Fluorid dusitý |
---|
|
|
Obecné |
---|
Systematický název | Fluorid dusitý |
---|
Ostatní názvy | trifluoramin fluorodusík |
---|
Anglický název | Nitrogen trifluoride |
---|
Německý název | Stickstofftrifluorid |
---|
Sumární vzorec | NF3 |
---|
Vzhled | bezbarvý plyn |
---|
Identifikace |
---|
Registrační číslo CAS | 7783-54-2 |
---|
PubChem | 24553 |
---|
ChEBI | 30231 |
---|
UN kód | 2451 |
---|
Číslo RTECS | QX1925000 |
---|
Vlastnosti |
---|
Molární hmotnost | 71,001 g/mol |
---|
Teplota tání | −208,5 °C |
---|
Teplota varu | −129,07 °C |
---|
Hustota | 0,003 17 g/cm3 (0 °C) 1,885 g/cm3 (kapalina, tv) |
---|
Kritická teplota Tk | −39,25 °C |
---|
Kritický tlak pk | 4 531 kPa |
---|
Rozpustnost ve vodě | nerozpustný |
---|
Ionizační energie | 13,2 eV |
---|
Struktura |
---|
Tvar molekuly | trigonální pyramida |
---|
Dipólový moment | 0,80×10−30 Cm |
---|
Termodynamické vlastnosti |
---|
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −126 kJ/mol |
---|
Entalpie tání ΔHt | 5,63 J/g |
---|
Entalpie varu ΔHv | 163,4 J/g |
---|
Standardní molární entropie S° | 260,6 JK−1mol−1 |
---|
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −84,4 kJ/mol |
---|
Izobarické měrné teplo cp | 0,750 JK−1g−1 |
---|
Bezpečnost |
---|
GHS03 GHS04 GHS07 GHS08 [1] Nebezpečí[1] |
R-věty | R8, R20 |
---|
S-věty | S9, S17, S23 |
---|
NFPA 704 | |
---|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
|
Fluorid dusitý (NF3, fluorodusík neboli trifluoramin) je plyn lehčí než vzduch. Patří k méně známým skleníkovým plynům.
Fluorid dusitý je nehořlavý plyn bez barvy a zápachu. Používá se mj. při výrobě plazmových obrazovek, solárních panelů a displejů z kapalných krystalů, také jako selektivní činidlo při leptání oxidu křemičitého.
Podle nejnovějších zjištění je fluorid dusitý skleníkovým plynem s přibližně 17 tisíc krát[2] vyšším účinkem než oxid uhličitý. V atmosféře Země se v současnosti nachází asi 5 400 tun[zdroj?] fluoridu dusitého; z analýzy vzorků vzduchu z posledních třiceti let vyplývá, že jeho koncentrace rostla v průměru o 11 %. Přesto nepatří mezi plyny, jejichž emise jsou omezeny Kjótským protokolem. Podle názoru některých vědců by proto v budoucnosti měly jeho emise kontrole podléhat. V EU jsou fluorované skleníkové plyny již regulovány.[3]
Odkazy
Reference
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy