Let L-200 Morava je československý dvoumotorový letoun s dvojitou SOP a zatahovacím podvozkem příďového typu. Pro svou oblíbenost a kvalitu je v současnosti využíván zejména pro vyhlídkové lety.[2]
Vývoj
Vývoj letounu L-200, který se měl stát novým aerotaxíkem, začal v továrně národní podnik Strojírny první pětiletky v Kunovicích, později národní podnik Let Kunovice roku 1955. Výsledkem konstrukční kanceláře byl zdařilý pětimístný kovový dolnoplošník. První let prototypuXL-200 (výr. č. XL-001, OK-LNA) uskutečnil Ladislav Šváb 9. dubna1957. Podnikové zkoušky proběhly od 15. května 1957 do 6. prosince 1957 v Kunovicích a od 24. ledna 1958 do 31. ledna 1958 v Letňanech. Druhým létajícím prototypem byl letoun L-200 výr. č. XL-03 s imatrikulací OK-LNB. Při letových zkouškách se ukázalo, že šestiválcové řadové motoryWalter Minor 6-III o výkonu 118 kW s vrtulemi V-402 nejsou dost výkonné.
Dále bylo s motory Walter Minor 6-III postaveno deset kusů ověřovací série. Pět z nich (OK-MEA až -MEE) létalo u ČSA, další dva stroje odebralo Československé letectvo (výr. č. 00-007 a 00-008). Koncem roku 1958 přelétli dva stroje tovární piloti Vladimír Vlk a ing. František Svinka do Lvova a odtud pak do Moskvy. Zde byly předváděny a následně předány ke zkouškám. Poslední stroj z nulté série (výr. č. 00-010, OK-NIA) se stal prototypem verze L-200A (OK-OEA) s motory Walter M-337 a elektricky stavitelnými dvoulistými vrtulemi V-410, který poprvé vzlétl 27. února 1960.
Konstrukční skupina ing. Bohuslava Šimůnka v jinonickém Motorletu vyvinula silnější motorWalter M-337 s vypínatelným kompresorem a přímým vstřikováním paliva o vzletovém výkonu 154 kW/210 k a jmenovitém 125 kW/170 k.[3] Ten byl k dispozici od roku 1959 a jeho instalace výrazným způsobem zlepšila výkony letounu. Typové osvědčení obdržela verze L-200A po absolvování aerosalónu v Paříži 27. července 1960. První série L-200A čítala 6 kusů (OK-OFA až -OFF), další série až po poslední osmou L-200A, měly počty nepravidelné, asi po dvaceti kusech. Celková produkce L-200A dosáhla 150 kusů.
Od poloviny osmé série, počínaje letounem výr. č. 170814 (OK-NIA), byly od srpna 1961 dodávány verze LET L-200D Morava s novými třílistými, automaticky stavitelnými vrtulemi V-506 s hydraulickým ovládáním o menším průměru. Nově bylo instalováno hydraulické čerpadlo na oba motory a radiokompas RKL-301. Od deváté po poslední čtrnáctou sérii se stavělo po třiceti kusech. Státní letecká správa vydala typové osvědčení pro L-200D 27. dubna 1963.
Do roku 1964 bylo v Kunovicích vyrobeno 361 kusů letadel L-200 včetně prototypů, ověřovací série a draků pro lámací zkoušky. Po roce 1964 byl do těchto letounů v rámci oprav montován "licenční" motor Avia M-337.
Další vývojovou verzí byla 6místná L-210 (jiné značení L-201; imatrikulace OK-PHB), přestavěná z L-200D v roce 1966, poháněná motory M-338 180 kW (245 k) a modifikované vrtule. Kabina upravena pro pilota a pět cestujících. Páté sedadlo bylo úplně vzadu, přístupné po sklopení střední části zadního opěradla. L-210 nakonec nebyla certifikována, počátkem 70. let ji zakoupil Slovácký aeroklub Kunovice a při nejbližší GO v Trenčíně musela být na příkaz SLI upravena zpět na L-200D. K objednávce od leteckých společností a sériové výrobě již nedošlo.
Popis letounu
L-200 Morava byl dvoumotorový samonosný dolnoplošník pro pilota a 3-4 cestující. Kovová kostra křídla a pevných ocasních ploch byla potaženaduralovýmplechem, pohyblivé plochy plátnem. Řadové invertnímotoryWalter Minor 6-III uložené motorových gondolách zavěšených na křídle poháněly stavitelné kovové, dvoulisté vrtule. Krycí plechy motoru byly z duralu. Do motorových gondol byl zatahován hlavní podvozek, příďová část do trupu. Do prostorné kabiny se nastupovalo velkými bočními dveřmi na obou stranách trupu.[4]
Výkon motoru: 2 x 154 kW (210k – vzletový výkon s kompresorem)
Výkony
Maximální rychlost: 360 km/h
Cestovní rychlost: 256 km/h
Maximální dolet: 1 710 km
Dostup: 6 200 m
Stoupavost: 6,5 m/s
Dolet: 1900 km
Další uživatelé
Austrálie, Argentina, Bulharsko, Kuba, Maďarsko, Německo (NDR, NSR), Velká Británie, Egypt, Indie, Itálie, Polsko, Jižní Afrika, býv. SSSR, býv. Jugoslávie, Francie, Indonésie, Švýcarsko, Švédsko
Zajímavost
Jeden (výr. č. 170709) z deseti strojů dodaných Kubánské lidové republice byl unesen z Kuby na Floridu a byl testován USAF na základně Wright-Patterson, posléze byl předán do Národního amerického leteckého muzea.
Odkazy
Reference
↑NĚMEČEK, Václav. Dvoumotorová obchodní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1987. (Atlas letadel). S. 66–67.
↑ abNĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1945-1984 (L-200). III.. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s. S. 129–132, 202–203.
↑NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1945-1984 (Walter M-337). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s. S. 161–164, 208–209.
↑ abŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. 448 s. ISBN80-251-0733-7. S. 279–281.
Literatura
NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 2. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s.
ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů I. Praha: Albatros, 1979. 430 s.
ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů II. Praha: Albatros, 1982. 246 s.