Nitrosoniový ion je kation se vzorcem NO+, atom dusíku je v něm vázán trojnou vazbou na atom kyslíku. Lze jej považovat za oxid dusnatý s jedním odtrženým elektronem. Často se vyskytuje jako jedna z těchto solí: NOClO4, NOSO4H (kyselina nitrosylsírová, přesnější vzorec je O=N−O−SO2−OH) a NOBF4. Chlorečnan (ClO- 4) a tetrafluorboritan (BF- 4) jsou rozpustné v acetonitrilu (CH3CN). NOBF4 lze přečistit sublimací při 200 až 250 °C a 1,3 Pa.
Nitrosoniové sloučeniny tak musí být skladovány v bezvodém prostředí a chráněny před vzdušnou vlhkostí. Reakcí se zásadou se tvoří příslušný dusitan:
NO+ + 2 NaOH → NaNO2 + Na+ + H2O
Diazotace
NO+ reaguje s arylaminy (ArNH2) za vzniku diazoniových solí (ArN+ 2). Vzniklá diazoniová skupina může být, na rozdíl od aminové, snadno nahrazena mnoha různými nukleofily.
oproti ferrocenu/ferroceniu v CH2Cl2 má redoxní potenciál 1,00 V
oproti ferrocenu/ferroceniu v acetonitrilu má redoxní potenciál 0,87 V
NOBF4 je vhodným oxidačním činidlem, protože NO, který je vedlejším produktem jeho reakce, je plyn, který může být snadno odstraněn proudem dusíku. Na vzduchu se z NO stává NO2, který by způsoboval další reakce.
Nitrosylace arenů
Areny s vysokou elektronovou hustotou mohou být nitrosylovány pomocí NOBF4.[3] Jako příklad lze uvést reakci anisolu:
CH3OC6H5 + NOBF4 → CH3OC6H4NO + HBF4
Nitrosonium, NO+, bývá zaměňováno s nitroniem, , NO+ 2, které je aktivní částicí při nitracích. Nitronium je oproti nitrosoniu silnějším elektrofilem, jelikož je odvozeno od kyseliny dusičné, která je silnější kyselinou než kyselina dusitá.
Příprava nitrosylových komplexů
NOBF4 reaguje s karbonyly kovů za vzniku příslušných nitrosylových komplexů:[4]
(C6Et6)Cr(CO)3 + NOBF4 → [(C6Et6)Cr(CO)2(NO)]BF4 + CO
↑E. Bosch and J. K. Kochi. "Direct Nitrosation of Aromatic Hydrocarbons and Ethers with the Electrophilic Nitrosonium Cation". Journal of Organic Chemistry, 1994, volume 59, pp. 5573–5586.
↑T. W. Hayton, P. Legzdins, W. B. Sharp. Coordination and Organometallic Chemistry of Metal-NO Complexes Chemical Reviews 2002, volume 102, pp. 935–991.