PROFILPELAJAR.COM

Kosatec písečný
	Kosatec písečný (Iris arenaria)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	jednoděložné (Liliopsida);
Řád	chřestotvaré (Asparagales);
Čeleď	kosatcovité (Iridaceae);
Rod	kosatec (Iris);
Binomické jméno
	Iris arenaria; Waldst. & Kit.
Synonyma
	kosatec skalní písečný (Iris humilis subsp. arenaria);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kosatec písečný (Iris arenaria) je nízká bylina suchých travnatých nebo kamenitých strání, která brzy z jara rozkvétá světle žlutými květy. Tento druh z rodu kosatec patří k původním druhům české květeny a je pro snižující se počty řazen mezi ohrožené rostliny.

Tento druh byl počátkem 20. století považován za pouhý poddruh kosatce skalního. Později bylo zjištěno, že jeho biologická rozdílnost je mnohem větší, než se předpokládalo, a kosatec písečný začal být považován za pravoplatný druh.^[1]^[2]^[3]

Výskyt

Kosatec písečný pochází z ponticko-panonské oblasti (Panonská pánev a severní břehy Černého moře) a vyskytuje se od Rakouska, přes Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko až na střední Ukrajinu a jih evropského Ruska. Obvykle roste na nespojitých lokalitách od sebe hodně vzdálených a ve Střední Evropě postupně mizí.

V České republice se vyskytuje na jižní Moravě ve dvou oblastech. Prvá je v Pavlovských vrších ve dvou národních přírodních rezervacích (Děvín, Kotel a Soutěska) a (Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen) a ve dvou přírodních rezervacích Turold a Svatý kopeček v okrese Břeclav. Druhá oblast je ve Znojemské pahorkatině kde se vyskytuje ve třech přírodních rezervacích Na Kocourkách, U kapličky a U Michálka a také u obce Miroslavi v okrese Znojmo. Výskyt na jižní Moravě představuje absolutní severozápadní hranici výskytu.^[4]^[5]^[6]

Ekologie

Druh je primárně psamofyt který v české přírodě roste na mělkých vápencových půdách stepního charakteru nebo na zvětralém povrchu krystalických hornin jako žula, rula, slepenec, granulit a vápenec. Vyskytuje se na osluněných a teplých stanovištích s nezapojenou nebo velmi nízkou okolní vegetaci.^[4]^[7]

Popis

Kosatec písečný je poměrně nízká rostlina (10 až 20 cm) která vyrůstá v řídkých trsech z jen 2 až 5 mm tenkého, široce se rozrůstajícího oddenku uloženého těsně pod povrchem půdy. Současně s květonosnými lodyhami rostou z oddenku i sterilní vodorovné výběžky s listy. Lodyha je přímá a jednoduchá, olistěná je úzce mečovitými listy se souběžnou žilnatinou které jsou dlouhé 5 až 17 cm a široké 2 až 6 mm. Listy sterilních výběžků jsou široce čárkovité, dlouhé asi 20 cm a 10 mm široké.

Na koncích květných lodyh vyrůstají na krátkých stopkách ve vějířku obvykle dva oboupohlavné nevonné květy. Nerozvité květy jsou zabalené do listenů, každý má dva bylinné a jeden blanitý. Okvětí je tvořeno šesti světle žlutými lístky rostoucími ve dvou přeslenech, vnitřní a vnější se tvarem liší. Vnější lístky s ven vyhnutými konci jsou sklopené dolů a na vnitřní straně jsou porostlé jemnými žlutými chloupky, vnitřní zkadeřené jsou vzpřímené a všechny jsou vespod srostlé v trubku dlouhou 5 až 10 mm. Tři tyčinky se zploštělými nitkami nesou prašníky. Vřetenovitý trojdílný semeník má jednu čnělku s bliznou dělenou do tří lupenitých laloků pod kterými se nacházejí prašníky. Rostliny rozkvétají postupně, každý květ kvete pouze jediný den, otvírá se ráno a v pozdním odpoledni se již trvale uzavírá. Obvyklá doba kvetení je na konci dubna nebo počátkem května a hmyzím opylovačům kosatec písečný poskytuje hodně nektaru.

Plodem je podlouhlá vřetenovitá tobolka skládající se ze tři pouzder. Semena v nich jsou poměrně velká, mají nápadné bělavé masíčko a z tobolky vypadávají postupně.^[1]^[4]^[5]^[6]

Ohrožení

Druh se v ČR vyskytuje převážně na místech která byla v minulosti často spásána. V současnosti se od tohoto způsobu obhospodařování upouští a stanoviště zarůstají mohutnějšími rostlinami a náletovými dřevinami, ty původní rostliny připravují o živiny, světlo i možnost vyklíčení nových jedinců. U rostlin rostoucích na chráněných územích jsou již prováděna opatření která mají tento neblahý stav odstranit.^[5]^[6]

Kosatec písečný patří podle Červeného seznamu ohrožených rostlin mezi druhy silně ohrožené (C2t) a podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. dokonce mezi druhy kriticky ohrožené (§1).^[8]^[9]

Reference

↑ ^a ^b KOVÁŘ, Ladislav. BOTANY.cz: Kosatec písečný [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 10.07.2007 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.
↑ The Plant List: Iris arenaria [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2015-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Catalogue of Life 2014: Iris arenaria [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2014 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c Biomonitoring: Kosatec písečný [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha [cit. 2015-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08.
↑ ^a ^b ^c CIBULKA, Radim. Salvia: Kosatec písečný [online]. Salvia o. s. – sdružení pro ochranu přírody, Praha 5, rev. 26.01.2014 [cit. 2015-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02.
↑ ^a ^b ^c RYBKA, Vlastik; RYBKOVÁ, Romana; HRADÍLEK, Zbyněk. Rostliny ve svitu evropských hvězd: Kosatec písečný [online]. Sagittaria, Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, Olomouc, rev. 2004 [cit. 2015-01-26]. Dostupné online. ISBN 80239-41771.
↑ LUSTYK, Pavel. Ohrožené druhy - vyšší rostliny [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, Brno, rev. 2005 [cit. 2015-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 26.01.2015]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
↑ Vyhláška MŽP ČR . 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2015-01-26]. Dostupné online.