přiblížený smyslový receptor
Smyslový orgán (smyslový receptor ) umožňuje přijímat mechanické, tepelné , chemické či světelné podněty.
Podle druhu podnětu rozlišujeme:
Podle zaměření smyslu rozlišujeme:
exteroreceptory pro vnímání vnějších podnětů (hmatové receptory , sluchové receptory, receptory vnímání světla apod.)
interoreceptory pro vnímání vnitřních podnětů (mechanoreceptory vnitřních orgánů - pulmonárního napětí, napětí v orgánech trávicí soustavy, napětí ve stěně močového měchýře, senzory tlaku (baroreceptory) v oběhové soustavě apod.; vnitřní chemoreceptory - např. hladiny kyslíku a CO2 v mozku; receptory vnitřní bolesti apod.)
proprioreceptory vnímající polohu těla a vzájemnou relativní polohu a pohyb jeho částí (senzory napětí svalů , Golgiho šlachová tělíska , receptory vestibulárního aparátu ...)
Receptory mají vždy dvě hlavní stavební a funkční složky: smyslové buňky a nervová vlákna .
Související články
Externí odkazy
Smyslová soustava / smysly a receptory základní smyslové orgány
receptory a vjemy
bolest (
nociceptor ) •
poloha a rovnováha (propriocepce) (
Vestibulární systém –
rotační akcelerometr ,
kloub ,
šlacha –
Golgiho šlachové tělísko ,
sval –
svalové vřeténko ) •
světločivnost (
fotoreceptor -
hlemýžď zatahovací bez ostření,
loreální jamky hadů pro
IR ,
včela a
ptáci UV ,
strašek 12
polarizovaných barev ) •
chemorecepce (
tykadlo ,
čich ,
Jacobsonův orgán ,
chuť ) •
sluch (
savci ,
sova pálená má každé ucho jinak vysoko,
plazi mají blanky, jedno vnitřní ucho
ryb ) •
magnetorecepce (
tažní ptáci v oku,
hmyz v mozku) •
elektrorecepce (
Lorenziniho ampule )