Oko dravce (káně rudochvostá )
Tento článek je o smyslovém receptoru. O přístroji k detekci světla pojednává článek
fotodetektor .
Fotoreceptor je obecně smyslový receptor , jehož podnětem je světlo . Na molekulární úrovni k fotoreceptorům patří světlo vnímající proteiny – fotosenzory rostlin, lidský rodopsin či jodopsin a podobně. Na úrovni buněk jsou fotoreceptory vlastně světlo vnímající buňky – zejména různé světločivné buňky , které vnímají světlo. Příkladem jsou čípky a tyčinky v lidském oku . U mnohých organismů vznikají specializované smyslové orgány – různé světločivné skvrny (stigmata), jednoduchá očka (oceli), složené oči či například komorové oko hlavonožců a obratlovců .
Fotoreceptory jsou zřejmě nejvíce variabilní ze všech druhů smyslových receptorů, a to zejména proto, že schopnost vnímat světlo měly již původní ektodermální buňky živočichů a u některých živočichů (krabi ) dokonce vnímají světlo pouhá nervová zakončení v pokožce . Smyslové fotoreceptorické orgány mohou být však různě složité a také poskytují různý typ počitků , od rozmazaného černobílého po barevný precizní obraz.[ 1]
Reference
Smyslová soustava / smysly a receptory základní smyslové orgány
receptory a vjemy
bolest (
nociceptor ) •
poloha a rovnováha (propriocepce) (
Vestibulární systém –
rotační akcelerometr ,
kloub ,
šlacha –
Golgiho šlachové tělísko ,
sval –
svalové vřeténko ) •
světločivnost (
fotoreceptor -
hlemýžď zatahovací bez ostření,
loreální jamky hadů pro
IR ,
včela a
ptáci UV ,
strašek 12
polarizovaných barev ) •
chemorecepce (
tykadlo ,
čich ,
Jacobsonův orgán ,
chuť ) •
sluch (
savci ,
sova pálená má každé ucho jinak vysoko,
plazi mají blanky, jedno vnitřní ucho
ryb ) •
magnetorecepce (
tažní ptáci v oku,
hmyz v mozku) •
elektrorecepce (
Lorenziniho ampule )