Myelin je lipoprotein, tvořící díky několikerému natočení lipidové dvojvrstvy buněčných membrán příslušných buněk kolem axonů (neuritů) neuronů obaly známé jako myelinové pochvy. Je jednou ze základních složek bílé hmoty mozku a míchy a je příčinou její bílé barvy. Jeho existence a správná distribuce (myelinizace) je nezbytnou podmínkou řádného fungování centrální (CNS) i periferní (PNS) nervové soustavy.

V prvním (iniciálním) úseku je axon obnažen, až v dalším jej u nemyelinizovaných vláken obklopí Schwannova pochva, u myelinizovaných pak i myelinová pochva. Základem tukové složky jsou cerebrosid, sfingomyelin a cholesterol. Neurony CNS vytvářejí pochvu pomocí oligodendrocytů, kdy jeden oligodendrocyt slouží až pro 40 centrálně vedoucích axonů^[1], postgangliová vlákna autonomního nerstva jsou vybavena pouze pochvou Schwannovou. V PNS ji tvoří Schwannovy buňky a pochva je zde přerušována Ranvierovými zářezy, ve kterých jsou koncentrovány mitochondrie. V těchto odhalených místech může docházet k větvení axonu.

Myelinová pochva funguje jako izolant a čím je vlákno silnější, tím jsou myelinové segmenty mezi zářezy delší, což urychluje vedení vzruchu. Rozdíly v rychlosti vedení jsou mezi nemyelinizovanými a silnými myelinizovanými vlákny až o dva řády ve prospěch druhých jmenovaných.^[2] Vyvinula se evolučně u čelistnatců, jiní živočichové ji nemají^[3].

Byl objeven v roce 1854 německým patologem a biologem Rudolfem Virchowem.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Myelín na slovenské Wikipedii.

• Mysliveček, Jaromír; Myslivečková-Hassmanová, Jarmila: Nervová soustava - Funkce, struktura a poruchy činnosti, vydalo Avicenum, Praha 1989.

• Portál ROSKA - Myelin