O studium se mohou ucházet žáci vycházející z páté nebo deváté třídy základní školy. Přijetí ke studiu je podmíněno úspěšným složením přijímacích zkoušek. Škola pro své studenty pořádá seznamovací kurzy, lyžařské výcvikové kurzy, výměnné pobyty v rakouském Hartbergu, francouzském Clermont-Ferrand a nizozemském Dongenu. Uskutečňují se i poznávací exkurze do Francie, Velké Británie a Chorvatska a dalších zemí.
Budovy gymnázia
Kutnohorská čp. 41
Původní budova gymnázia (s věží). Dnes Obchodní akademie.
Budova na Kutnohorském Předměstí byla postavena v letech 1858–1859 stavitelem Františkem Palečkem podle návrhu Josefa Spudila, ředitele reálného gymnázia v Čáslavi, jako první kolínské reálné gymnázium. Vysvěcena byla 3. října 1859 a 1. září 1860 byla zahájena školní výuka výhradně v českém jazyce. Stylově jednotná stavba je v duchu neogotického a neorománského slohu, její symetrické pětiosé průčelí tvoří tvoří tři trojúhelníkové štíty, ozdobené zubořeznými konzolkami, a z prostředního z nich vybíhá gotizující věž s hodinami, zakončená špičatou bání. Vstupní portál zastřešuje portikus podpíraný čtveřicí sloupů s ozdobnými hlavicemi. V křídle, kde je dnes tělocvična, bylo otevřeno první kolínské divadlo pro až 500 osob. Na základě výnosu Krajského národního výboru z 12. března 1953 se gymnázium přestěhovalo do budovy původní obchodní akademie na Kouřimském předměstí a do dosavadní budovy gymnázia byla umístěna nově ustanovená hospodářská škola.[1]
Žižkova čp. 162
Od roku 1953 gymnázium sídlí v bývalé budově Obchodní akademie z roku 1924 na Kouřimském Předměstí. Budovu v klasicizujícím stylu na základě soutěže postavili Kotěrovi žáci, architekti Jan Mayer a Vilém Kvasnička.[2] Gymnázium v této budově sídlí od roku 1953, kdy došlo k výměně budov mezi oběma školami.
Stavba na půdorysu protáhlého písmene H přibližně severojižního směru je rozčleněna do několika na sebe navazujících částí. Hlavní dvoupatrové průčelí do Žižkovy ulice člení 28 okenních os a nad něj se z nárožního vstupního rizalitu zdvíhá odlehčená železobetonová věž, ozdobená v nároží čtyřmi legionářskými puškami. Největší část souboru budov zabírají tři trakty samotného školního provozu, rovněž s dvěma nadzemními patry. Na severu se nachází o patro nižší obytná budova s byty ředitele a školníka, která je se školou propojena spojovací chodbou s terasou.
Fasáda je zdobena dvěma pískovcovými vázami v terase mezi školou a obytným domem a 22 sgrafitovými poli mezi okny, která navrhl a provedl Ferdinand Rubeš. Na východní straně je umístěno sgrafito nesoucí název „Československá republika obchodním středem Evropy“ a dále pole symbolizující obchod, peněžnictví, dopravu na zemi, dopravu po vodě, a jednotlivé druhy průmyslu (zemědělský, kovodělný, textilní, chemický, sklářský a keramický). Na jižní straně budovy jsou zobrazeny obchodní národy, tedy Arméni, Arabové, Féničané, Židé, Řekové, Angličané, Rusové a Malajci. Obytný dům na severu nese mezi okny zobrazení nejrozšířenějších typů domácí a drobné průmyslové výroby (textilnictví, košíkářství, řezbářství a hrnčířství).[2]
Škola má dnes celkem 29 učeben – mezi nimi i chemickou laboratoř, laboratoř biologie, laboratoř fyziky, jazykové učebny (FRJ, NEJ, ANJ), 2 učebny výpočetní techniky, knihovnu s česky a knihovnu s anglicky psanou literaturou, studovnu, hudebnu, tělocvičnu a posilovnu, hřiště s umělým povrchem a vlastní jídelnu a kantýnu přímo v budově.
V roce 2006 proběhla oprava havarijního stavu věže, v roce 2018–19 pak proběhla oprava fasády školy.[3]
Do roku 2011 zřizovatel gymnázia Středočeský kraj platil majiteli budovy, městu Kolín, symbolické nájemné ve výši 1 Kč. Po volbách v roce 2010 začalo nové vedení radnice požadovat po kraji kvůli nutnosti rekonstrukce komerční nájemné. To hejtman středočeského kraje David Rath odmítl a navrhoval bezúplatný převod budovy kraji s garancí investic a dalšího provozu gymnázia, město naopak stálo o to stát se zřizovatelem školy.[4] Celou situaci vyřešilo zatčení tehdejšího hejtmana Ratha, po kterém se starosta města Vít Rakušan dohodl s novou hejtmankou Zuzanou Moravčíkovou na ročním nájemném ve výši 1 milion Kč stoprocentně investovaném zpět do budovy gymnázia.[5]
Jiří Orten (1919–1941), český básník židovského původu tvořící na konci 30. let a v období Protektorátu (na škole nestudoval celou dobu, avšak maturoval tu)
