| Oxid dusitý |
|---|
 3D model molekuly N2O3 |
 2D schéma molekuly N2O3 |
| Obecné |
|---|
| Systematický název | Oxid dusitý |
|---|
| Anglický název | Dinitrogen trioxide |
|---|
| Německý název | Distickstofftrioxid |
|---|
| Sumární vzorec | N2O3 |
|---|
| Vzhled | Namodralý plyn (tmavě modrá kapalina nebo krystaly) |
|---|
| Identifikace |
|---|
| Registrační číslo CAS | 10544-73-7 |
|---|
| PubChem | 61526 |
|---|
| ChEBI | 29799 |
|---|
| Vlastnosti |
|---|
| Molární hmotnost | 76,012 g/mol |
|---|
| Teplota tání | −102 °C |
|---|
| Teplota varu | 3 °C (rozklad na NO a NO2) |
|---|
| Hustota | 1,447 g/cm³ (2 °C)
1,782 g/cm³ (−195 °C) |
|---|
| Měrná magnetická susceptibilita | 3,81×10−6 cm3g−1 (−16 °C) |
|---|
| Termodynamické vlastnosti |
|---|
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 83,76 kJ/mol
50,31 kJ/mol (kapalina) |
|---|
| Standardní molární entropie S° | 312,3 JK−1mol−1 |
|---|
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | 139,5 kJ/mol |
|---|
| Izobarické měrné teplo cp | 0,863 5 JK−1g−1 |
|---|
| Bezpečnost |
|---|
 GHS03 GHS04 GHS05 GHS06
Nebezpečí[1] |
| R-věty | R26, R34 |
|---|
| S-věty | S1/2, S9, S26, S28,
S36/37/39, S45 |
|---|
| NFPA 704 | |
|---|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
|
Oxid dusitý (N2O3) je jedním z pěti oxidů dusíku. V plynném skupenství je nestabilní, v kapalném stavu je to silně jedovatá tmavěmodrá kapalina.
Výroba
Oxid dusitý vzniká reakcí oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2) za teploty nižší než −21 °C.
- NO + NO2 → N2O3
Tato sloučenina je však stabilní pouze v pevném a kapalném stavu, při dosažení bodu varu (3 °C) se rychle rozkládá zpět na NO a NO2.
Využití
Oxid dusitý nemá žádný technický význam. Teoreticky sice může být použitý při výrobě kyseliny dusité (HNO2):
- N2O3 + H2O → 2 HNO2,
ale takto vzniklá kyselina dusitá je velice nestabilní a rychle se rozkládá za vzniku kyseliny dusičné, oxidu dusnatého a vody:
- 3 HNO2 → HNO3 + 2 NO + H2O.
Reference
- ↑ a b Dinitrogen trioxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- Jiří Vohlídal, Alois Julák, Karel Štulík: Chemické a analytické tabulky, Grada, Praha 1999, ISBN 80-7169-855-5
- František Jursík: Anorganická chemie nekovů, Vysoká škola chemicko-technologická, Praha 2002, ISBN 80-7080-504-8
- Heinrich Remy: Anorganická chemie – I. díl, Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1961
- Norman Neill Greenwood, Alan Earnshaw: Chemie prvků – svazek I, Informatorium, Praha 1993, ISBN 80-85427-38-9
Externí odkazy
