Na severu desky se nachází také několik mikrodesek. Složení karibské desky se velice liší od ostatních desek v oblasti. Ostrovy, které se na desce nacházejí jsou velice rozličného složení.[4]
Oblast Velkých Antil jsou geologicky starší, neboť sopky v oblasti chrlily lávu již ve starší křídě. Oblast Malých Antil je výrazně mladší, neboť vznikaly sopečnou činností, která probíhala v oligocénu. Suterénní horniny v oblasti Chortis a Sluna, které se nacházejí na území států Honduras, Nikaragua a Salvador jsou tvořeny především fylitickými a grafitickými horninami, které místy obsahují také křemence. Horniny jsou pravděpodobně z období paleozotického, avšak vzhledem k jejich složení je nelze datovat přesně.[6]
Historie
Předpokládá se, že pohyby, které vedly ke vzniku Karibské desky začaly v kenozoiku, ale historie desky je stále v diskuzích.[6]Karibská deska se stále pohybuje, a to rychlostí přibližně 10 mm/rok.[7]
↑JACKSON, Trevor A. Caribbean Geology: Into the Third Millenium : Transactions of the Fifteenth Caribbean Geological Conference. [s.l.]: University of the West Indies Press 292 s. Dostupné online. ISBN978-976-640-100-9. (anglicky) Google-Books-ID: RZbjcQEvfN4C.
↑FERNÁNDEZ-ARCE, Mario. TSUNAMIS AND TSUNAMI PREPARDNESS IN COSTA RICA, CENTRAL AMERICA [online]. San Pedro, Costa Rica: University of Costa Rica, San Pedro, Costa Rica [cit. 2021-03-09]. Dostupné online.
↑KAY, S. M.; MPODOZIS, C.; RAMOS, V. A. ANDES. Příprava vydání Richard C. Selley, L. Robin M. Cocks, Ian R. Plimer. Oxford: Elsevier Dostupné online. ISBN978-0-12-369396-9. S. 118–131. (anglicky) DOI: 10.1016/B0-12-369396-9/00411-1.
THE CARIBBEAN PLATE AND THE QUESTION OF ITS FORMATION [online]. Raik Bachmann [cit. 2011-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-26. (anglicky)