Lancet Countdown je mezinárodní výzkumný projekt sledující reakce světa na současnou změnu klimatu a z ní vyplývající dopady na naše zdraví. Smyslem této platformy je poskytovat vládám kvalitní a podložené informace pro tvorbu politik a monitorovat jejich činnost a pokrok v oblasti zdraví a změny klimatu. Lancet Countdown se mimo jiné snaží přimět vlády k zodpovědnosti za jejich závazky vyplývající z Pařížské dohody.

Zdravotní stav populace je z hlediska klimatické změny ovlivňován například vlnami horka, extrémními výkyvy počasí, záplavami, suchem (a s ním spojenou nedostatečnou výživou a nedostatkem pitné vody), znečištěním ovzduší, změnami ve způsobu šíření infekčních chorob i zhoršováním chudoby a duševního zdraví. Klimatická změna má podle Světové zdravotnické organizace potenciál zvrátit desítky let pokroku v oblasti globálního zdraví a lze předpokládat, že v letech 2030 až 2050 zapříčiní nárůst o zhruba 250 000 úmrtí ročně, která budou způsobena podvýživou, malárií, průjmovými onemocněními a vysokými teplotami.^[1] Hlavním impulsem ke vzniku Lancet Countdown bylo přesvědčení, že naše reakce na změnu klimatu bude představovat "největší příležitost pro zdraví v 21. století" (z angl. "the greatest global health opportunity of the 21st century").^[2]

Lancet Countdown staví zdraví do centra zájmu a usiluje o to, aby byla změna klimatu vládami chápána v přímé souvislosti se zdravím. Klimatická změna by mohla podle organizace ohrozit výdobytky moderní medicíny i dosaženou životní úroveň. Od roku 2015 do roku 2030 se Lancet Countdown zavázal k publikaci každoročních zpráv (tzv. reportů). Zprávy sledují vztah mezi zdravím a změnou klimatu pomocí 41 indikátorů v 5 klíčových oblastech:

• dopady změny klimatu na zdraví,
• odolnost a adaptace lidského zdraví na klimatickou změnu,
• zdravotní přínosy mitigace (zmírňování klimatické změny),
• financování a ekonomika spojená se zdravím a změnou klimatu,
• politická jednání, závazky a všeobecná angažovanost.^[3]

Název Lancet Countdown je odvozen od stejnojmenné společnosti The Lancet založené roku 1823, která se zaměřuje na zlepšování kvality života lékařským výzkumem. The Lancet vydává týdeník a měsíční odborný časopis z oblasti zdraví dětí a dospívajících, infekčních chorob, psychiatrie, neurologie, globálního zdraví, endokrinologie, respirační medicíny, hematologie, gastroenterologie a mnohých dalších medicínských oborů.^[4] Na výzkumu a přípravě každoročních zpráv se však podílí odborníci i z mnoha nelékařských oborů, například klimatologové, odborníci z energetického průmyslu, politologové a ekonomové.^[4]

První oficiální dokument Lancet Countdown, respektive projekt Lancet Countdown, vznikl na základě přesvědčení, že přestože je klimatická změna široce diskutována napříč mezinárodními organizacemi (Světová banka, Mezivládní panel pro změnu klimatu - IPCC, Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Světová zdravotnická organizace, G20), dopad na globální zdraví je i tak opomíjen. "Top-down" přístup (tedy shora dolů, kdy mezinárodní dohodu následují vnitrostátní právní předpisy, které musí podniky a jednotlivci dodržovat) už navíc není dostačující. Z toho důvodu se Lancet Countdown zavazuje poskytovat doporučení mimo jiné právě vládám států. Zpráva zmiňuje také veřejné mínění jako silný faktor toho, do jaké míry budou vlády schopny jednat a prosazovat klimatická opatření, ale také jakým způsobem na daná opatření budou občané reagovat, a tedy do jaké míry budou úspěšná. Přestože podle globálního průzkumu z roku 2013 lidé obecně vnímají klimatickou změnu jako hrozbu, jednotlivé regiony se od sebe silně liší. Z devíti evropských zkoumaných zemí to byli právě čeští respondenti, kteří vnímali klimatickou změnu jako velkou hrozbu nejméně (35 %), v Řecku to bylo naopak až 86 % respondentů. Ze všech kontinentů bylo vnímání klimatické změny napříč státy nejvyváženější, a co se týče závažnosti i nejvyšší, v Jižní Americe.^[5]

Součástí zprávy je několik doporučení vládám:

1. investovat do výzkumu a monitoringu klimatické změny,
2. posílit financování zdravotnictví po celém světě, obzvláště v rozvojových zemích, aby se zvýšila jejich odolnost vůči změně klimatu a snížil dopad zdravotní péče na životní prostředí,
3. předcházet kardiovaskulárním a respiračním onemocněním přechodem na "bezuhelnou" energetiku,
4. podporovat ozeleňování měst a přechod na zdravý životní styl,
5. stanovit rámec pro silný a předvídatelný mezinárodní mechanismus cen uhlíkových emisí,
6. rozšířit přístup k obnovitelným energiím v rozvojových zemích,
7. kvantifikovat výsledky spojené s mitigací klimatické změny (např. úbytek chorob, snížené náklady na zdravotní péči, zvýšenou ekonomickou produktivitu apod.),
8. posílit a usnadnit spolupráci mezi ministerstvy zdravotnictví a dalšími vládními úřady a integrovat otázku zdraví a změny klimatu do celoevropských strategií,
9. vytvořit mezinárodní dohodu, která bude podporovat země v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.^[6]

Způsob, jakým odpovíme na klimatickou změnu bude největší výzvou i příležitostí pro globální zdraví 21. století. Tento závěr z první zprávy, kterou Lancet komise vydala, se stal neoficiálním motem platformy i pro příští roky. Zpráva zároveň upozorňuje, že dopady klimatické změny v budoucnosti budou představovat neúnosné a potenciálně katastrofické riziko pro zdravotní stav následujících generací. V závěru zprávy jsou zmíněny i optimistické důvody, jak může odpověď na klimatickou změnu zlepšit i jiné oblasti našeho života, než jen zdraví. Mezi nimi je například snížení sociálních nerovností, vymýcení chudoby či nekonečné možnosti technologických inovací.^[6]

Zpráva z roku 2016 je nejkratším ze všech uvedených dokumentů a přehledně pojednává o pěti výše zmíněných tematických oblastech výzkumu, ve kterých si Lancet komise stanovila pracovat, a o sestavení výzkumných týmů a obecné organizační struktuře platformy Lancet Countdown.^[7]

Nejvýraznějším závěrem tohoto dokumentu je zjištění, že dopady klimatické změny jsou nerovnoměrné a nejvíce ovlivňují komunity, které na ní mají nejmenší podíl, a ty skupiny společnosti, které jsou nejzranitelnější (ať už se jedná o děti a starší lidi ohrožené na zdraví či farmáře ohrožené na živobytí). Zpráva také zdůrazňuje možnosti a odpovědnost zdravotnického personálu, který by měl veřejnosti i tvůrcům politik sdělovat a vysvětlovat hrozby a příležitosti klimatické změny. Součástí tohoto dokumentu je i zhodnocení deseti doporučení vládám ze zprávy z roku 2015 (viz níže). Pozitivně byl hodnocen zejména pokrok v oblasti podpory obnovitelných energií, snižování podílu fosilní energie a financování výzkumu vlivu klimatické změny na zdraví. Další důvody k optimismu Lancet komise spatřuje na poli politické sféry, a to především od roku 2012 např. díky Pařížské dohodě, nárůstu využívání obnovitelných energií a podpoře a investicím v oblasti udržitelné dopravy.^[8]

Během roku 2017 se prokázal dramatický a vzrůstající vliv změny klimatu na zdraví nejzranitelnějších skupin populace, které ohrožují především vlny veder. Ty mají vliv i na práceschopnost a zapříčinily ztrátu až 153 bilionů hodin práce na celém světě. V otázce podpory a financování adaptačních opatření tvoří oblast veřejného zdraví stále příliš nízký podíl (pouze 3,8 % z rozpočtu na adaptaci). Naopak slibný vývoj podle komise pokračuje v oblasti obnovitelných energií a postupného nahrazování či vyřazování fosilních paliv z podílu na světové energetické produkci, což by mělo nadále snižovat mortalitu vlivem znečištění ovzduší.^[9] Globální změna klimatu má podle Lancet Countdown vliv na zvyšující se výskyt úzkostí, depresí, posttraumatických syndromů či závislostí na drogách a alkoholu. Všechny tyto problémy vedou v rostoucí počet pokusů o sebevraždu i dokonaných sebevražd.^[10] Se změnou klimatu z psychologického hlediska navíc přímo souvisí koncept zvaný environmentální žal.

Na tomto dokumentu spolupracovalo 35 institucí, včetně například Světové banky či Světové zdravotnické organizace.^[11] Hlavním tématem zprávy je bezprecedentní vliv klimatické změny na zdravotní stav a budoucí životní způsob dnešních dětí.

Některé skupiny obyvatel, jako jsou děti, těhotné ženy, lidé nad 65 let a lidé pracující venku, jsou klimatickou změnou, a především vlnami horka, ohroženy více. Lancet Countdown ve zprávě varuje před možnými souvislostmi mezi klimatickou změnou a potenciálním nárůstem úmrtí dospělých i dětí v následujících letech. Upozorňuje na bezprecedentní zdravotní rizika a celoživotní zdravotní následky dnešních dětí i novorozenců vyplývající z rostoucích teplot a s nimi souvisejícím šířením infekčních nemocí, vlnami veder, požáry, záplavami a obtížnějším přístupem k výživě a pitné vodě.^[12] Znečištění ovzduší také představuje vysoké riziko pro vývoj plic u dětí a mladých lidí. Znečištění ovzduší tak podle Lancet Countdown vede k vyššímu výskytu astmatu a riziku infarktů a mrtvic.^[12]

Globální oteplování ovlivňuje výskyt a migraci živočišných druhů, a tím například podporuje šíření bakterií, které způsobují průjmová onemocnění (např. cholera). Změna teplot také vytváří vhodné podmínky pro rozmnožování komárů přenášejících malárii a horečku dengue, čímž vystavuje riziku i těmito onemocněními dosud nezasažené oblasti, jako je například jižní Evropa. Zpráva apeluje na nutnost udržet růst průměrné globální teploty pod dvěma stupni Celsia.^[11] Odborníci z hlediska přímého vlivu globálního oteplování na lidské tělo varují především před teplotními extrémy v letních měsících. Vlny horka jsou rok od roku delší, stupňují se a ohrožují stále větší část pevniny. Postupnému růstu globální teploty se lidské tělo jako takové zatím zvládá přizpůsobit.^[13]

69 % měst na celém světě již podle dokumentu vyvíjí či dokončilo posuzování rizik změny klimatu, s čímž se pojí také přijímání různých adaptačních a mitigačních (tzn. snižujících emise skleníkových plynů) opatření. Účelem zprávy je především apelovat na vlády, aby na změnu klimatu reagovaly i v souvislosti se zdravím a přijaly dostatečná opatření (např. podporovat pěší a cyklistickou infrastrukturu ve městech, vyměnit fosilní energie za obnovitelné, silnější redukce emisí, než k jaké zavazuje Pařížská dohoda, finanční pomoc rozvojovým zemím).^[12]

Jedná se o problém vyplývající z globálního oteplování, kritické situace nastávají v létě. Vlny veder negativně ovlivňují nejen méně rozvinuté země. Přestože rozvinuté státy disponují lepšími adaptačními opatřeními, jako je např. všeobecně dostupná zdravotní péče, klimatizace a spolehlivější předpověď počasí, od roku 2014 se americký stát Arizona potýká s trojnásobným nárůstem úmrtí na následky přehřátí organismu. Ve státě Nevada je nárůst téměř pětinásobný.^[14] Nejrizikovější vlny veder jsou z hlediska činnosti bazálního metabolismu v oblastech s přirozeně vlhkým podnebím (např. Indie, Pákistán, Filipíny).^[15]

Sucho je faktor, který negativně ovlivňuje nejen schopnost produkce potravin a přístup k vodě v některých oblastech, ale také mění způsob šíření infekčních chorob. Zásadním faktorem např. v šíření chřipky není teplota, ale vlhkost vzduchu, přičemž nedostatečná vlhkost šíření chřipky napomáhá.^[16]

Smog, polutanty, i zvířený prach z polí a dopravy (prašnost je opět způsobena nižší vlhkostí vzduchu) ovlivňují kvalitu ovzduší. Čím menší částice polutantů ve vzduchu jsou, tím hůře sedimentují, a tedy tím déle v ovzduší zůstávají. V oblastech s částicemi menšími než 1 mikrometr je vyšší tendence k akutním i chronickým respiračním problémům ovlivňujícím obyvatelstvo napříč všemi generacemi, nebo i k rakovině.^[15]