PROFILPELAJAR.COM

Georg Otto von Toggenburg-Sargans
Georg Otto von Toggenburg-Sargans
Místodržitel v Tyrolsku
	Ve funkci:; 31. prosince 1866 – 21. února 1868
Předchůdce	Karl Coronini-Cronberg
Nástupce	Josef Lasser von Zollheim
Místodržitel v Benátkách
	Ve funkci:; 18. února 1860 – 19. října 1866
Předchůdce	Kajetán Alexandr Bissingen-Nippenburg
Nástupce	Maršál Francie Edmond Le Boeuf (francouzská okupační správa)
Rakouský ministr obchodu
	Ve funkci:; 7. února 1855 – 21. srpna 1859
Předchůdce	Andreas von Baumgartner
Nástupce	Karl Ludwig von Bruck (sloučení s ministerstvem financí)
Místodržitel v Benátkách
	Ve funkci:; 1850 – 1855
Předchůdce	Anton von Puchner
Nástupce	Kajetán Alexandr Bissingen-Nippenburg
Narození	24. ledna 1810; Rhäzüns
Úmrtí	8. března 1888 (ve věku 78 let); Bolzano
Místo pohřbení	cemetery of Bozen
Choť	(1852) Maria Adelheid von Sarnthein (1822–1855); (1858) Maria Virginia von Sarnthein (1833–1905)
Rodiče	Johann Georg de Toggenburg
Děti	Friedrich von Toggenburg
Příbuzní	Annette von Menz (tchyně)
Alma mater	Freiburská univerzita
Profese	politik a právník
Ocenění	Řád železné koruny
Commons	Georg Otto von Toggenburg-Sargans
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Georg Otto rytíř von Toggenburg-Sargans (Georg Otto Aloys Udalricus Ritter von Toggenburg-Sargans) (24. ledna 1810 Rhäzüns, Švýcarsko – 8. března 1888 Bolzano, Rakousko-Uhersko) byl rakouský politik a státní úředník švýcarského původu. Od mládí působil ve státních úřadech habsburské monarchie, dvakrát byl místodržitelem v Benátkách (1850–1855 a 1860–1866), mezitím zastával v rakouské vládě funkci ministra obchodu (1855–1859). Aktivní kariéru zakončil jako místodržitel v Tyrolsku (1866–1868), poté odešel do výslužby. V roce 1881 byl jmenován členem Panské sněmovny, jeho potomstvo získalo v roce 1892 titul hrabat.^[1]

Životopis

Pocházel ze staré švýcarské rodiny, byl synem Johanna Georga Toggenburga (1765–1847), který pro svou osobu získal francouzský titul vikomta a koupil hrad Sargans. Georg získal středoškolské vzdělání v St. Gallen, poté studoval práva na univerzitách ve Vídni a Innsbrucku. V roce 1832 vstoupil do státních služeb a začínal jako konceptní praktikant u zemské vlády v Innsbrucku (1832). Později byl krajským komisařem v Tridentu (1839–1842), Bregenzi (1842–1843), Gorici (1843–1844) a Pisinu (1844–1847). V roce 1848 vedl prezidiální kancelář zemské vlády v Terstu a v letech 1849–1850 byl krajským prezidentem v Tridentu.

V letech 1850–1855 byl guvernérem, respektive místodržitelem v Benátsku^[2], v této funkci byl podřízen vrchnímu veliteli Lombardsko-benátského království maršálu Radeckému. Poté byl povolán do Vídně a v letech 1855–1859 byl rakouským ministrem obchodu.^[3] V tomto úřadu inicioval reformy v průmyslu, snažil se o udržení obchodních vztahů dědičných zemí s italskými državami a k dokonalosti přivedl rakouský poštovní a telegrafní systém. Po pádu Bachovy vlády rezignoval na funkci v srpnu 1859 a o půl roku později se vrátil do Benátek, kde byl v letech 1860–1866 znovu místodržitelem.^[2] V této době došlo v důsledku války s Itálií ke ztrátě Lombardie (1861) a po válce v roce 1866 nakonec i Benátek. V letech 1866–1868 byl místodržitelem v Tyrolsku^[4] a v roce 1868 odešel do výslužby.

Za zásluhy byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu (1868) a Řádu železné koruny I. třídy (1852).^[5] V roce 1881 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny. Získal také čestné občanství v Terstu (1857). Jeho potomstvu byl v roce 1892 přiznán titul hrabat.^[6]

V roce 1852 se oženil s hraběnkou Marií Adelheid ze Sarntheinu (1822–1855), po ovdovění se podruhé oženil s její sestrou Marií Virginií (1833–1905). Z obou manželství se narodilo celkem osm dětí, z potomstva vynikl syn Friedrich (1866–1956), který byl taktéž místodržitelem v Tyrolsku a v letech 1917–1918 rakouským ministrem vnitra. Dědictvím po rodině hrabat ze Sarntheinu byl palác v Bolzanu známý jako Palais Toggenburg.

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný, díl XXV., Praha, 1904; s. 504 (heslo Toggenburg)
↑ ^a ^b Přehled představitelů státní správy v Benátkách na webu worldstatesmen dostupné online
↑ Kolektiv: Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 585
↑ Přehled představitelů státní správy Tyrolska na webu worldstatesmen dostupné online
↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 124, 142 dostupné online
↑ Rodina Toggenburgů in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1920; Gotha, 1920; s. 997–998 dostupné online