Doněcká oblast

Doněcká oblast Донецька область Donecka oblasť
znak vlajka
Geografie
Hlavní město	Doněck (de iure) Kramatorsk (de facto)
Souřadnice	48°8′24″ s. š., 37°44′24″ v. d.
Rozloha	26 517 km²
Časové pásmo	+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	4 059 400 (1. 1. 2022)
Hustota zalidnění	153,1 obyv./km²
Jazyk	ruština (75 %), ukrajinština (24 %)
Národnostní složení	Ukrajinci (57 %), Rusové (38 %), Řekové (1,6 %)
Náboženství	pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Stát	Ukrajina Ukrajina
Druh celku	oblast
Podřízené celky	8 rajónů
Vznik	2. července 1932
Gubernátor	Pavlo Kyrylenko
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	UA-14
Telefonní předvolba	+380-62
Označení vozidel	AH a KH
Oficiální web	www.donoda.gov.ua
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doněcká oblast (ukrajinsky Донецька область / Donecka oblasť, též Донеччина / Doneččyna; rusky Донецкая область / Doněckaja oblasť) je samosprávnou jednotkou Ukrajiny. Rozkládá se na jihovýchodě země a zaujímá podstatnou část území Donbasu, na jihu má přístup k Azovskému moři. Se svými 4 059 000 obyvatel (2022) byla nejlidnatější oblastí Ukrajiny. Těží se zde uhlí a rudy kovů, je zde soustředěna metalurgie a těžký průmysl. Ze všech ukrajinských oblastí je Doněcká oblast nejvíce prorusky orientována; většina obyvatel včetně etnických Ukrajinců hovoří rusky.

Poté, co proruští separatisté obsadili zdejší správní orgány, vyhlásili dne 7. dubna 2014 nezávislost Doněcké oblasti na Ukrajině.^[1][2] Do čela nově vyhlášené tzv. Doněcké lidové republiky postavili Doněckou lidovou radu a 11. května uspořádali referendum o vyhlášení samostatnosti, pro niž se vyslovilo 89 % voličů. Republika nebyla mezinárodně uznána a od jejího vyhlášení zde probíhají boje s ukrajinskou armádou. Separatisté kontrolovali pouze jihovýchodní část oblasti, která tvoří zhruba třetinu její rozlohy, ale zahrnuje velká města a žije zde více než polovina celkového obyvatelstva. Ukrajinské orgány v červnu 2014 dočasně přenesly sídlo oblasti z Doněcku do Mariupolu,^[3] v říjnu 2014 pak do Kramatorsku.^[4] Po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022 kontrolují separatisté s ruskou armádou asi 60 % území Doněcké oblasti, přičemž v dubnu 2022 dobyla ruská vojska přístavní město Mariupol. Dne 30. září 2022 vyhlásil protiprávně^[zdroj⁠?!] Putin připojení Doněcké oblasti spolu s dalšími čtyřmi oblastmi Ukrajiny k Rusku na základě zinscenovaného^[zdroj⁠?!] referenda. Výsledky referend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybněny a většinou států OSN neuznány.^[5]

V době Ruského impéria, jež tato území získalo v 18. století ve válkách s Tureckem, spadala většina území oblasti pod Novoruskou a později Jekatěrinoslavskou gubernii, jihovýchodní část pak pod Oblast Donského vojska. Po vzniku Ukrajinské SSR zde vznikla Doněcká gubernie (1920–1925), v dalších několika letech se správní uspořádání překotně měnilo. 2. července 1932 byla založena Doněcká oblast se sídlem v Bachmutu (název oblasti byl původně utvořen od řeky Severní Doněc), už 17. července bylo však sídlo přemístěno do města Stalino, jak zněl tehdejší název Doněcku, a oblast tedy až do roku 1961 nesla název Stalinská oblast. V červnu 1938 z ní byla vyčleněna nově ustavená Vorošilovgradská oblast, což je název dnešní Luhanské oblasti. V letech 1941–1943 bylo území okupováno německou armádou.

Vlajka Doněcké oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 rozděleným na dvě pole. V horním modrém poli se nachází žluté, vycházející slunce s 12 paprsky, v dolním, černém pět seshora postupně se zmenšujících žlutých oválů, představující odlesk slunce.

Nejvyšší počet obyvatel měla oblast v době zániku Sovětského svazu – 5 356 800 v roce 1993. Od té doby počet obyvatel poklesl na 4 841 000 při sčítání 2001 a na 4 059 400 (odhad 2022).

K 1. lednu 2022 žilo v oblasti cca 4 059 400 obyvatel. Toto číslo je však zapotřebí brát s rezervou, neboť zahrnuje i dočasně okupované území, kde získání statistických údajů je pochopitelně obtížné. Oblast se vyznačuje vysokou mírou urbanizace, jelikož žilo 3 693 500 lidí ve městech (takřka 90 %), zatímco 365,9 tisíc osob žilo na venkově.

V roce 2021 se na území kontrolované Ukrajinou narodilo 10 134 dětí, zemřelo však 45 574 lidí, což znamená pokles počtu obyvatel (počítáme-li jen přirozený pohyb) o 35 620 osob. Při přičtení migračního pohybu byl celkový úbytek obyvatel 40 908 obyvatel. Kojenecká úmrtnost činila v roce 2021 11,3 ‰.^[6]

Při posledním sčítání lidu v roce 2001 uvedlo 57 % obyvatel Ukrajinskou národnost a 38 % Ruskou. Jako rodný jazyk uvedlo 74,9 % obyvatel oblasti ruštinu, 24,1 % ukrajinštinu. Došlo tak k nárůstu podílu ruštiny oproti roku 1989 (67,7 % obyvatel).

Před rokem 2020 se oblast dělila na 18 rajónů a 28 měst oblastního významu s vlastními správními orgány. Po administrativní reformě z roku 2020 bylo ustaveno 8 velkých rajónů,^[7] z nichž 3 (Doněcký, Horlivský a Kalmiuský) se nacházejí na území kontrolovaném tzv. DLR a existují tak jen de iure.

Trvalým hlavním městem oblasti je Doněck se skoro 1 milionem obyvatel. Další významné město je azovský přístav a ocelárenské centrum Mariupol, od června 2014 do října 2014 hlavní město oblasti. Od října 2014 je dočasným hlavním městem Kramatorsk. Celkem je v oblasti 52 měst, z nichž 28 mělo před rokem 2020 status města oblastního významu. Dále je zde 131 sídel městského typu a 875 obcí.

Následující tabulka podává přehled měst s více než 20 000 obyvateli a všech bývalých měst oblastního významu (tučně).^[8] Kurzívou jsou vyznačena města pod kontrolou tzv. Doněcké lidové republiky (stav k září 2022, tedy po ruské invazi na Ukrajinu). V závorce jsou uvedeny původní názvy měst pod kontrolou DLR přejmenovaných ukrajinskými úřady.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Doněcká oblast na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky oblastní administrativy (ukrajinsky) (anglicky)

Doněcká oblast
Rajóny	Bachmutský • Doněcký • Horlivský • Kalmiuský • Kramatorský • Mariupolský • Pokrovský • Volnovašský
Města	Avdijivka • Amvrosijivka • Bachmut • Bilozerske • Bilycke • Bunhe (Junokomunarivsk) • Časiv Jar • Čysťakove (Torez) • Debalceve • Dobropillja • Dokučajivsk • Doněck • Družkivka • Hirnyk • Horlivka • Charcyzk • Chrestivka (Kirovske) • Ilovajsk • Jasynuvata • Jenakijeve • Kalmiuske • Kosťantynivka • Kramatorsk • Krasnohorivka • Kurachove • Lyman • Makijivka • Mariupol • Marjinka • Mospyne • Mykolajivka • Myrnohrad • Novoazovsk • Novohrodivka • Pokrovsk • Rodynske • Selydove • Siversk • Slovjansk • Snižne • Soledar • Svitlodarsk • Svjatohirsk • Šachtarsk • Toreck • Ukrajinsk • Volnovacha • Vuhledar • Vuhlehirsk • Zalizne • Zuhres • Ždanivka
Sídla městského typu	Andrijivka (Horlivský rajón) • Andrijivka (Kramatorský rajón) • Andrijivka (Volnovašský rajón) • Bilenke • Blahodatne (Doněcký rajón) (Vojkove) • Blahodatne (Volnovašský rajón) • Bojkivske (Telmanove) • Bražyne • Bulavynske • Bylbasivka • Cukuryne • Čerkaske • Donecke • Donske • Drobyševe • Družne • Hirne • Hirnycke • Holmivskyj • Horbačevo-Mychajlivka • Hostre • Hrodivka • Hruzko-Lomivka • Hrafske • Hruzko-Zorjanske • Huselske • Cholodne (Sverdlove) • Illinka • Jalta • Jampil • Jarova • Jasna Poljana • Jasnohirka • Jasynivka • Keramik • Kolosnykove • Komyšivka • Komyšuvacha • Kontarne • Kopani (Vojkovskyj) • Korsuň • Krasna Hora • Krasnotorka • Krynyčna • Kurachivka • Kurdjumivka • Kutejnykove • Laryne • Lisne • Luhanske • Lymančuk • Lypske (Krasnyj Okťabr) • Majak • Malotaranivka • Manhuš • Mešove • Moskovske • Myrne • Myronivskyj • Nelipivka • Nikolske • Ňju-Jork • Novoamvrosijivske • Novodonecke • Novoekonomične • Novohryhorivka • Novomykolajivka • Novoselivka • Novotrojicke • Novyj Svit • Nykyforove • Nyžňa Krynka • Olchovatka • Olenivka (Horlivský rajón) • Olenivka (Kalmiuský rajón) • Oleksandrivka (Doněcký rajón) • Oleksandrivka (správní obvod Kramatorsk v Kramatorském rajónu) • Oleksandrivka (správní obvod Oleksandrivka v Kramatorském rajónu) • Oleksandrivske • Oleksijevo-Družkivka • Olhynka • Očeretyne • Pantelejmonivka • Pelahijivka • Pervomajske • Pervomajskyj • Petrivka • Pivdenne • Pivnične • Pjatypillja (Proletarske) • Pobjeda • Pokrovka • Pryberežne • Rajhorodok • Rajske • Rozsypne • Sartana • Serdyte • Sedove • Severne • Sofijivka (Horlivský rajón) (Karlo-Marksove) • Sofijivka (Kramatorský rajón) • Starobeševe • Staromychajlivka • Staryj Krym • Stiškivske • Svjatohorivka • Šabelkivka • Šachtne • Ševčenko • Šyroke • Talakivka • Trojicko-Charcyzk • Udačne • Velyka Novosilka • Velyke Orichove • Verchňotorecke • Vilchivka • Vodjanske • Volodymyrivka • Vuhljar • Vysoke • Vyšneve • Zajceve • Zalisne • Zarične • Zemljanky • Zujivka • Želanne
Bývalé rajóny	Amvrosijivský • Bojkivský • Dobropillský • Jasynuvatský • Kosťantynivský • Lymanský • Manhušský • Marjinský • Nikolský • Novoazovský • Oleksandrivský • Slovjanský • Starobeševský • Šachtarský • Velykonovosilský
Kurzívou jsou vyznačeny rajóny a města na území okupovaném Doněckou lidovou republikou a Ruskem.