Granulit (bělokámen) je regionálně vzniklá, metamorfovaná hornina, která vzniká při vyšších teplotách a různých tlacích (středních až vysokých) během regionální metamorfózy. Patří do granulitové facie. Velikost zrna se pohybuje od střední po hrubé a barvu mívá granulit nejčastěji hnědošedou až tmavě šedou, popřípadě bílou. Jedná se o těžkou horninu, často s granoblastickou strukturou (většina minerálů vytváří stejně velká zrna, která jsou do sebe zaklesnutá).
Pokud je granulit usměrněný a páskovaný, je označován jako leptit.[3]
V některých jiných jazycích se pod termínem granulit rozumí některé druhy granitů případně jakékoliv horniny granulitové facie.[1]
Vznik a výskyt
Granulity mohou vznikat z leukokrátních granitů, kyselých výlevných hornin, případně arkóz (ty potom patří mezi parabřidlice)[4] ve velkém rozmezí tlaků, od středních po vysoké (5 až 12 kbar). Teplota jejich vzniku se pohybuje od 700 do 900 °C, někdy i více. K takovým podmínkám dochází nejčastěji během extrémního zhrubnutí kůry, v kořenových zónách orogénu (hloubka 7 až 45 km), nebo při extrémním přehřátí kůry, např. v důsledku magmatismu pronikajícímu z oblasti svrchního pláště nebo spodní kůry.[5] Granulity mohou vznikat i z bazických hornin, tento typ je označován jako tmavé granulity.
