Oxid antimonitý
Obecné
Systematický název	Oxid antimonitý
Anglický název	Antimony trioxide
Německý název	Antimon(III)-oxid
Sumární vzorec	Sb4O6
Vzhled	Bílá práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	1309-64-4
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	215-175-0
Indexové číslo	051-005-00-X
Vlastnosti
Molární hmotnost	291,52 g/mol
Teplota tání	656 °C
Teplota varu	1 426 °C
Teplota změny krystalové modifikace	572 °C
Hustota	5,19 g/cm3 (α-modifikace) 5,778 g/cm3 (β-modifikace)
Rozpustnost ve vodě	1,4 mg/100 ml (30 °C)
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	rozpustný v koncentrovaných kyselinách a zásadách
Relativní permitivita εr	12,8
Tlak páry	13,3 hPa (660 °C)
Měrná magnetická susceptibilita	−2,978 Sm−1
Struktura
Krystalová struktura	krychlová (α-modifikace) kosočtverečná (β-modifikace)
Hrana krystalové mřížky	a=1 113 pm (α-modifikace) a=492 pm; b=1 246 pm; c=542 pm (β-modifikace)
Koordinační geometrie	pyramida
Dipólový moment	0 C.m
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−709 kJ/mol (α-modifikace)
Entalpie tání ΔHt	188 J/g
Entalpie varu ΔHv	256 J/g
Standardní molární entropie S°	133 J.K−1.mol−1 (α-modifikace)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−626,5 kJ/mol (α-modifikace) −617,8 (β-modifikace)
Bezpečnost
GHS07 GHS09 [1] Varování[1]
R-věty	R40
S-věty	S2, S22, S36/37
NFPA 704	1 2 0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid antimonitý (chemický vzorec Sb₄O₆, někdy zkráceně jen Sb₂O₃) je nejdůležitější sloučeninou antimonu.

Oxid antimonitý lze připravit více způsoby:

• Spalováním elementárního antimonu na vzduchu:

4 Sb + 3 O₂ → Sb₄O₆.

• Hydrolýzou chloridu antimonitého:

4 SbCl₃ + 6 H₂O → Sb₄O₆ + 12 HCl.

• Pražením minerálů antimonu (hlavní průmyslová metoda přípravy).

Oxid antimonitý je amfoterní oxid. Lze ho přímo oxidovat na oxid antimoničný nebo jiné sloučeniny antimoničné. Také ho lze jednoduše redukovat na antimon.

V pevném stavu se oxid antimonitý vyskytuje ve struktuře, která tvarem odpovídá struktuře adamantanu. Každý atom antimonu je vázán se třemi atomy kyslíku a ty následně s dalšími třemi atomy antimonu. Všechny atomy antimonu jsou tedy vzájemně provázány přes "kyslíkové můstky". Je proto vhodnější zapisovat vzorec oxidu jako Sb₄O₆ a nikoliv Sb₂O₃ i když tento zápis není chybně, ale nezachycuje plně strukturu sloučeniny.

V plynné fázi existuje tento oxid v dimerní formě Sb₄O₆, která je isostrukturní s oxidem fosforečným, tato forma je přítomna také v krystalické kubické formě. Monoklinická forma má lístkovou strukturu složenou z pyramidálních skupin {SbO₃}, které sdílejí atom kyslíku.

• Retardér hoření pro textil a polymery
• Kalící činidlo pro skla, keramiku a glazury
• Pigment

Oxid antimonitý je pouze slabě absorbován zažívací soustavou, hlavní cestou expozice je vdechování prachu. Vylučování antimonu z těla je pomalé, takže je nebezpečný z hlediska chronické toxicity. Akutní otravy nejsou časté.^[zdroj?]

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oxid antimonitý na Wikimedia Commons