PROFILPELAJAR.COM

Havraň
	vodní nádrž v dolní části návsi
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Most
Obec s rozšířenou působností	Most; (správní obvod)
Okres	Most
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°27′ s. š., 13°35′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	619 (2024)
Rozloha	17,16 km²
Katastrální území	Havraň
Nadmořská výška	245 m n. m.
PSČ	435 01
Počet domů	201 (2021)
Počet částí obce	3
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Havraň 11; 435 01 Havraň ; [email protected]
Starosta	Petr Vinař
	Oficiální web: www.ouhavran.cz
	Havraň
Další údaje
Kód obce	567141
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Havraň (německy Hawran) je obec, která se nachází v jižní části okresu Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba šest kilometrů jihovýchodně od města Mostu, součástí obce jsou i osady Moravěves a Saběnice. Obcí prochází silnice I/27 z Mostu na Žatec a do Plzně, která se zde kříží se silnicí II/251 z Jirkova do Postoloprt. Havraň je členem Mikroregionu Most-Jih. Žije zde 619^[1] obyvatel.

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Havran ve významu Havranův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice objevuje ve tvarech: Habran (1281), „de Hrawan“ a „in Hawran“ (1337), de Hauranye (1338), Hawran (1369–1399), Habran (1405), Hawranczy (1381), Hawran (1412), z Havrana (1447), in Hawranie (1455), in hawrani (1492), Habran (1496), ve vsi Havraněvsi (1550), z Havrana (1550), Hawran a Habern (1787) nebo Hawran a Habran (1846).^[4]

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází již z roku 1281, kdy je v listině zmiňován jako svědek jistý Chval z Havraně (Qual de Habran). V roce 1337 vedl spor Ješek z Havraně se Štěpánem z Hrušova a Moravěvsi o patronátní právo nad kostelem. Spor o dosazování faráře je první zmínkou o zdejším kostele. Majitelé vsi a poplužního dvora během 14. století nejsou přesně známi. Ves byla rozdělena mezi více vlastníků, kteří se střídali. V 15. století byla ves v majetku pánů z Koldic. V roce 1492 prodal Těma z Koldic Havraň Jiřímu a Václavovi z Fictumu za 1100 kop českých grošů. V roce 1496 Jiří Opl z Fictumu odkázal ves a její platy na nábožné a dobročinné skutky pro chudinu z Mostu. Od následujícího roku byla ves pod správou mosteckého purkmistra a městské rady. Při dělení majetku mezi katolíky a protestanty v roce 1615 zůstala katolíkům. V roce 1628 se Havraň opět ocitla pod správou městské rady a byla začleněna do městského panství Kopisty, jehož součástí zůstala až do roku 1848. Po roce 1850 se Havraň stala samostatnou obcí s připojenými osadami Moravěves a Saběnice.

První písemná zpráva o škole v Havrani pochází z roku 1673. Farní škola byla umístěna v domě čp. 40. V roce 1844 byla postavena nová školní budova. V roce 1921 byla v obci zřízena i česká obecná škola. Základní škola v obci existovala do roku 2007, kdy byla pro malý počet žáků zrušena.

Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělstvím a ovocnářstvím, v 18. století jsou u obce zaznamenány i chmelnice. Od poloviny 19. století se začíná také v Havrani rozvíjet podnikání a průmysl. V roce 1869 bylo v okolí Havraně čtrnáct malých uhelných šachet. První zmínka o těžbě uhlí u Havraně je nicméně mnohem starší. Už v roce 1613 udělil císař Matyáš mosteckému měšťanovi Hansi Weidlichovi právo na těžbu a využití zdejšího uhlí. Malodoly však nebyly příliš rentabilní a do konce 19. století zanikly. Obec si tak udržela svůj zemědělský charakter. Jediným průmyslovým podnikem, který zůstal v Havrani, byl cukrovar. V roce 1882 jej vybudovala firma Hielle & Dittrich z Krásné Lípy. V roce 1887 byla Havraň napojena na dnes již zrušenou železniční trať Počerady–Vrskmaň. V současnosti je průmysl soustředěn v nově vybudované průmyslové zóně Joseph jižně od obce při silnici I/27.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 812 obyvatel (z toho 396 mužů), z nichž bylo 117 Čechoslováků, 682 Němců a třináct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale pět lidí bylo evangelíky, šest židy, tři patřili k církvi československé a tři lidé byli bez vyznání.^[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 861 obyvatel: 172 Čechoslováků, 676 Němců a třináct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale šest lidí bylo evangelíky, jeden člen církve československé, šest židů a třináct lidí bylo bez vyznání.^[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Havraň^[7]^[8]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	379	550	927	914	823	812	861	642	595	486	422	328	380	385
Domy	53	54	70	88	90	93	121	131	138	110	95	100	105	110
Data z roku 1961 zahrnují i domy místních části Saběnice.

Obecní symboly

Havraň získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 37 ze dne 8. června 2004.^[9]

Znak

Štít dělený, nahoře stříbrno-zlatě polcený, vpravo býčí hlava s červeným jazykem, vlevo jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Dole v modrém poli na zeleném návrší stříbrný kostel vlevo s věží, která má červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí zlaté, a okno. Loď se dvěma okny a sníženým kněžištěm má sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková.

Vlajka

List tvoří tři vodorovné pruhy, bílo–žlutě polcený, modrý a zelený, v poměru 4:3:1. V bílém poli býčí hlava s červeným jazykem, ve žlutém poli jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Ze zeleného pruhu vyniká do modrého bílý kostel s věží k vlajícímu okraji. Věž má okno, červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí žluté. Loď má dvě okna, snížené kněžiště a sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Pamětihodnosti

Původně gotický kostel sv. Vavřince na návrší jižně od obce je prvně zmiňován v roce 1337, v 18. století přestavěn do barokní podoby
Barokní fara pod kostelem z 18. století
Areál cukrovaru z roku 1881; v letech 1963–1967 v bývalé a dochované ředitelské vile vyrůstala spisovatelka Anna Šochová.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Havraň, Hawran, s. 600.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224.
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
↑ Obecní znak a vlajka. rekos.psp.cz [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.

Literatura

710 let obce Havraň [PDF online]. Havraň: Obecní úřad Havraň, 1991 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online.
SÝKOROVÁ, Jana. Havraň – Saběnice [PDF online]. Havraň: Obecní úřad Havraň ve spolupráci se Státním okresním archivem Most a Oblastním muzeem v Mostě, 2006 [cit. 2023-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-01.