František Svinka. Sériové stroje dostaly tří- anebo čtyřlisté vrtule Hartzell.
Když byl dokončen vývoj československých motorů Walter M601, byly motory PT-6 nahrazeny M 601A (později M 601B) a letoun dostal třílisté vrtule Avia V508. Stroj dostal označení L-410M, prototyp byl připraven v roce 1973 a roku 1974 uskutečnil první let, roku 1975 začaly dodávky do SSSR.
L-610
Podrobnější informace naleznete v článku Let L-610.
Z letounu L-410 vycházel větší typ L-610 pro 40 pasažérů s přetlakovou kabinou. Vznikl jen v deseti prototypech.
L-410 UVP
Další variantou byl L-410UVP (ruská zkratka pro krátký vzlet a přistání, anglicky STOL), který má prodloužený trup, zvětšené rozpětí křídla a vzepětí stabilizátoru bylo upraveno na +7°. Do systému automatického praporování byla přidána ploška ABC (Automatic bank control). Jedná se o plošku na konci křídla, která se automaticky otevře při výpadku jednoho motoru, ovšem pouze do rychlosti 205 km/hod. Křídlo bylo vybaveno interceptory. Bylo zlepšeno vybavení i brzdy. Nejprve do něj byly montovány motory M601B se stejným výkonem, ale při vyšších teplotách účinnějším, později se však začaly montovat motory M601D a vrtule V508D. Počet míst je 15. Vzletová dráha je přibližně 456 metrů.
Nejběžnější variantou je L-410 UVP-E se zvýšenou maximální vzletovou hmotností, silnějšími motory Walter M601E, pětilistými vrtulemi V510. Na konec křídel se dají namontovat koncové nádrže. Prototyp vzlétl roku 1984 a roku 1985 se započalo s výrobou. Existují další podverze UVP-E: UVP-E9 a UVP-E20, které se liší detaily z důvodu dobových požadavků na vyhovění předpisům JAR 25 resp. FAR-23. Poslední verzí Turboletu je L-420 s motory M601F, který byl certifikován americkým FAA. L-410 verzí M až E (vč. E9 a E20) má typový certifikát vydaný EASA.
Od roku 2014 se testuje speciální verze Let L-410 UVP-E20 s lyžemi na podvozku („ski verze"). V dubnu 2017 proběhlo úspěšné testování této verze na ruské základně 100 km od severního pólu, která je vybudována na driftujícím ledu v místě 89. rovnoběžky.[2]
Celkem bylo vyrobeno přes 1200 kusů. Okolo 350 jich bylo v provozu v roce 2008. Nejvíce jich bylo dodáno do SSSR a odtud byly dále přeprodány do zemí Asie, Afriky a Jižní Ameriky, několik strojů létá v Rusku a dalších bývalých státech SSSR. V Evropě je v provozu cca 50 kusů jak v civilní letecké dopravě, tak u vojenských letectev.
Začátkem 21. století se většina vyrobených letounů dodávala do Ruska, k tomu se dařilo prodávat několik kusů i jiným zákazníkům z Evropy, Asie i Afriky. Zlom přišel ale v roce 2022, kdy po ruské invazi na Ukrajinu a následných sankcích západních zemí, a tedy i Evropské unie, se ruský trh i pro letouny L 410 uzavřel.
V té době měla také Aircaft Industries, která letoun vyrábí, ruského majitele - skupinu UGMK. V roce 2022 tak proběhla akvizice firmy skupinou OMNIPOL, která hledá pro letouny jiná odbytiště. A má za sebou již první prodané kusy L-410.[3]
L-410 NG
Podrobnější informace naleznete v článku Let L-410 NG.
Dne 29. července 2015 poprvé vzlétl letoun Let L-410 NG (nová generace), modernizovaný L-410 UVP-E20. Oproti starším typů má prodloužený „nos" pro více úložného prostoru, nové výkonnější a tišší motory GE H85 s vrtulemi AV-725, novou konstrukci křídel a novou modernější kabinu a skleněný kokpit od Garmin. Má větší dolet a vytrvalost oproti původním typům, pojme o 400 kg více nákladu. Bude prodáván ve všech variacích jako jeho předchůdce L-410 UVP-E20. Pro zvýšení životnosti a snížení cen údržby dojde v českém leteckém průmyslu poprvé k použití „Damage Tolerance“.[4]
Popis konstrukce
Jedná se o hornoplošný, samonosný jednoplošník. Konstrukci trupu tvoří celokovová poloskořepina, křídlo je dvounosníkové, vybavené dvouštěrbinovými klapkami, spoilery a ploškami automatického klonění. Kormidla jsou duralové konstrukce potažené plátnem. Pohonnou jednotku tvoří dva turbovrtulové motory Walter M 601 nebo GE H80-200 a vrtule Avia V508, V510 nebo AV-725 – vrtule stálých otáček s možností praporování a reverzu. Elektrická soustava je napájena stejnosměrným napětím 28V. Letoun je vybaven hlavním a záložním hydraulickým systémem. Podvozek a vztlakové klapky jsou ovládané hydraulicky. Letoun je schopen přistávat na malých a neupravených letištích, cca délka 500m a schopen provozu v extrémních podmínkách od +50 °C do −50 °C, je certifikován pro lety dle přístrojů (IFR), přesné přiblížení ILS CAT 1. Dolet cca 1300 km, s koncovými nádržemi, umístěných na konci křídel.
Varianty
L-410A základní dopravní úprava s motory PT6A-27 a vrtulemi Hartzell HC-B3TN-3D
L-410AS salónní provedení
L-410AB s čtyřlistými vrtulemi Hartzell HC-B4TN-3
L-410AG
L-410AF fotogrammetrická varianta dodaná do Maďarska v roce 1974 (v.č. 740303, HA-YFA)
L-410FG fotogrammetrická varianta zalétaná 30. června 1984 osádkou Stanislav Sklenář a Ing. Vladimír Vlk (t.p.z. OK-168)
L-410M prototyp zalétán v roce 1974, motory Walter M601A a vrtulemi Avia V-508, celková produkce 110 ks.
L-410MA motory Walter M601B, vrtule Avia V-508B
L-410MU zabudováno zařízení na automatickou korekci příčného náklonu a automatické praporování vrtule při vysazení jednoho motoru
L-410 UVP první prototyp vzlétl 1. listopadu 1976 s osádkou Ing. Vladimír Vlk a Ing. František Svinka (v.č. X01, OK-166, později ve VZLÚ OK-030)
L-410 UVP-LW
L-410 UVP-E zalétán 15. srpna 1989 osádkou František Srnec a Miloslav Tošovský (v.č. 892311, t.p.z. OK-152)
PolskoPolsko – pro pobřežní stráž byly objednány dva hlídkové letouny vyvinuté na základě verze L-410 UVP-E20. Mimo jiné nesou radar a optoelektronické pozorovací systémy. Předány byly roku 2020.[5]
↑Český letoun L 410 UVP-E20 s radiolokátorem pro polskou pobřežní stráž [online]. Armadninoviny.cz, rev. 2019-11-18 [cit. 2019-11-20]. Dostupné online.
.jpg){kind=spacer}
