Duchovní správou patřila osada až do roku 1786 velešínské farnosti. Od tohoto data ves spadá pod farnost ve Svatém Jánu (stejně tak místní část Polžov; místní část Lahuť je přifařena k Římovu).
Po zrušení poddanské příslušnosti k buquoyskému panství Nové Hrady tvořil Mokrý Lom od roku 1850 po dlouhou dobu součást obce Sedlce. Tato obec sestávala z osad: Branišovice, Kladiny, Lahuť, Mokrý Lom, Polžov, Sedlce, Hrachové Hory, Úlehle, Zahrádka a samot Benák a Babka. Starostou obce Sedlce v době jejího rozdělení byl Václav Hamberger z čp. 4 v Mokrém Lomu. Návrh na rozdělení obcí byl podán dne 23. ledna 1919; novými volbami, ve kterých zvítězili sociální demokraté bylo dělení zamítnuto. Novým starostou se stal Josef Beran ze Sedlce. V Mokrém Lomě vzniklo osadní zastupitelstvo v čele s Františkem Pártlem, které opětně žádalo rozdělení obce. Několikrát neúspěšně, naráželi na odpor vsí Sedlce a Branišovice. Největším problémem bylo rozdělení majetku sboru dobrovolných hasičů, který byl založen roku 1889. Dne 19. srpna 1923 Sedlce kapitulovala a 28. únor 1924 byl určen jako rozlučovací den.
Za nacistické okupace byl Mokrý Lom nakrátko připojen k obci Branišovice (1943 až 1945), v letech 1960 až 1964 se sloučení opakovalo, ale s obrácenou svrchovaností – Branišovice se staly součástí obce Mokrý Lom. Ke dni 14. června 1964 byl Mokrý Lom včetně Branišovic včleněn pod obec Dolní Římov; status samostatné obce znovu získal dne 24. listopadu 1990.[4]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů Mokrého Lomu (části obce) v letech 1869 a 2001[5]