Hronikum

Hronikum nebo chočský příkrov je tektonická superjednotka Západních Karpat, skládající se z několika tektonicky nebo erozí oddělených připovrchových příkrovových těles.[1] Bezkořenové příkrovy jsou odspodu tvořeny poměrně mocnou permo-karbonskou vulkanosedimentární sekvencí ipoltické skupiny a hlavně střednětriasovými (anissvrchní triaskarn) usazenými horninami, zejména vápenci a dolomity. Jursko-spodněkřídové horniny jsou zachovány jen místy. Ukončení sedimentace se předpokládá v hoterivu.

Hronikum je považováno za nejvyšší, ale v minulosti i střední[2] subtatranský příkrov. Hronikum je porovnatelné s mezozoickými částmi alpského oberostalpinu, je podobné příkrovům vrchního bajuvarika a tirolika, ale odlišuje se zejména přítomností těles svrchněpaleozoických bazaltových a andezitových lávových proudů a pyroklastik.

Historie výzkumu

První geologické výzkumy jednotek hronika začaly už v polovině 19. století. Franz von Hauer chápal označení „chočský dolomit“ jako část pásma jádrových pohoří, čímž zhodnotil starší výzkumy, na nichž se podílel i Dionýz Štúr. Jako samostatný vyšší subtatranský příkrov hronikum vyčlenil Hermann Vetters a další mezi lety 1904 a 1908. Později, od 30. let 20. století Dimitrij Andrusov zavedl pojmenování pro další dílčí příkrovy patřící k chočskému příkrovu. Sumarizující označení hronikum, zavedli původně Dimitrij Andrusov, Ján Bystrický a Oto Fusán v průvodci k exkurzi KBGA v roce 1973[3]. Pojmenování hronikum je odvozeno od názvu řeky Hron, podle starších předpokladů právě povodí této řeky mělo tvořit domovskou oblast příkrovu. Za domovskou oblast byla původně považována lubenicko-margecanská jizva – tedy styk veporika a gemerika. Dnešní výzkumy takovou pozici hronika nepotvrzují. Starší pojmenování chočský příkrov je odvozeno od typové lokality v Chočských vrších. Autoři původně hronikum členili na šturecký příkrov budovaný čiernovážskou jednotkou a svrchnější chočský (v užším smyslu) tvořený bielovážskou jednotkou. Takové vztahy nebyly všeobecně potvrzeny a Michal Maheľ proto navrhl používání termínu chočský polyfaciální příkrov.[4] Ján Mello a Milan Polák v roce 1978[5] modifikovali starší představy o paleogeografii hronika a poukázali na existenci vícera střednětriasových mělkovovodních rifových oblastí oddělených hlubšími pánvemi. Sedimentologický výzkum mladšího paleozoika v hroniku uskutečnili A. Vozárová a J. Vozár[6]. Novější výzkumy k hroniku přiřazují i strážovský příkrov a další (vyšší) příkrovy[7]. V současnosti uznávanou stavbu hronika prezentuje práce M. Havrily a P. Kováče (1998)[1] a pozdější monografie Havrily z roku 2011[8]. Hronikum je považováno za bezkořenový příkrov, protože pozici jeho domovské oblasti se nepodařilo objasnit. Uvažuje se o jeho intraveporické pozici[9], domovskou oblastí by mohla být oblast pohorelské linie.

Pozice

Schematický příčný řez Západními Karpaty

Hronikum se vyskytuje v oblasti jádrových pohoří a částečně i ve veporském pásmu. Svou bází leží chočský příkrov na různých částech krížňanského příkrovu (fatrika), veporika i tatrika. Příkrov má v Považském Inovci, Tribeči, Žiaru, Malé a Velké Fatře, Tatrách a Branisku poměrně jednoduchou stavbu, tvořenou příkrovovými troskami, hlavně triasových vápenců a dolomitů čiernovážské a bielovážské jednotky[10]. Na obvodu příkrovových trosek je možno sledovat různý stupeň hřbetové rabotáže nejsvrchnější části krížňanského příkrovu. Hřbetová rabotáž dokonale odráží pohyby kompletního chočského příkrovu po plastickém podloží. Mimo početných trosek jsou pro Velkou Fatru charakteristické tektonická, trosková a pásová okna[11]. Složitější poměry jsou v Nízkých Tatrách, Malých Karpatech, Chočských a Strážovských vrších.

Geologická stavba

Členění

Členění hronika v současnosti prodělalo vícero změny, které souvisely s kritérii, podle nichž byly jednotlivé jednotky (starší sekvence) hodnoceny. Stratigraficky se na základě zastoupení jednotlivých hornin dělí na vícero vrstevních sledů, přičemž kritériem pro jejich zařazení je střednětriasový sled. Původně se hronikum členilo na čiernovážskou tvořenou hlavně dolomity, případně jinými rampovými a platformovými karbonáty (rozsah anisnorik) a bielovážskou jednotku, která byla typická mocnějšími lunzskými vrstvami a ve středním triasu převažujícími pánevními faciemi (reiflingské vápence, partnachské vrstvy), ve svrchním mělkovodními. Vyčleňovala se i samostatná bebravská jednotka, její kompletní sled je znám především ze Strážovských vrchů. Je blízká čiernovážské sekvenci i strážovskému příkrovu[4], obsahuje wettersteinské souvrství s převahou dolomitů, které překrývají hlubokovodní reiflingské vápence. Tvoří tedy přechodný člen mezi bielovážskou (hlubokovodní) a bielovážskou (mělkovodní). Za samostatný celek se považovala ipoltická skupina (nebo též melafyrová série) obsahující mocný podstavec palezoických vulkanitů. Tato členění zavedená v práci Andrusova, Fusána a Bystrického z roku 1973 předpokládala, že sedimentační oblast příkrovu se členila (ze severu na jih) na dvě oblasti: mělkovodní karbonátovou plošinu (tzv. šturecká faciální oblast) na severu a hlubokovodní pánevní oblast (chočská faciální oblast).[12] Za součást hronika jsou dnes považovány i vyšší subtatranské příkrovy (nedzovský, strážovský, tlstiansky, veterlínsky příkrov a další), které v původní sedimentační oblasti tvořily jen hlubší zálivy. Dříve byly pokládány za součást silicika a předtím gemerika.

Nový pohled na členění hronika prezentovali Havrila a Kováč v roce 1998.[1] Oblast hronika chápou v středním triasu jako složitou soustavu intraplatformových pánví a karbonátových plošin. Rozeznávají dobrovodskou a bielovážskou pánev a karbonátovou platformu Čierneho Váhu a karbonátovou platformu vyšších příkrovů, později označovanou jako mojtínsko-harmanecká karbonátová platforma.

Původní sedimentační prostor – domovská oblast příkrovu, se pravděpodobně nacházela jižněji od domovské oblasti fatrika a byla široká asi 150 km[13], přesně však není známa, chočský příkrov se proto zařazuje mezi bezkořenové příkrovy. V minulosti byla tato domovská oblast umístňovaná do lubenicko-margecanské linie mezi veporikem a gemerikem. Dnes se za možnou domovskou oblast příkrovů považuje i samotné veporikum[9].

Stratigrafie

Celkový stratigrafický rozsah sedimentárních sekvencí je od karbonu po spodní křídu, přesněji hoteriv.

Mladopaleozoické horniny tvořící hlavně kořeňovou oblast hronika se označují jako ipoltická skupina. Tvoří ji nižnobocianske a malužinské souvrství.[14] Celkově dosahuje jejich mocnost asi 2500–2800 metrů. Nižnobocianské souvrství je tvořeno vícenásobně se opakujícími sedimentárními cykly s regresivním charakterem. Ve spodní části souvrství byly nalezeny klasty mylonitizovaných granitoidů. Převažuje pískovec a jílovitý pískovec šedého zbarvení. Nad nižnobocianským se nachází malužinské souvrství. Tvoří jej tři výrazné megacykly, hlavně vulkanoklastika a pískovce, prachovce a slepence. V prvních cyklech dacit-andezitového charakteru, později andezit-bazaltového se znaky přechodu k tholeitům[6].

Nad horninami ipoltické skupiny se nacházejí spodnětriasové křemence benkovského souvrství (ekvivalent lúžňanského souvrství). Nad ním je možno sledovat šuňavské souvrství, které tvoří pestrobarevné břidlice a pískovce (ekvivalent werfénského souvrství).[15] Nad těmito horninami se nachází mírně členěná karbonátová platforma tvořená vápenci a dolomity guttensteinského, annaberského, ramsauského a dalších souvrství. Původní střednětriasovou sedimentační oblast v pelsonu (vrchní část anisu) pozměnila extenze, která umožnila vznik systému karbonátových platforem a intraplatformních pánví. Ze severozápadu na jihovýchod (v dnešních zeměpisných souřadnicích) to byla dobrovodská pánev, Mojtínsko-Harmanecká karbonátová platforma (vyšší příkrovy), bielovážská pánev a karbonátová platforma Čierneho Váhu.[1] Rifting signalizuje přítomnost tzv. farkašovské brekcie. Oblasti hlubších pánví signalizuje přítomnost zámostského, reiflinského nebo partnašského souvrství. Svahy panví lemovaly turbiditní ramingské a göstlingské vápence, které se sypaly z jáder rifů. Rify tvořily hlavně wettersteinské nebo veterlínské vápence.[15]

Nad těmito horninami leží různě mocné lunzské souvrství, které zaplnilo většinu hlubších částí pánve. Tvoří jej siliciklastika a břidlice, které jsou všeobecně tenčí nad oblastmi karbonátové platformy než v pánvích. Na konci triasu dominovala celé oblasti hronika sedimentace hlavního dolomitu.[1] Usazovaly se též dachsteinské a norovické vápence. Mocnost souboru triasových hornin se pohybuje v rozmezí 2–3000 m. Ve spodní juře zřejmě došlo k přerušení sedimentace, po kterém následovalo v střední juře kondenzované usazování facie hierlatzkého, adnetského, klauského a vilského vápence. Ve svrchní juře se oblast prohloubila a sedimentovaly pelagické vápence oberalmského souvrství. Sedimentaci ukončují spodněkřídové schrambašské a rossfeldské souvrství.[15] Jurské (hlavně středně a svrchnějurské) a spodněkřídové sekvence hronika jsou velmi zřídkavé, známé jsou jen z Brezovských Karpat a oblasti Rohaté skaly v Strážovských vrších.

Odlepení příkrovu nastalo pravděpodobně v průběhu turonu. Bazální část přeťal šikmý střižný zlom, který ne vždy sledoval litologické hranice. Mezozoické komplexy tvořené hlavně karbonátovými členy se nacházejí v čelní části příkrovu, od svého podloží byly většinou odděleny v prostoru šuňavského souvrství spodnětriasových břidlic. Bližší kořeňové oblasti jsou o mnoho častější svrchněpaleozoické horniny.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hronikum na slovenské Wikipedii.

  1. a b c d e f Kováč, P., Havrila, M., 1998: Inner Structure of Hronicum. Slovak Geological Magazine, 4, s. 275-280
  2. Andrusov, D., 1968: Grundriss der Tektonik der Nördlichen Karpaten. Verlag der Slowakishen akademie der Wissensshaften, Bratislava, 188 s.
  3. Andrusov, D., Bystrický, J., Fusán, O., 1973, Outline of the Strucutre of the West Carpathians. Guide-book for geological excursion. X Congres of Carpathian.Balkan Geological Association. Geologický ústav Dionýza Štúra, Bratislava, 44 s.
  4. a b Maheľ, M., 1986: Geologická stavba československých Karpát. Paleoalpínske jednotky 1. Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, 503 s.
  5. Mello, J., Polák, M., 1978, Facial and paleogeographical outline of the Western Carpathians Middle Triassic Illirian – Langobardian. in Vozár, J. (Ed.), Paleogeografický vývoj Západných Karpát, GUDŠ, Bratislava, s. 301-314
  6. a b Vozárová, A., Vozár, J., 1988: Late paleozoic in Western Carpathians. Mladšie paleozoikum v Západných Karpatoch. Geologický ústav Dionýza Štúra, Bratislava, 303 s.
  7. Plašienka, D., Havrila, M., Michalík, J., Putiš, M., Reháková, D., 1997, Nappe structure of the western part of the Central Carpathians. In Plašienka, D., Hók, J., Vozár, J., Elečko, M. (Editori), 100th anniversary, Dimitrij Andrusov; Alpine evolution of the Western Carpathians and related areas; international conference; abstracts and introductory articles to the excursion. Dionýz Štúr Publishers. Bratislava, s. 139-161
  8. Havrila, M., 2011, Hronikum: paleogeografia a stratigrafia (vrchný pelsón - tuval), štrukturalizácia príkrovu a stavba. Geologické práce, Správy, 117, s. 7-113
  9. a b Hók, J., Kahan, Š., Aubrecht, R., 2001: Geológia Slovenska. Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine. Univerzita Komenského, Bratislava, 43 s.
  10. Veľký, J. a kolektív, 1978: Encyklopédia Slovenska II. zväzok E — J. Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, 531 s.
  11. Vestenický, K., Vološčuk, I. a kolektív, 1986: CHKO Veľká Fatra. Vydavateľstvo príroda, Bratislava, 384 s.
  12. Bezák, V., Broska, I., Elečko, M., Havrila, M., Ivanička, J., Janočko, J., Kaličiak, Konečný, V., M., Lexa, J., Mello, J., Plašienka, D., Polák, M., Potfaj, M., Vass, D., 2004, Vysvetlivky k tektonickej mape Slovenskej republiky. Štátny geol. ústav D. Štúra, Bratislava, 71 s.
  13. Maheľ, M., 1982: Príkrovy a členitosť kôry Západných Karpát. Mineralia Slovaca, 14, s. 1-40
  14. Vozárová, A., Vozár, J., 1981, Litostratigrafická charakteristika mladšieho paleozoika hronika. Mineralia slovaca, 13, 5, s. 385-403
  15. a b c Kováč, M., Plašianka, D., 2003: Geologická stavba oblasti na styku Alpsko-karpatsko-panónskej sústavy a priľahlých svahov Českého masívu. Univerzita Komenského, Bratislava, 88 s.

Read other articles:

CividaleKomuneCittà di Cividale del FriuliNegara ItaliaWilayahFriuli-Venezia GiuliaProvinsiUdine (UD)FrazioniRualis, Grupignano, Rubignacco, Gagliano, Purgessimo, Sanguarzo, Spessa, Carraria, Fornalis, San GiorgioPemerintahan • Wali kotaStefano Balloch (UDC, Lega Nord, PDL)Luas • Total50 km2 (20 sq mi)Ketinggian135 m (443 ft)Populasi (2007) • Total11.547 • Kepadatan230/km2 (600/sq mi)DemonimCividalesiZona...

 

Nicole Forrester seorang atlet lompat tinggi dunia. Lompat tinggi adalah suatu bentuk gerakan melompat ke atas dengan cara mengangkat kaki ke depan ke atas sebagai upaya membawa titik berat badan setinggi mungkin dan secepat mungkin jatuh (mendarat) dengan cara melakukan tolakan pada salah satu kaki untuk mencapai suatu ketinggian tertentu. Tujuan utama dari lompat tinggi adalah mengangkat badan setinggi mungkin agar dapat melewati mistar. Tingginya lompatan bergantung pada tiga faktor. Perta...

 

Judicial branch of the Republic of Korea This article may require copy editing for Grammar, missing articles, improper capitalization. You can assist by editing it. (January 2024) (Learn how and when to remove this template message) Organizational chart for judicial system in Government of the Republic of Korea Politics of South Korea Government Constitution of South Korea Law Human rights Legislature National Assembly Speaker Kim Jin-pyo (I) Deputy Speaker Kim Young-joo (P) Deputy Speaker Ch...

العلاقات السورية الكولومبية سوريا كولومبيا   سوريا   كولومبيا تعديل مصدري - تعديل   العلاقات السورية الكولومبية هي العلاقات الثنائية التي تجمع بين سوريا وكولومبيا.[1][2][3][4][5] مقارنة بين البلدين هذه مقارنة عامة ومرجعية للدولتين: وجه المقارن...

 

Argentine field hockey player Vanina OnetoOneto in 2010Personal informationBornJune 15, 1973 Medal record Women's Field Hockey Representing  Argentina Olympic Games 2000 Sydney Team 2004 Athens Team World Cup 2002 Perth 1994 Dublin Champions Trophy 2001 Amstelveen 2002 Macau 2004 Rosario Pan American Games 1991 Havana 1995 Mar del Plata 1999 Winnipeg Pan American Cup 2001 Kingston Vanina Paula Oneto (born June 15, 1973, in San Fernando) is a retired field hockey player from Argentina, wh...

 

Cet article concerne l'élément chimique. Pour les autres significations, voir Krypton (homonymie). Krypton Lampe à décharge contenant du krypton. Brome ← Krypton → RubidiumAr    36 Kr                                                                                   ...

في الجبر التجريدي البنية الجبرية (بالإنجليزية: algebraic structure)‏ تتألف من مجموعة مزودة بمجموعة من العمليات أو العلاقات الرياضية المعرفة عليها بحيث تحقق بدهيات axiom معينة. مثلا الزمرة (G,*) يشار لها عادة بالزمرة G. في حال كانت المجموعة مزودة بعلاقات رياضية فقط دون أي عمليات نقول عنه�...

 

Santo Fransiskus dari AssisiLukisan yang dibuat oleh Jusepe de RiberaSanto, Diakon, Biarawan, Dan Pendiri Salah Satu Ordo Gereja Katolik.LahirPada tanggal 10 Juli 1182 di Kota AssisiMeninggalPada tanggal 3 Oktober 1226 (Usia 44),di Kota Assisi, ItaliaDihormati diGereja Katolik dan Gereja Anglikan.[1][2]Tempat ziarahBasilika Santo Fransiskus dari AssisiPesta4 OktoberAtributSalib, Burung Merpati, Pax et Bonum, Poor Franciscan habit, dan Stigmata.PelindungBinatang, Lingkungan, da...

 

Species of carnivore Javan ferret-badger Conservation status Least Concern  (IUCN 3.1)[1] Scientific classification Domain: Eukaryota Kingdom: Animalia Phylum: Chordata Class: Mammalia Order: Carnivora Family: Mustelidae Genus: Melogale Species: M. orientalis Binomial name Melogale orientalisBlanford, 1888 Javan ferret-badger range Synonyms Melogale personata ssp. orientalis Blanford, 1888 The Javan ferret-badger (Melogale orientalis) is a mustelid endemic to Java and Bali, ...

American politician (1864–1939) This article is about the politician from Pennsylvania. For the author and philologist, see George Edmonds (lawyer). For the Vermont politician, see George F. Edmunds. George W. EdmondsMember of the U.S. House of Representativesfrom Pennsylvania's 4th districtIn officeMarch 4, 1933 – January 3, 1935Preceded byBenjamin M. GolderSucceeded byJ. Burrwood DalyIn officeMarch 4, 1913 – March 3, 1925Preceded byReuben MoonSucceeded by...

 

City and municipality in Jalisco, Mexico For the Omar Rodríguez-López album, see Zapopan (album). This article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: Zapopan – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (December 2021) (Learn how and when to remove this message) City and municipality in Jalisco, MexicoZapopan...

 

Tell Qeni (1803 m) adalah titik tertinggi Jabal al-Druze. Jabal al-Druze (Arab: جبل الدروز, jabal ad-durūz, Gunung Druze), resminya Jabal al-Arab (Arab: جبل العرب, jabal al-ʿarab, Gunung Arab), adalah wilayah gunung di Kegubernuran As-Suwayda di selatan Suriah. Kebanyakan penduduk di kawasan tersebut adalah orang Druze, dan terdapat juga komunitas Muslim dan Kristen kecil. Inskripsi-inskripsi Safaitik pertama kali ditemukan di wilayah tersebut. Negara bagian Jabal D...

Миграция голубых гну в национальном парке Серенгети Миграция животных (от лат. migratio — переселение) — закономерное передвижение животных между значительно отличными местами расселения, иногда связанное с преодолением значительных расстояний[1][2]. Содер...

 

Stephen Baldwin nel 2010 Stephen Andrew Baldwin (Massapequa, 12 maggio 1966) è un attore, regista e attivista statunitense. È apparso nei film Nato il quattro luglio (1989), Posse - La leggenda di Jessie Lee (1993), Otto secondi di gloria (1994), Amici per gioco, amici per sesso (1994), I soliti sospetti (1995), Tonto + tonto (1996) e I Flintstones in Viva Rock Vegas (2000). Ha anche recitato nella serie televisiva I ragazzi della prateria (1989–92), e come se stesso nei reality show Cele...

 

قصر الخديوي توفيقمعلومات عامةنوع المبنى قصرالمكان القاهرةالمنطقة الإدارية حلوان البلد  مصرمعلومات أخرىالإحداثيات 29°50′50″N 31°20′35″E / 29.84711°N 31.34317°E / 29.84711; 31.34317 تعديل - تعديل مصدري - تعديل ويكي بيانات قصر الخديوي توفيق أو فندق عين الحياة أو قصر عين الحياة[1&#...

American softball player Sierra RomeroRomero playing for the USSSA Pride in 2017Biographical detailsBorn (1994-03-19) March 19, 1994 (age 30)Murrieta, California, U.S.Playing career2013–2016Michigan2016–presentUSSSA Pride Position(s)InfielderCoaching career (HC unless noted)2019Oregon (Volunteer asst.) Accomplishments and honorsAwards 2× All-NPF Team (2017–2018) 3× Big Ten Player of the Year (2013–2014, 2016) Honda Sports Award Winner (2016) USA Softball Collegiate Player of t...

 

此条目序言章节没有充分总结全文内容要点。 (2019年3月21日)请考虑扩充序言,清晰概述条目所有重點。请在条目的讨论页讨论此问题。 哈萨克斯坦總統哈薩克總統旗現任Қасым-Жомарт Кемелұлы Тоқаев卡瑟姆若马尔特·托卡耶夫自2019年3月20日在任任期7年首任努尔苏丹·纳扎尔巴耶夫设立1990年4月24日(哈薩克蘇維埃社會主義共和國總統) 哈萨克斯坦 哈萨克斯坦政府...

 

Ada usul agar Bangsa Asiria diganti judulnya dan dipindahkan ke bangsa Asyur (Diskusikan). AsyurSūrāyē / Sūryōyē / Ātūrā'Ashurnasirpal II  · Santo Efrem  · Agha Petros  · Ammo BabaJumlah populasi4 juta[1]Daerah dengan populasi signifikanWilayah pemukiman tradisional orang Asyur:735.000-745.100 Suriah400.000[2] Irak300.000[3] Iran20.000[4][5] Turki15.000–25.100[4][6][...

Anjungan Kabupaten Semarang adalah salah satu Anjungan Daerah di Taman Mini Jawa Tengah (Puri Maerokoco). Anjungan ini menampilkan beberapa arsitektur rumah adat di Jawa Tengah salah satunya rumah adat khas Kabupaten Semarang. Bangunan – bangunan dalam anjungan Kabupaten Semarang terdiri atas Rumah adat Kabupaten Semarang, dll. Rumah Adat Kabupaten Semarang Rumah Adat Semarang memiliki bentuknya khas, yang merupakan perpaduan gaya dari budaya jawa dan melayu. Lihat pula Anjungan Kota Semara...

 

See also: Race and crime in the United States Racial disparities in the share of prisoners, police officers, people shot by police, and judges in the United States in the late 2010s Race in the United States criminal justice system refers to the unique experiences and disparities in the United States in regard to the policing and prosecuting of various races. There have been different outcomes for different racial groups in convicting and sentencing felons in the United States criminal justi...