PROFILPELAJAR.COM

Herbert Kilpin
Osobní informace
Datum narození	24. ledna 1870
Místo narození	Nottingham, Anglie
Datum úmrtí	22. října 1916 (ve věku 46 let)
Místo úmrtí	Milán, Italské království
Klubové informace
Pozice	Fotbalový záložník (1883–1908); Fotbalový trenér (1900–1906)
Profesionální kluby
Trenérská kariéra
1900–1906	Milán
Úspěchy
1. italská fotbalová liga
Další informace
Povolání	fotbalista a fotbalový trenér
	→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Herbert Kilpin (24. leden 1870, Nottingham, Anglie – 22. říjen 1916, Milán, Italské království) byl anglický fotbalový hráč, trenér, manažer a rozhodčí. Podílel se na založení AC Milán.

Kariéra

Začátky a Turín

První fotbalové zápasy odehrál ve 13 letech v rodném Nottinghamu za Garibaldi Nottingham, kde se podílel na jeho založení. Poté hrál za další anglické kluby Notts Olympic a Saint Andrew's. V té době pracoval v textilním sektoru.

V roce 1891 jej podnikatel textilního sektoru Edoardo Bosio přesvědčil aby jej doprovodil do italského Turína. Zde také pracoval v textilii a začal hrát za nově vzniklý klub Inter Turín, který za osm let klub skončil. Hrál v prvních dvou italských šampionátů v letech 1898 a 1899, kde vždy prohrál z Janovem.

Milán

Na začátku roku 1898 opustil Turín a trvale se usadil v Miláně s krajanem Daviesem. Zde začal vytrvale navštěvovat bar a spřátelil se s některými anglickými obyvateli města, včetně Edwardse. V prosinci 1899 spolu se skupinou bývalých italských členů sportovního klubu Mediolanum vytvořil Milan Football and Cricket Club, jehož prvním prezidentem byl Alfred Edwards, zatímco on nejzkušenější vzal roli hráče a manažera a také se stal prvním trenérem, prvním kapitánem a prvním velkým hráčem klubu Rossoneri. On sám zvolil červenou a černou barvu klubu, přičemž se inspiroval barvami dresů Notts Olympic.^[1] Vedl Milán k vítězství v jeho prvnímu titulu v roce 1901.

Následujícího roku prohrál ve finále s Janovem. Další dva tituly slavil v letech 1906 a 1907. Poté přenechal trenérský post Angelonimu a on sám pokračoval jako hráč. Celkem za Rossoneri odehrál 8 sezón a odehrál 22 zápasů, při niž vstřelil 7 branek, čímž pomohl svému týmu vyhrát řadu důležitých trofejí z první dekády dvacátého století. Svůj poslední zápas odehrál 12. dubna 1908 proti švýcarskému FC Montreux-Sports.

Smrt a odkaz

Po skončení hráčské kariéry v roce 1908 odešel rozhořčený kvůli novým pravidlům federace vůči cizincům. V roce 1909 byl jmenován oficiálním rozhodčím. Zemřel 22. října 1916 pravděpodobně na masivní požívání alkoholu^[2]. Byl pohřben na hlavním hřbitově v Miláně, v hrobě na poli vyhrazeném pro takzvané „nekatolíky“, obecně protestantské křesťany (byl anglikán). Byl exhumován v roce 1928, dvanáct let po jeho smrti, byly jeho kosti díky finanční intervenci anonyma (pravděpodobně příslušníka Milána nebo některého z jeho obdivovatelů) zachráněn před rozptýlením.

Nová hrobka zůstávala opuštěná po celá desetiletí, až ji v roce 1998 po dlouhém pátrání objevil Luigi La Rocca, historik a fanoušek Rossoneri, který v archivu hřbitova našel jméno jistého Alberta Kilpina^[3]. Následně, také díky zájmu a financování klubu Rossoneri, byly koncem roku 1999 jeho kosti přemístěny do nové a viditelnější kostnice na monumentálním hřbitově v Miláně.

Při příležitosti 120 let od založení klubu se v roce 2019 Magistrát města Milána pojmenoval kruhový objezd před sídlem klubu Rossoneri^[4].