PROFILPELAJAR.COM

Fluorid chlorečný
	Struktura fluoridu chlorečného
	Kuličkový model fluoridu chlorečného
Obecné
Systematický název	Fluorid chlorečný
Anglický název	Chlorine pentafluoride
Německý název	Chlorpentafluorid
Sumární vzorec	ClF5
Vzhled	bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS	13637-63-3
PubChem	61654
SMILES	FCl(F)(F)(F)F
InChI	InChI=1S/ClF5/c2-1(3,4,5)6
Vlastnosti
Molární hmotnost	130,445 g/mol
Teplota tání	−103 °C
Teplota varu	−13,1 °C
Hustota	4,5 kg·m−3; 2,105 g·cm−3 (−80 °C)
Bezpečnost
	; GHS03 ; GHS04 ; GHS05 ; GHS06; Nebezpečí
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid chlorečný je interhalogen se vzorcem ClF₅. Je to bezbarvý plyn se silnými oxidačními účinky. Molekula má tvar čtvercové pyramidy se symetrií C_4v, což bylo potvrzeno pomocí ¹⁹F NMR spektroskopie.^[2]

Příprava

Lze jej připravit fluorací chloru nebo některého nižšího interhalogenu:^[3]

Cl₂ + 5 F₂ → 2 ClF₅

ClF + 2 F₂ → ClF₅

ClF₃ + F₂ → ClF₅

Některé tetrafluorochloritany alkalických kovů reagují s fluorem za vzniku fluoridu chlorečného, tato reakce je katalyzovaná fluoridem nikelnatým:^[4]

CsClF₄ + F₂ → CsF + ClF₅

S vodou reaguje velmi exotermně, vzniká fluorovodík a fluorid chlorylu:^[5]

ClF₅ + 2 H₂O → HF + ClO₂F

Je to velmi silné fluorační činidlo, za laboratorní teploty fluoruje všechny prvky, kromě vzácných plynů, dusíku, kyslíku a fluoru.^[2]

S AsF₅ a SbF₅ tvoří adukty v poměru 1:1, které mají iontové složení [ClF₄][MF₆].

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chlorine pentafluoride na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Chlorine pentafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b PILIPOVICH, Donald; MAYA, Walter; LAWTON, Emil A. Chlorine pentafluoride. Preparation and properties. Inorganic Chemistry. 1967-10, roč. 6, čís. 10, s. 1918–1919. Dostupné online [cit. 2019-06-17]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic50056a036. (anglicky)
↑ GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1023–1024.
↑ SMITH, D. F. Chlorine Pentafluoride. Science. 1963-09-13, roč. 141, čís. 3585, s. 1039–1040. Dostupné online [cit. 2019-06-17]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.141.3585.1039. (anglicky)
↑ GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1027.