V obci Vilémov byla studánka, na niž byla podle tradice zapsané v místní kronice navštívena na pastvě dvěma anděly nemocná adoptivní dcera sedláka Grohmana19. října1646. Andělé jí prý při prvním setkání pouze podali k napití pohár vody nabrané ze studánky. Při příštím setkání si na radu andělů omyla oči a nohy ve studánce. Poté se dívka uzdravila. Zpráva o tom se rychle rozšířila a majitel panství hrabě Jáchym Slavata zde dal postavit kamennou kapličku s obrazem[4]Bolestné Panny Marie.[5][6] V letech 1728–1731 nechal na tomto místě Slavatův dědic Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt (1699–1769)[4] postavit stavitelem Z. Hoffmannem z Lipové kostel[2] Panně Marii jako poděkování za to, že přežil napadení velkým medvědem (na náhrobku Leopolda Salma jsou zaznamenána data nebezpečných událostí, při nichž hrabě vyvázl životem).[4] Tento filiální kostel byl zasvěcenýNanebevzetí Panny Marie. Patřila do něho i rodinná hrobka Salm-Reifferscheidtů, kteří dali kostel vybudovat. Na hlavním oltáři byl ve výklenku umístěn obraz Panny Marie (tzv. černá Madona). Celé místo bylo postupně zkrášlováno a až do josefínských dob sídlil při kostele poustevník. Na den Nabevzetí Panny Marie sem přicházela od 17. století, a zvláště v 18. a 19. století četná procesí. Silné zastoupení v těchto procesích měli katoličtílužičtí Srbové.[5][6]
Architektura
Salmovský znak v průčelí kostela
Kostel je dílem lipovského stavitele Zachariase Hoffmanna (1678–1754). Je jednolodní, obdélný s půlkruhovým presbytářem. V ose kostela se nachází dřevěná obdélná sakristie. Na průčelí jsou pilastry a štít s křídlatými zdmi a segmentovým ukončením. V ose je segmentem ukončený portál s rovnou nadpražní římsou. Zde umístěný salmovský znak s letopočtem[2]1726[1] označuje patrně rok, ve kterém se hrabě Leopold ze Salm-Reifferscheidtu (1699–1769) rozhodl postavit kostel. Okno v průčelí je oválné. Ve štítě se nachází nika se sochou sv. Leopolda od Kr. Riedla z Velkého Šenova z roku 1736. Uvnitř má kostel valenou klenbu s lunetami a závěr kostela je sklenutkonchou s lunetami.[2]
Vybavení
Hlavní oltář z let 1733–1734 je sochařským dílem D. Mariniho. Je na něm černá Madona s anděly a skupinou Zvěstování Páně na brankách. Boční oltáře pocházejí z 2. poloviny 18. století a jsou zasvěceny sv. Jiljí a sv. Vincenci Ferrerskému. Náhrobník hraběte Leopolda Salma pochází z roku 1774. Je opatřen postavou Chrona. V kostele se nachází barokní Ukřižování s Bolestnou Pannou Marií a sv. Janem pod křížem a také pozdně barokní socha Immaculaty.[2]
↑ abENDLER, Franz Johann. Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen). Vídeň: Mayer & Komp., 1903. S. 417. (němčina)
↑ abHOPPE, Alfred. Des Österreichers Wallfahrtsorte. Vídeň: St. Norbertus-Verlag, 1913. S. 917. (němčina)
.JPG)
