PROFILPELAJAR.COM

Eduard Fusek
Eduard Fusek
Poslanec Prozatímního NS
	Ve funkci:; 1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
	Ve funkci:; 1946 – 1948
Stranická příslušnost
Členství	ČŽOSS; SNJ; ČSL
Narození	20. prosince 1901; Valašské Klobouky; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	31. ledna 1996 (ve věku 94 let); Washington, D. C.; USA
Profese	politik
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Eduard Fusek (20. prosince 1901 Valašské Klobouky^[1] – 31. ledna 1996 Washington, D. C.^[2]) byl český a československý poválečný politik Československé strany lidové, za kterou byl poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, po roce 1948 exilový politik třetího odboje.

Biografie

Vyučil se obchodním příručím, v letech 1918–1920 vystudoval dvouletou obchodní školu. Pak se dále sám vzdělával. Byl mimořádným posluchačem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a prošel obchodní praxí v tuzemsku i zahraničí (Německo, Pobaltí, Švédsko, Norsko, Dánsko, Itálie, Francie a Turecko). V roce 1924 založil na Slovensku firmu na výrobu a prodej elektrotechnických potřeb a rozhlasových přijímačů. Od roku 1926 ji přenesl do Prahy. V roce 1932 otevřel velký obchod na prodej radiopřijímačů na Václavském náměstí. Byl držitelem několika patentů na výrobu elektrických pojistek, zástrček, vypínačů a zásuvek. V 2. polovině 20. let se začal veřejně a politicky angažovat. Byl zakladatelem a předsedou Svazu radioobchodníků ČSR. V roce 1935 se stal předsedou Ústředního svazu obchodu a jednatelem Svazu středního průmyslu. Už v letech 1919–1920 byl při založení mládežnické organizace meziválečný člen Československé živnostensko-obchodnické strany středostavovské.^[3] Během 30. let 20. století pak v této politické straně získával vliv a roku 1937 byl mezi kandidáty na předsedu. V komunálních volbách v roce 1938 byl zvolen do zastupitelstva hlavního města Prahy,^[4] bydlel tehdy v Barákově ulici č. 15, Praha XII.^[5] Po vplynutí živnostenské strany do nově vzniklé Strany národní jednoty se stal jejím členem a v únoru 1939 místopředsedou jejího většinového zastupitelského klubu na pražském magistrátu.^[6]

Během protektorátu působil v domácím odboji. Spolupracoval s organizací Obrana národa a byl ve spojení s generálem Josefem Bílým. Finančně pomáhal s odchody československých letců do zahraničí. Získal důležité informace o konfidentech pražského gestapa, které po válce předal československým úřadům. V roce 1945 se stal předsedou Ústředního svazu obchodu.^[4]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění, kam byl zvolen za Ústřední svaz obchodu jako člen Československé lidové strany. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb v roce 1948.^[7]^[8] Byl místopředsedou živnostensko–obchodního výboru Ústavodárného národního shromáždění.^[4]

V rámci ČSL patřil po roce 1945 k představitelům skupiny kritické vůči KSČ.^[9] Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do emigrace. Nejprve do Velké Británie, pak Irska, kde neúspěšně podnikal jako výrobce akumulačních kamen. Od roku 1951 žil v USA. Vystřídal několik profesí (stavební dělník, školník) a v letech 1958–1968 řídil výstavbu katolické katedrály ve Washingtonu (Basilica of the National Shrine of the Immaculate Conception). Působil i v politických exilových kruzích. Odešel z lidové strany a na podzim 1948 zakládal obnovenou živnostenskou stranu v exilu a do 1955 byl jejím předsedou. Odmítl se stát členem Rady svobodného Československa, kam nebyla živnostenská strana připuštěna. V roce 1951 ale vstoupil do Národního výboru svobodného Československa. Po obnovení Rady svobodného Československa do ní v roce 1953 někteří zástupci exilové živnostenské strany vstoupili, ale Fusek zůstal trvale mimo. Strana se pak rozštěpila a nebyla výrazným proudem exilové politiky. Byl členem Společnosti pro vědy a umění.^[4]^[10]

Zemřel roku 1996 ve Washingtonu D. C.. Byl pohřben na městském hřbitově ve Valašských Kloboukách^[11].

Odkazy

Literatura

Biografický slovník českých zemí, svazek 19. Praha 2016, s. 519-520.

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Valašské Klobouky
↑ Eduard Fusek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
↑ Z velkoobchodníka Eduarda Fuska byl v exilu kopáč nebo školník. Plus [online]. 2021-01-28 [cit. 2021-04-20]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d Fusek, Eduard [online]. csds.cz [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
↑ Věstník hlavního města Prahy. 30. 5. 1938, roč. 45, čís. 21, s. 467. Dostupné online.
↑ Radniční klub Národní jednoty ustaven. Venkov. 1939-02-10, roč. 34, čís. 35, s. 4.
↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné online.
↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-14.
↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1182.
↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1342, 1350.
↑ Hřbitov: Valašské Klobouky. www.valasskeklobouky.cz [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.