PROFILPELAJAR.COM

Locus perennis
	Locus perennis (2017)
Základní údaje
Rok vzniku	1877 (pomník 1889)
Kód památky	37676/3-233 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Popis
Výška	2 m
Materiál	kámen (granulit)
Umístění
Umístění	uprostřed louky
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°0′24,84″ s. š., 14°35′5,28″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Locus perennis (též nazvaný Věčné místo,^[1] střed Evropy^[1]) je základní nivelační bod České státní nivelační sítě zřízený roku 1877, ke kterému jsou vztaženy výšky všech bodů na území Česka (a dříve i Slovenska).^[2] Tato technická památka se nachází jihozápadně od Lišova v okrese České Budějovice. Pomník z roku 1889 zakrývající bod (a tímto zakrytím jej chránící) stojí v bývalém rulovém lomu Spravedlnost 100 metrů jižně od silničního tahu České Budějovice – Lišov (I/34 – E49, E551) a 150 metrů jihovýchodně od odpočívadla.

Určení

Lišovský bod byl jedním ze sedmi hlavních bodů přesného výškového měření Rakouska-Uherska prováděného v letech 1873–1896 vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni.^[3] Z těchto bodů se určovala výška zemského povrchu v širokém okolí.^[4]

Nivelační bod byl vybudován v roce 1877 (spolu se zajišťovacím bodem). Zaměření obou bodů a jejich připojení do sítě bylo provedeno v letech 1877–1878. Tehdejší nadmořská výška bodu byla určena podle hladiny Jaderského moře v Terstu na 565,1483 m.^[2]

V roce 1940 byly ve vzdálenosti 30 až 60 m osazeny a změřeny další zajišťovací body 1–5. Z měření byl zároveň proveden přepočet nadmořské výšky bodu do tehdejšího německého výškového systému Normal Null (564,8997 m) stanoveného podle hladiny Severního moře.^[2]

Dnes slouží Základní nivelační bod (ZNB) Lišov spolu s později vybudovanými jedenácti dalšími podobnými body k výškovému zajištění České státní nivelační sítě.^[5] Jeho současná nadmořská výška 564,7597 m n. m v systému Baltský po vyrovnání byla určena v roce 1960 přepočtením původní výšky.^[2] Zajišťovací bod č. 2.1 se v roce 2001 stal součástí Základní geodynamické sítě České republiky GEODYN a jeho souřadnice byly zaměřeny metodou GPS (Global Positioning System).^[3]

Popis

Vlastní geodetický bod má podobu vyhlazené vodorovné plošky ve skále o rozměrech 15x15 cm.^[2] Dle dnešní klasifikace je bod stabilizován v hornině klasifikované jako biotitický granulit.^[3]^{[pozn. 1]}

Geodetický bod je kryt kamenným pomníkem, který vytvořil roku 1889 českobudějovický kamenický mistr Anton Panoch na základě návrhu kapitána Františka Netuschilla. Pomník se skládá ze tří granulitových^[1] bloků: spodního nízkého kvádru se čtvercovým půdorysem, středového vyššího kvádru (oba dva tyto hranoly mají uprostřed otvor pro uložení pamětních listin a pro přístup k bodu) a vrchního hranolu s jehlanovitým zakončením. Celková výška pomníku je 2 metry.^[3]

Středový kvádr nese latinský nápis:^[6]

„

LOCUS PERENNIS
diligentisimae cum libella librationis
quae est in Austria et Hungaria con-
fecta cum mensura graduum me-
ridionalium et parallelorum quam
Europeam vocant erectum
MDCCCLXXXIX

“

Přeloženo: „STÁLÝ BOD přesné nivelace provedené v Rakousko-Uhersku při evropském měření stupňů poledníkových a rovnoběžkových. Zřízeno roku 1889“.

Pamětní listina byla do pomníku uložena 12. května 1890. Tato pamětní listina se dochovala ve špatném stavu. Další pamětní listiny byly do pomníku vloženy při jeho odkrytí a následných měřických prací v letech 1905, 1927, 1940, 1946, 1963, 1969, 1971 a 1978. Přičemž v roce 1946 byly dosud vložené listiny vyzvednuty a uloženy v archivu Zeměměřického úřadu. Do pomníku byly vloženy pouze fotokopie těchto listin spolu s další novou listinou.^[2]^[7]

Samotný pomník je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka (do seznamu kulturních památek zapsán v roce 1963).^[8] Původně bod stával na okraji lomu a hrozilo jeho poškození. Těžba v lomu byla ukončena na začátku 20. let 20. století. Záchranné terénní práce byly provedeny v roce 1971 a místo bylo v roce 1972 prohlášeno „Chráněným územím základního bodu Lišov“.^[2] V polovině 90. let 20. století byly prohlubně po lomu zavezeny a na upraveném prostranství bylo zřízeno klidové místo.^[4]

Střed Evropy

Pomník je (podobně jako další jihočeské nivelační body z téže doby) lidově označován za střed Evropy.^[1] Z této doby pocházejí i triangulační body na vrchu Kohout (871 m n. m.), Praha (862 m n. m.), Ládví na severu Prahy (359 m n. m.), Bezděz (606 m n. m.), Veliš u Jičína (429 m n. m.), Pecný u Ondřejova (546 m n. m.), Vysoká u Kutné Hory (471 m n. m.) a Melechov (715 m n. m.) u Ledče nad Sázavou.^[9] Některé z nich jsou taktéž omylem považované za střed Evropy, například pomník na vrchu Kohout, případně kamenný sloupec umístěný na vrcholu kopce Melechova u Koňkovic.^[1]

Přístup

Pomník je velmi dobře přístupný, jak již z úvodu zmíněně silnice I. třídy, tak po červené turistické značce vedoucí z Lišova do Jivna, nebo po zelené značce ze Zvíkova.^[10]

Odkazy

Poznámky

↑ Ve zdroji je chybně uvedeno biolitický granulit.

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ŽÁČEK, Jan. Hory Novohradské. Třeboň: [s.n.], 1936. S. 24–25.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g PASLER, Antonín. K historii základního nivelačního bodu Lišov. Geodetický a kartografický obzor. Český úřad geodetický a kartografický a Slovenský úrad geodézie a kartografie, červenec 1990, roč. 36 (78), čís. 7, s. 181–183. Dostupné online [cit. 2024-08-11].
↑ ^a ^b ^c ^d BENEŠ, František. Základní nivelační body RUVZÚ z let 1876 až 1890. S. 13-20. Geodetický a kartografický obzor [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální a Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, leden 2007 [cit. 2024-08-11]. Roč. 53 (95) číslo 1, s. 13-20. Dostupné online.
↑ ^a ^b Mapy.cz: ZNB I. Lišov [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-08-15]. Fotografie tabule u pomníku. Dostupné online.
↑ Základní nivelační body [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
↑ Mapy.cz: Základní nivelační bod Locus Perennis – Věčné místo [online]. [cit. 2024-08-11]. Fotografie nápisu na pomníku. Dostupné online.
↑ WITTINGER, M. Výšková měření v Jižních Čechách. Technický jih. SIA - Spolek československých inženýrů, odbočka v Č. Budějovicích, 1948, roč. 15, čís. 1, s. 4-7. Dostupné online [cit. 2024-08-11].
↑ Památkový katalog: Základní bod triangulační sítě [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-10-19]. Dostupné online.
↑ Vlastivědný sborník Pod Lipany. 1924-25, roč. IV.
↑ Mapy.cz: Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2023-10-19]. Dostupné online.