Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

---

Komentář: Zcela chybí řádkové reference

Během druhé světové války proběhla série konferencí, během nichž byla uzavřena řada důležitých dohod.

• Těsně před začátkem druhé světové války byla podepsána Mnichovská dohoda, kterou podepsaly s Německem další tři velmoci – Francie, Spojené království a Itálie.
• Německo se dne 22. května 1939 vojensky spojilo Ocelovým paktem s Itálií. Pakt podepsali Adolf Hitler a Benito Mussolini.^[1]
• 23. srpna 1939, podepsali Vjačeslav Molotov – zplnomocněnec vlády SSSR - a Joachim von Ribbentrop za vládu Německé říše Smlouvu o vzájemném neútočení.

1. září 1939 bylo Polsko napadeno Německem, čímž prakticky začala druhá světová válka. O dva dny později vstoupily do války Spojené království a Francie.

• 28. září 1939 byly jasně určeny hranice mezi SSSR a Německem na polském území. Dále se Smlouvou o hranicích a přátelství obě strany dohodly na možnosti organizované migrace německého i ukrajinského a běloruského obyvatelstva s veškerými jejich majetkovými nároky^[zdroj⁠?!].
• Pakt tří mocností ze dne 27. září 1940 spojoval Japonsko, Německo a Itálii, aby se ustavil a podporoval nový řád ve Veliké Východní Asii. Japonsko uznalo vedoucí úlohu Německa a Itálie stanovení pořádku v Evropě a naopak, Japonsko bude mít vedoucí úlohu v Asii. Tímto paktem vznikla tzv. Osa Berlín – Řím – Tokio.
• Atlantická charta, která ohlašovala cíle války a poválečného uspořádání, byla podepsána Franklinem D. Rooseveltem (prezident USA) a Winstonem Churchillem (premiér Spojeného království) dne 14. srpna 1941.
• Deklaraci Spojených národů, do které se zapojilo 26 států – USA, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, SSSR, Čína, Austrálie, Belgie, Kanada, Kostarika, Kuba, Československo, Dominikánská republika, Salvador, Řecko, Guatemala, Haiti, Honduras, Indie, Lucembursko, Holandsko, Nový Zéland, Nikaragua, Norsko, Panama, Polsko, Jižní Afrika a Jugoslávie, uzavřely vlády těchto států 1. ledna 1942. Deklarace navazovala na Atlantickou chartu. Její principy byly stejné, ale spojovala daleko více států. Zúčastněné státy se zavázaly společně bojovat proti Paktu tří a jejich spojencům.
• Výsledky Teheránské konference byly sepsány v tzv. Teheránské deklaraci USA, SSSR a Spojeného království z 1. prosince 1943 Byly „doladěny“ a koordinovány vojenské aktivity zúčastněných zemí. Deklarace měla také zavázal Spojence ke vzájemné pomoci a podpoře i v období budoucího míru. Díky Teheránské deklaraci byla následně otevřena v Normandii druhá evropská fronta.
• Účelem Jaltské konference Velké trojky, tedy SSSR, USA a Spojeného království, konané od 4. února 1945, bylo jasně určit, co bude s Německem po válce, jakým způsobem provést jeho demilitarizaci a jak podpořit státy postižené nadvládou Třetí říše. Touto konferencí bylo Německo rozděleno na čtyři části, které měly pod dohledem de facto až do roku 1989 SSSR, Spojené království, USA a Francie, a byly potvrzeny zásady Atlantické charty a závazků plynoucích z Deklarace Spojených národů.
• Po skončení světové války v Evropě v květnu 1945 se konala ještě Postupimská konference – 17. července až 2. srpna 1945. Tou byla historická kapitola s názvem Druhá světová válka jasně uzavřena.

• KVAČEK, R., KUKLÍK, J., MANDELOVÁ, H., PAŘÍZKOVÁ, I.: Dvacáté století o sobě – dějiny v dokumentech, Liberec, Dialog, 2005, str. 83 až
• MANDELOVÁ, H., KUNSTOVÁ, E., PAŘÍZKOVÁ, I.: Dějiny 20. století, Liberec, Dialog, 2004, str. 52 až 103

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dohody během druhé světové války na Wikimedia Commons