Vyrůstala v početné rodině, do jejího sňatku se narodilo dalších 15 sourozenců, z nichž však většina zemřela v dětském věku.
Sňatek s Františkem I.
Dne 15. srpna1790 se v Neapoli konala svatba per procurationem obou starších dcer krále Ferdinanda I. s jejich bratranci, syny císaře Svaté říše římskéLeopolda II. a jeho manželky Marie Ludoviky. Mladí manželé byli nejbližšími příbuznými, protože nevěstina matka Marie Karolína a ženichův otec Leopold II. byli sourozenci, stejně jako nevěstin otec Ferdinand I. a ženichova matka Marie Ludovika.
Luisa Maria se provdala za toskánského velkovévoduFerdinanda III. a Marie Tereza za rakouského arcivévodu Františka. Po náhlé smrti císaře Leopolda II. v roce 1792 se František stal novým císařem Svaté říše římské jako František II.
Císařovna
Uherská korunovace Františka a jeho manželky se konala v červnu 1792. O měsíc později 14. července byl František korunován císařem. Poté se manželský pár přesunul do Prahy, kde byl 9. srpna korunován František a tři dny na to, 11. srpna1792, proběhla korunovace české královny.
Nová císařovna si plnými doušky užívala společenského života a veselí, které jí nové postavení přinášelo, stejně jako kdysi její teta Marie Antoinetta. Pořádala večírky, divadelní představení, ve kterých sama vystupovala, a jen málo dbala rad své matky, která se dceru snažila mírnit v jejich výstřelcích.
Marie Tereza zemřela krátce po porodu své poslední dcery Amálie Terezy 13. dubna1807.
Potomci
Marie Tereza porodila svému muži dvanáct dětí, z nichž se sedm dožilo dospělosti. Oba synové, jak následník Ferdinand, tak jeho bratr František Karel, byli vývojově zaostalí, starší z nich navíc trpěl těžkou formou epilepsie.
Všechny ostatní přeživší děti se nevyznačovaly přílišnou inteligencí. Dnes jsou známější především dvě starší děti, francouzská císařovna Marie Luisa a rakouský císař Ferdinand V., a v Brazílii pak bývalá císařovna Marie Leopoldina.
⚭ 1810 Napoleon I. Bonaparte (15. srpna 1769 – 5. května 1821), vojevůdce a státník, francouzský císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815
⚭ 1821 Adam Albert Neipperg (8. dubna 1775 – 22. února 1829), generál, hrabě z Neippergu
⚭ 1834 Charles-René de Bombelles (6. listopadu 1785 – 30. května 1856), hrabě, diplomat, nejvyšší hofmistr císařského dvora v Parmě
6. června 1772 – 15. září 1790: Její Královská Výsost princezna Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
15. září 1790 – 1. března 1792: Její Královská Výsost arcivévodkyně
1. března 1792 – 11. srpna 1804: Její Císařské Veličenstvo císařovna Svaté říše římské, královna německá, uherská a česká
11. srpna 1804 – 6. srpna 1806: Její Císařské a Královské apoštolské Veličenstvo císařovna Svaté říše římské, císařovna rakouská, královna německá, uherská a česká
6. srpna 1806 – 13. dubna 1807: Její Císařské a Královské apoštolské Veličenstvo císařovna rakouská, královna uherská a česká
Literatura
WEISSENSTEINER FRIEDRICH, Ženy na habsburském trůnu : rakouské císařovny 1804–1918, nakladatelství Ikar, Knižní klub, Euromedia Group, Praha 2000, ISBN80-7202-647-X
ČECHURA JAROSLAV, Ženy a milenky českých králů, nakladatelství Akropolis, Praha 1994, ISBN80-85770-06-7
Regina Sasko-Meiningenská • Markéta Savojská-Aosta*** • Anna Eugénie Arenbergová • Yolanda z Ligne • Xenia Czernicheva-Besobrasova • Anna Gabriela z Wrede • Helena z Toerring-Jettenbach • Ludmila z Gallen • Laetitia z Arenbergu** • Margaret Kálnoky von Köröspatak** • Maria Espinosa de los Monteros** • Valerie z Podstatzky-Lichtenstein** • Freiin Eva Antonia von Hofmann** • Anna Amelie ze Schönburg-Waldenburg** • Hedvika z Lichem-Löwenburg** • Freiin Edith von Sternbach** • Margarite z Hohenbergu • Marie Christine von Hatzfeldt-Dönhoff • Eugenia de Calonge • Freiin Maria Theresia von Gudenus
* také španělská infanta sňatkem, ** také toskánská princezna sňatkem, *** také modenská princezna sňatkem