Nachází se v horní části Harmanecké doliny, která patří do Národního parku Velká Fatra. Vyhlášena byla v roce 1949 a novelizovaná úpravou MK SSR č. 1554/1983-32 z 31. března 1983. Výměra památky s 5. stupněm ochrany je 20,04 ha.[1]
Předmět ochrany
Předmětem přísné ochrany se stal zachovalý karpatský les v různých vývojových stádiích s výskytem terciérních reliktů – tisu červeného, jakož i krasové formy georeliéfu.
Geologie
Území rezervace tvoří silně akcentovaný reliéf se sklonem terénu 50–100%. Při severovýchodním okraji těsně nad Harmaneckým potokem se zdvihají kolmé stěny bradla do výšky 30-60 m. Menší bradla se nachází na celém území rezervace. Nejnižší místo je v jihovýchodním cípu (660 m n. m.), nejvyšší místo je na západním okraji u státní silnice č.14 (Banská Bystrica - Martin (845 m n. m.).
Morfologie
Území je tvořeno uhličitanovými horninami, dolomity a vápenci, které tektonicky patří k sérii štureckého příkrovu. Dolomity jsou šedé barvy, hruběhlavicované a s charakteristickým ostrohranným rozpadem. Vápence jsou tmavě šedé, s častým výrazným žilkováním. Rozdílnost hornin ovlivnila i charakter území, kdy horní části území rezervace tvořené převážně dolomity mají jen menší odkryvy. Polohy vápenců podmínily vznik skalních stěn a žeber.
Půda
Průměrné roční srážky se pohybují od 900 do 1050 mm a charakterizují toto území jako prehumidní. Z původních typů jsou tu vyvinuté rendzinové lesní půdy těchto typů: sutinová rendzina, protorendzina, typická rendzina a vylouhovaná rendzina. Z lesních společenstev jsou tu vyvinuté lesní typy 4. až 6. vegetačního stupně, extrémní vápencové bučiny, vápenco-jedlové bučiny a bukové javořiny.
Území rezervace tvoří zachovalé porosty karpatského smíšeného lesa, s věkovým rozpětím 30–120 let. Některé exempláře jedle a buku přesahují věk 250 let. Důvodem ochrany je tis červený (Taxus baccata), jako třetihorní relikt. Tis nejvíc poškozuje jelení zvěř okusem kůry a spásáním přirozeného zmlazení.
