Na území tohoto regionu se nacházejí nejen nejvyšší hory Ruska a řada lázeňských, vysokohorských a rekreačních rezortů, ale také úrodné nížiny a ložiska strategických surovin, jako je například ropa a plyn.[1]Ze Severního Kavkazu pocházejí dvě desítky různých původních národností a etnických skupin.[1][2]
Rozloha Severního Kavkazu je 258 300 km², což představuje 1,5% celkové rozlohy Ruské federace. Jedná se o oblast s nejvyšší hustotou osídlení v Rusku – k 1. lednu 2010 bylo na tomto území evidováno 14,8 milionů obyvatel, tj. 10,5% obyvatelstva Ruské federace.[1]
Správní členění
Území bylo postupně připojováno k Ruskému carství již od 16. století. Celý Severní Kavkaz se stal součástí Ruského impéria v 19. století, konkrétně od roku 1859, kdy skončila Kavkazská válka.[1]
Od poloviny 19. století, kdy se Ruskému impériu podařilo ovládnout Severní Kavkaz, probíhají opakovaně pokusy vymanit se z ruské nadvlády. K zatím poslední vlně pokusů došlo v souvislosti s rozpadem Sovětského svazu v 90. letech 20. století. Měla zde být vytvořena např. Severokavkazská konfederace. Největší snaha o separaci byla v Čečensku, kde došlo k první (1994–96) a druhé rusko-čečenské válce (1999–2008).
Hospodářství
Západní a Střední Předkavkazí je důležitou zemědělskou oblastí, na východě leží polopouštní pastviny. Na mnoha místech Předkavkazí jsou naleziště ropy a zemního plynu.
V Západním Předkavkazí převládá mírné kontinentální stepní podnebí. Ve Východním Předkavkazí je kontinentálnější a sušší klima s až polopouštním charakterem. Předkavkazské řeky v létě téměř vysychají s výjimkou těch, které přitékají z Velkého Kavkazu.
Rovinná krajina Předkavkazí patří k mírnému pásu se stepní vegetací, která ve vyšších polohách přechází v lesostep. Téměř celá plocha stepí je zemědělsky kultivovaná. Lesostep a svahy mineralovodských lakolitů pokrývají listnaté lesy buků, habrů, dubů a jasanů. Ve Východním Předkavkazí převládají polopouštníbiotopy.
.png)
