PROFILPELAJAR.COM

Morový sloup nebo morová statue je typ monumentálního sochařského díla, které se od poloviny 16. století do konce 18. století stavělo na místě morových hřbitovů a zejména na veřejných prostranstvích měst v Evropě jako ochrana před morovou epidemií. V období následující epidemie moru často býval sloup, postavený za předchozí epidemie, vysvěcen a užíván jako oltář pro venkovní bohoslužby, když byly kostely z hygienických důvodů zavřeny.

Historie

Morové sloupy vznikaly v Evropě, kterou po staletí pustošily opakující se morové epidemie, v době baroka, od poloviny 16. století do konce 18. století. Jsou typické pro střední Evropu a severní Itálii. Stavěly se jako poděkování za odeznění epidemie a zpravidla i jako prosba o ochranu místa před další epidemií. Termín morový sloup byl někdy přenesen i na pamětní sloupy jiné tragédie, například války (Mariánský sloup v Praze na Staroměstském náměstí, Mariánské sloupy v Mnichově a ve Vídni). Chybně se tak někdy označují sloupy viniční se sv. Václavem (Praha) nebo sv. Urbanem. Ty sloužily k ochraně vinic nebo označovaly místo vybírání viniční daně. Oproti nim viniční sloup v Praze-Troji měl odlišný význam – označoval místo hrobu obětí moru.

Popis

Sloup měl monumentální rozměry, zpravidla byl vyšší než tři metry, byl tesán z kamene s doplňky kovanými ze železa (svatozáře, atributy světců, mříže, zábradlí), se zlacenou výzdobou.

Typy a formy

Od jednoduchých a hladkých sloupů typu Boží muka, přes sloupy tordované až po trojpatrová sochařská díla s různými plastickými články a ozdobami (římsy, vázy, čučky), s reliéfy a nápisy, stojící na podestě se schodištěm a kuželkovou balustrádou, se stojícími či ležícími sochami světců bohaté ikonografie. Na podstavci může být oltářní menza v nástavci s reliéfem nebo se zamřížovaným výklenkem pro svatý obrázek.

Obvyklá provedení:

sloup na podstavci ve tvaru kvádru,
trojsloup nebo čtyřsloup,
tříboký obelisk se sochou hlavního svatého patrona na vrcholu, často se sochami dalších patronů dole na podnoži, ve výklenku podstavce nebo na zábradlí balustrády.

Sochy

Na vrcholu nejčastěji:

stojící Panna Marie Immaculata nebo místní milostná madona s Ježíškem: mariánské sloupy,
kříž,
Nejsvětější Trojice v podobě sedícího Boha Otce, sedícího Krista a mezi nimi holubice Ducha svatého ve svatozáři (trojiční sloupy), k nejstarším patří vídeňský morový sloup, dále např. v Praze na Maltézském náměstí (1714–1715), v Olomouci,
jiný patron: v Rakouské monarchii státní spolupatron sv. Josef s Ježíškem, sv. Anna (např. Admont); národní patron (sv. Vojtěch – Praha, Apolinářská ulice),

ve spodních patrech:

moroví patroni (sv. Roch, sv. Šebestián, sv. Rozálie a sv. František Xaverský) – oba^[kdo?] mohou být ležící v jeskyni ve výklenku podstavce (např. Rozálie v Jindřichově Hradci), sv. Karel Boromejský, sv. František Borgiáš, národní patroni.

Nejstarší v českých zemích

Viniční sloup v Troji (16. století)^{[pozn. 1]}
Mariánský sloup v Praze (1653), starší jsou jen v Mnichově a ve Vídni
Mariánský sloup v Brně z let 1679–1683: nahoře Panna Marie, dole moroví patroni Šebestián, Roch, Karel Boromejský a sv. František Xaverský)
Mariánský sloup v Kroměříži vystavěn na paměť a jako poděkování Panně Marii za ušetření obyvatel města před velkým morem v roce 1680

Odkazy

Poznámky

↑ I když se podle užívaného názvu jedná o viniční sloup, podle zdroje a nápisu na sloupu upomínal na hřbitov obětí ležících v rokli nad původním umístěním.^[1]

Reference

↑ Viniční sloup Praha-Troja [online]. Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska [cit. 2022-07-24]. Dostupné online.

Související články

Literatura

ŠORM, Antonín: Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě. Praha 1939.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu morový sloup na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.