Hora má kuželovitý tvar, její svahy jsou pokryté balvany a sutí z četných kryoplanačních teras. Vrcholek hory tvoří malebná soustava rozvětraných granodioritovýchskalisek.
Stavby na vrcholu
Na vrcholu se nalézá žulový sloup označující bod I. řádutrigonometrické sítě, kterým se Kohout stal při vyměřování v letech 1860–1867. Ve 20. století zde stávala dřevěná dvoupatrová měřická věž. Po jejím pádu zde v roce 1965 vznikla dřevěná vojenská pozorovatelna, která podle Vladimíra Pohoreckého byla postavena ministerstvem vnitra.[3] Tato věž byla turisty později užívána jako rozhledna. Po svém zchátrání však byla v roce 1993 stržena.[3] Od poloviny devadesátých let usilovalo vedení obecního úřaduBesednice o postavení rozhledny – plán postavit na Kohoutu vysílač s rozhlednou však neprošel schvalovacím řízením a v roce 2002 byla postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou na návrší Slabošovka západně od Besednice.[4] Vrchol Kohoutu má od společnosti Lesy obcí Trhové Sviny a Besednice s.r.o. v pronájmu Ministerstvo vnitra.[5] V roce 2003 zde byla postavena kovová věž,[3] na níž je podle starosty Besednice Petra Trajera vysílací zařízení tajného charakteru.[6] Věž tak není přístupná pro veřejnost, které zůstává odepřena možnost spatřit daleké výhledy, neboť vrchol Kohoutu je zalesněný.
Střed Evropy
Pomník a trigonometrický bod
Kohout, respektive kamenný sloup na vrcholu, bývá mylně považovaný za střed Evropy.[7] K chybné domněnce přispěl latinský nápis ve zkratkách, který sloup ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu nese:
„
C. R. OPER. ASTR. TRIG. PRO MENS. GRAD MED. EUROP 1867[7]
“
V plném znění: „Caesaro Regalis Operation Astronomica Trigonometrica pro Mensura Graduum Mediae Europae 1867“.[7] Nápis tedy nezmiňuje střed Evropy, jak se laici na základě posledních slov domnívají, ale střední Evropu,[8] konkrétně v překladu: „Císařsko královská komise astronomicko trigonometrická pro vyměření (zeměpisných) stupňů ve střední Evropě v r. 1867“.[7]
Tento trigonometrický bod byl vyměřen vojenskými úřady kvůli zjištění vzdáleností na německých vojenských mapách a v roce 1867 (jako ostatní body) doplněn kamenným sloupem nesoucím zmíněný nápis.[7] Důvody vzniku těchto bodů vysvětloval vlastivědný sborník Pod Lipany:
„Staré vyměřování i mapy bývaly velice nepřesné a nedokonalé. Vojenské (i berní) potřeby však vyžadovaly, aby byly mapy stále doplňovány a opravovány. Země byla proto pro usnadnění správného měření rozdělena na trojúhelníky (triangly) s vrcholy na temenech zdaleka viditelných kopců. Nadmořské výšky byly vypočteny a určeny až na desetinu milimetru.“[9]
Zcela chybné informace[7] o kamenném sloupu a jeho významu uváděl J. N. König ve Waldheimat. Podle něj se jednalo o vyznačení středu (či srdce) Evropy a nápis uváděl ve znění: „Oper. Astr. Trig. Imp. F. I. 1846“[10], což prý mělo znamenat „Operatio Astronomica Trigonometrica Imperante Ferdinand I, 1846“.[10] Tento nápis ani vysvětlení ale neodpovídá skutečnosti a autor je zřejmě převzal odjinud.[7]
