Náboženství v Evropě mělo významný vliv na evropské umění, kulturu, filosofii a právo. Evropané se hlásí hlavně ke křesťanským církvím, zastoupena je ale také i víra židovská, hinduistická (u přistěhovalců) a sunnitský islám (hlavně v jihovýchodních oblastech kontinentu a rovněž u přistěhovalců).[1]
V mnoha evropských státech jsou patrné velice silné sekularizační tendence, které se vyznačují jednak odpoutáváním států a jejich zákonů od vztahu k jednotlivým náboženstvím a církvím, jednak výrazným poklesem počtů lidí hlásících se ke konkrétním náboženstvím a církvím a vůbec jevících zájem o ně.
Evropa je místem, kde vznikla a rozvinula se protestantská větev křesťanství.
Religiozita
V současné Evropě ztrácí teismus své postavení ve prospěch ateismu a náboženství své postavení ve prospěch sekularismu. Evropské státy zažívají pokles v pravidelném navštěvování náboženských obřadů jednotlivých náboženství, stejně jako pokles počtu lidí věřících v Boha.
Průzkum Eurobarometru v roce 2005
Graf výsledků průzkumu Eurobarometr z roku 2005Kartogram zemí, kde věří, že existuje duše či nějaká forma životní energieKartogram zemí, nevěří v Boha, duši, ani životní energii
Eurobarometr číslo 225 z roku 2005 zjistil, že v průměru 52 % obyvatel členských států Evropské unie věří v Boha, 27 % věří v duši či nějaký druh životní energie, zatímco 18 % nevěří v Boha, duši ani životní energii a 3 % odmítla odpovědět na otázky.[2] Tato situace se často nazývá „post-křesťanská Evropa“. Byl zaznamenán pokles zbožnosti a pravidelného navštěvování svatostánků (zejména v Belgii, Francii, Německu, Nizozemsku a Švédsku), na druhou však byl zaznamenán i opačný proces, a to zejména ve východní Evropě (zvláště pak v Řecku a Rumunsku; 2% růst).
Následující tabulka je seznam evropských států seřazených podle religiozity. Data pocházejí z průzkumu Eurobarometru z roku 2005. V tomto průzkumu byli lidé dotazováni, zda věří v Boha, zda věří v duši či nějaký druh životní energie, či zda nevěří v Boha, ani v duši či nějaký druh životní energie.
K pravoslaví se hlásí většina věřících hlavně ve východní Evropě a na Balkáně. Jednotlivé regionální (či národní) církve spolu sdílí tutéž víru, základní správní – politické principy a liturgickou tradici. Početně nejvýznamnější organizací je Ruská pravoslavná církev.
Buddhismus nemá v Evropě s výjimkou ruské Kalmycké republiky, tradiční zastoupení. Počet následovníků osmidílné stesky v celé Evropě prudce stoupá a přesahuje 3 miliony.
Tento trend je mimo jiné spojen s imigrací z východní a jihovýchodní Asie.
Ostatní náboženství
Indická náboženství Hinduismus, Sikhismus a Džinismus mají zastoupení mezi imigranty z jižní Asie především ve Spojeném království, kde se k hinduismu hlásí 1,4 milionu věřících a k Sikhismu 750 000 věřících. Náboženstvím, které v posledních letech nabírá na popularitě, je též Novopohanství s celkovým počtem věřících něco přes 1 milion.
Na počátku dvacátého století začal v různých zemích klesat počet návštěvníků církví a stejně jako počet jejich členů. Tento stav byl vyjádřením sílícího trendu rostoucího agnosticismu či ateismu v evropské populaci.
↑The Global Religious Landscape [online]. Pewforum.org [cit. 2020-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25 January 2017.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
