Iljušin Il-96 je ruský širokotrupý čtyřmotorový dopravní letoun pro střední a dálkové lety vyvinutý v konstrukční kanceláři Iljušin na konci 80. let. Byl prvním dálkovým sovětským širokotrupým letounem. Vyráběný je ve verzích pro přepravu cestujících nebo přepravu nákladu. Navržen je pro 300-435 cestujících a jeho dolet je 9000 km. K prvnímu letu došlo v roce 1988 a výroba probíhala od roku 1992 ve Voroněži.
Vývoj
Letoun vznikl vývojem z typu Iljušin Il-86, jenž nesplnil očekávané technické i provozní parametry, zejména, co se týče doletu a počtu cestujících. První prototyp vzlétl 28. září1988 a první stroje byl do služby zavedeny roku 1992. Většina současných letounů patří k této verzi.
Od roku 1990 pokračoval další vývoj, na jehož závěru byl typ Il-96M/T, který byl osazen americkými motory Pratt & Whitney PW2337 a avionikou americké firmy Collins. Pilotní kabina stroje byla vybavena šesti multifunkčními displeji, letoun měl elektroimpulsivní řízení (fly-by-wire), motory splňují hlukové předpisy Stage III ICAO. Interiér letounu a jeho vybavení bylo rovněž na vysoké úrovni. Díky použití amerických motorů došlo k úspoře spotřeby paliva. Přes všechna vylepšení se tato modifikace na trhu neuplatnila.
Konstrukční kancelář Iljušin se nakonec vrátila k relativně moderním ruským motorům PS-90A a ruské avionice ve vylepšené verzi Il-96/400(T), jejíž spotřeba paliva je již srovnatelná se západními analogy. Tento typ je však zatím vyráběn pouze v nákladní verzi (2010).
Varianty
Il-96-300 - základní verze s ruskými motory PS-90A, vyrobeno 21 ks + 3 ks rozestavěny
Il-96-300PU - verze pro přepravu ruského prezidenta
Il-96M - verze pro standardní přepravu 350 cestujících, s prodlouženým trupem, může pojmout až 436 pasažérů, osazen americkými motory PW2337. Prototyp poprvé vzlétl 6. dubna 1993, vyroben 1 ks (2010).
Il-96T - nákladní verze pro přepravu 92 tun nákladu s PW2337. Prototyp poprvé vzlétl 16. května 1997, vyrobeno 0 ks (2010).
Il-96-400 - rozpracovaná vylepšená verze, s ruskými motory a ruskou avionikou, vyrobeno 0 ks (2010).
Il-96-400T - vylepšená nákladní verze. Prototyp poprvé vzlétl 25. dubna 2009, výroba 3+3 ks (2010).[3]
Specifikace
Parametr
Il-96-300
Il-96M
Il-96T
Il-96-400
Posádka
Tři
Dva
Dva (op. Tři)
Kapacita míst ve 3 třídách
237
307
315
Kapacita míst ve 2 třídách
263
340
386
Kapacita míst v jedné třídě
300
420
436
Náklad
F.H.1: 9 000 kg (vpředu) F.H.2: 15 000 kg (vzadu) F.H.3: 1 000 kg (vzadu) 6 LD3 (vpředu) 10 LD3 (vzadu)
580 m³ hlavní paluba 114 m³ přední spodní paluba 82 m³ zadní spodní paluba 18 LD3 (vpředu) 14 LD3 (vzadu)
114 m³ přední spodní paluba 82 m³ zadní spodní paluba
↑✈ russianplanes.net ✈ наша авиация [online]. [cit. 2018-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-11.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑СТРЮК, Игорь. 22.07.2016: Новый Ил-96 передан специальному летному отряду "Россия" [online]. [cit. 2016-08-14]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Flight – Airline Industry news, aviation jobs & airline recruitment [online]. Flightglobal.com [cit. 2009-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-13.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Všechny dvouproudové PS-90A leze upravit na verzi PS-90A2 s poslední generací systému FADEC západní provenience a dalšími vylepšeními. Náklady na údržbu jsou sníženy o 40%. Spotřeba paliva těchto motorů (SFC) je podobná západním konstrukcím. Varianta PS-90A2 splňuje podmínky ETOPS-180, ICAO-4 a AP-33 (ekvivalent k FAR-33/JAR-33). Maximální tah je 16 000 kg nebo 18 000 kg. [1]
↑Iljušin nevylučuje možnost instalace dalších motorů (PW, RR, nebo CFM), v závislosti na počtu požadavků zákazníků