PROFILPELAJAR.COM

Ibirania; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (santon), asi před 86 až 84 miliony let
	Ibirania v porovnání s člověkem
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	sauropodomorfové (Sauropodomorpha);
Infrařád	sauropodi (Sauropoda);
Nadčeleď	Titanosauroidea;
Čeleď	Saltasauridae;
Podčeleď	Saltasaurinae;
Rod	Ibirania;
Binomické jméno
	Ibirania parva; Navarro et al., 2022
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ibirania („tulák z oblasti Ibirá“) byl rod sauropodního dinosaura, žijícího v období pozdní křídy na území dnešní Jižní Ameriky (Brazílie). Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v sedimentech geologického souvrství São José do Rio Preto, pocházejících z období geologického věku santon (stáří kolem 85 milionů let).^[1]

Popis a zařazení

Tento saltasauridní sauropod patří k nejmenším známým sauropodům vůbec - jeho délka je odhadována na pouhých 5,7 metru. Nejbližšími příbuznými rodu Ibirania byly rody Bonatitan a Rocasaurus, vzdáleněji příbuzné pak byly rody Neuquensaurus a Saltasaurus.^[2]

Paleoekologie

Ibirania sdílela ekosystémy s dalšími dinosaury, například s abelisauridním teropodem druhu Thanos simonattoi a s velkým, dosud formálně nepopsaným megaraptorem.^[3]

Odkazy

Reference

↑ Navarro, Bruno A.; Ghilardi, Aline M.; Aureliano, Tito; Díaz, Verónica Díez; Bandeira, Kamila L. N.; Cattaruzzi, André G. S.; Iori, Fabiano V.; Martine, Ariel M.; Carvalho, Alberto B.; Anelli, Luiz E.; Fernandes, Marcelo A.; Zaher, Hussam (2022). A new nanoid titanosaur (Dinosauria: Sauropoda) from the Upper Cretaceous of Brazil. Ameghiniana. 59 (5): 317–354. doi: 10.5710/AMGH.25.08.2022.3477
↑ SOCHA, Vladimír. Dinosauří statistika za rok 2022. OSEL.cz [online]. 27. ledna 2023. Dostupné online. (česky)
↑ Delcourt, Rafael; Vidoi Iori, Fabiano (2020). A new Abelisauridae (Dinosauria: Theropoda) from São José do Rio Preto Formation, Upper Cretaceous of Brazil and comments on the Bauru Group fauna. Historical Biology. 32 (7): 917–924. doi: 10.1080/08912963.2018.1546700