Operace Meško

Výsadek Meško byl jeden z neúspěšných pokusů československých vojáků sloužících v Rudé armádě založit v Československu 2. československý partyzánský oddíl. Výsadek parašutistů se uskutečnil 18. března 1943. Zhruba po roce (28. února 1944) byla akce prozrazena a všichni účastníci po těžkém boji s maďarskou fašistickou armádou padli.

Operace Meško byla snahou Rudé armády (GRU), založit v Československu další partyzánský oddíl.

Výsadek byl vysazen v roce 1943 na Podkarpatské Rusi. Podle webu Válka.cz se výsadek uskutečnil ve složení: velitel podporučík architekt Václav Cemper krycím jménem „František Pospíšil“ (13.7.1911), dále pak radista Štěpán Čižmar, jeho spojka a pomocník Vasil Čižmar, radista Semjon Lizanec a jeho pomocník Ivan Louga, radista Michal Ďakun a jeho pomocník Fedor Vladimirovič. Celá skupina padla, spolu s dalšími partyzány 28. února 1944 ve městě Chust na Podkarpatské Rusi.^[1]

Velitelem operace byl podporučík Václav Cemper ze Skryjí u Golčova Jeníkova.^[2][3] Skupina v Československu prováděla sabotáže, komunikovala také s jinými odbojovými skupinami a posílala šifrované zprávy do ústředí Rudé armády.^[4][5]

28. února 1944 byla akce prozrazena, budova obklíčena jednotkami maďarské armády a policie a v boji celá skupina padla. Snaha o založení 2. československého partyzánského oddílu však neutuchla a dne 26. října 1944 na české straně Českomoravské vrchoviny se uskutečnil výsadek partyzánského oddílu Mistr Jan Hus.

• Seznam československých parašutistů v boji proti nacismu

Československo za druhé světové války
Politické reprezentace	Prozatímní státní zřízení • Komunistická strana Československa
Vlády	Československý národní výbor (Státní rada) • První exilová vláda • Druhá exilová vláda • Košická vláda
Vojenské jednotky	Legie Čechů a Slováků • Československé pozemní jednotky na Západě 1939–1945 • 1. divize ve Francii • Československé perutě v RAF (310. • 311. • 312. • 313.) • Československá samostatná obrněná brigáda • Československý pěší prapor 11 – Východní • 1. československý armádní sbor • První československý samostatný stíhací letecký pluk • 1. československá smíšená letecká divize v SSSR • 1. československá tanková brigáda • I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie) • 1. československá armáda na Slovensku • Slovenské povstalecké letectvo
Partyzánské jednotky	Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova • Partyzánská brigáda Jana Žižky – Pola • Rada tří • Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus • Partyzánská brigáda Jermak • Partyzánská brigáda Jan Kozina • Partyzánský oddíl Doktor Miroslav Tyrš • Partyzánská brigáda Národní mstitel • Partyzánský oddíl Olga • Svaz partyzánských oddílů Za Prahu • Partyzánská brigáda Smrt fašismu • Partyzánská skupina Šumava II • partyzánský oddíl zvláštního určení Zarevo • Partyzánská brigáda Vlast • Partyzánský pluk Ludvíka Svobody • Partyzánská družina Josefa Hybeše • Partyzánský oddíl Wolfram • Partyzánský oddíl Carbon • Partyzánský oddíl Lenka - Jih/Spelter
Odbojové skupiny	Obrana národa • Rada tří • Česká národní rada • Petiční výbor Věrni zůstaneme • Politické ústředí • OSVO • Národní hnutí pracující mládeže • Ústřední vedení odboje domácího • Zpravodajská brigáda • Tři konšelé • Tři králové • I. ilegální ÚV KSČ • Družstvo v prvním sledu • Avala-Modrý kruh • Hasičský odboj
Bitvy a střetnutí	Německá okupace Čech, Moravy a Slezska (Bitva o Czajankova kasárna) • Čs. protiletecká obrana Tarnopolu • Coulommiers • La Ferté sous Jouarre • Británie • Šibáa • Tobruk • Operace Anthropoid (Atentát na Heydricha • Kostel svatých Cyrila a Metoděje) • Sokolovo • Kyjev • Bílá Cerekev • Žaškov • Dukla • Bělehrad • Tetřev • Dunkerque • Jaslo • Západní Karpaty • Liptovský Mikuláš • Leškovice • Ostrava • Osvobození Československa • Plzeň • Květnové povstání českého lidu (Pražské povstání • Boj o Český rozhlas) • Slivice