Oxid chromitý

Oxid chromitý
Obecné
Systematický názevOxid chromitý
Triviální názevChromová zeleň
Anglický názevChromium(III) oxide
Německý názevChrom(III)-oxid
Sumární vzorecCr2O3
VzhledZelená práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS1308-38-9
PubChem517277
ChEBI48242
SMILESO=[Cr]O[Cr]=O
InChIInChI=1/2Cr.3O/rCr2O3/c3-1-5-2-4
Číslo RTECSGB6475000
Vlastnosti
Molární hmotnost151,99 g/mol
Teplota tání2 435 °C
Teplota varu4 000 °C
Hustota5,21 g/cm3 (pevný)
Index lomu2,551
Rozpustnost ve voděNerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
Rozpustný v kyselinách a zásadách (Pouze hydratovaný oxid chromitý)
Relativní permitivita εr12
Měrná magnetická susceptibilita319,181×10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
kosočtverečná
Hrana krystalové mřížkya= 494 pm, c= 1 357 pm (Šesterečná)
a= 535 pm (Kosočtverečná)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−1 128 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt116 J/g
Standardní molární entropie S°81,2 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−1 035 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,782 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
S-větyS26 S28[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid chromitý (chemický vzorec Cr2O3) je jedním ze tří oxidů chromu (ještě existuje oxid chromičitý a oxid chromový). Vzniká rozkladem oxidu chromového:

4 CrO3 → 2 Cr2O3 + 3 O2

Můžeme jej také připravit redukcí dichromanu draselného sírou:

K2Cr2O7 + S → Cr2O3 + K2SO4

nebo rozkladem dichromanu amonného:[3]

(NH4)2Cr2O7 → Cr2O3 + 4 H2O + N2.

Oxid chromitý je zelený, ve vodě nerozpustný prášek. Má vysokou teplotu tání. Používá se jako zelený pigment. Proto se též nazývá chromová zeleň.

Chlorací jeho směsi s uhlíkem se připravuje chlorid chromitý:

Cr2O3 + 3 C + 3 Cl2 → 2 CrCl3 + 3 CO

Oxid chromitý se také používá k aluminotermické výrobě čistého chromu.[4]

Cr2O3 + 2 Al → 2 Cr + Al2O3

Využití

Oxid chromitý je používán jako umělecká zelená barva pod názvem chromoxid tupý. Také se používá jako katalyzátor. Povolené barvivo (pigment) pro použití v kosmetických přípravcích dle přílohy IV ES1223/2009.[5]

Odkazy

Reference

  1. a b Chromium(III) oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Material Safety Data Sheet - Chromium (III) oxide
  3. Sopka – Studium chemie, PřF UK [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 
  4. YOSHITAKA, Kohei; YANG, Jian; LIU, Zhongzhu. Mechanism of Aluminothermic Reduction of Chromium Oxide. Journal of High Temperature Society. 2008, roč. 34, čís. 1, s. 20–25. Dostupné online [cit. 2022-06-11]. ISSN 0387-1096. DOI 10.7791/jhts.34.20. (anglicky) 
  5. TEXT v úplném znění: 32009R1223 — CS — 01.08.2018. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2020-01-13]. Dostupné online. 

Literatura

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

seznam oxidů