Tento dinosaurus byl zřejmě vybaven hřbetním "brněním" v podobě zkostnatělých destiček osteodermů.[2] Jeho stehenní kost měřila jen asi 75 centimetrů, celkově pak dosahoval délky jen asi 7,5 metru a hmotnosti kolem 1800 kilogramů[3], takže byl mnohem menší než obří sauropodi, jako byl například Argentinosaurus (který mu však nebyl blízce příbuzný). Paleontolog Thomas R. Holtz, Jr. však odhaduje jeho délku na 15 metrů a hmotnost zhruba na 10 000 kilogramů.[4]
Historie a popis
Fosilie tohoto sauropoda byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Anacleto a vědecky je popsal již v roce 1893 britský paleontolog Charles Lydekker. Zřejmě neplatný druh N. robustus popsal německý paleontolog Friedrich von Huene v roce 1929.[5] Rodové jméno Neuquensaurus pak oficiálně stanovil až Jaime Eduardo Powell v roce 1992.[6] Stejným dinosaurem mohl být i Loricosaurus, popsaný F. von Huenem v roce 1929.
↑Alejandro Otero (2010). "The appendicular skeleton of Neuquensaurus, a Late Cretaceous saltasaurine sauropod from Patagonia, Argentina". Acta Palaeontologica Polonica. 55 (3): 399–426. doi:10.4202/app.2009.0099
↑F. v. Huene (1929). "Los sauriquios y ornitisquios del Cretáceo argentino", Anales del Museo de La Plata, serie 23: 1-196.
↑Powell, J. E. (1992). "Osteologia de Saltasaurus loricatus (Sauropoda - Titanosauridae) del Cretácico Superior del noroeste Argentino" In: J.L. Sanz & A.D. Buscalioni (eds.), Los Dinosaurios y Su Entorno Biotico: Actas del Segundo Curso de Paleontologia in Cuenca. Institutio "Juan de Valdes", Cuenca, Argentina, 165-230.
Bonaparte, J. F. and Gasparini, Z. (1978). "The sauropods of the Neuquén and Chubut Groups and their chronological relations", VII Congreso Geologico Argentino, Neuquén11: 393–406.
Powell, J. E. (1986). Revisión del titanosáuridos de América del Sur, dissertation Universidad Nacional de Tucumán.