Doněcká oblast
![]() Doněcká oblast (ukrajinsky Донецька область / Donecka oblasť, též Донеччина / Doneččyna; rusky Донецкая область / Doněckaja oblasť) je samosprávnou jednotkou Ukrajiny. Rozkládá se na jihovýchodě země a zaujímá podstatnou část území Donbasu, na jihu má přístup k Azovskému moři. Se svými 4 059 000 obyvatel (2022) byla nejlidnatější oblastí Ukrajiny. Těží se zde uhlí a rudy kovů, je zde soustředěna metalurgie a těžký průmysl. Ze všech ukrajinských oblastí je Doněcká oblast nejvíce prorusky orientována; většina obyvatel včetně etnických Ukrajinců hovoří rusky. Poté, co proruští separatisté obsadili zdejší správní orgány, vyhlásili dne 7. dubna 2014 nezávislost Doněcké oblasti na Ukrajině.[1][2] Do čela nově vyhlášené tzv. Doněcké lidové republiky postavili Doněckou lidovou radu a 11. května uspořádali referendum o vyhlášení samostatnosti, pro niž se vyslovilo 89 % voličů. Republika nebyla mezinárodně uznána a od jejího vyhlášení zde probíhají boje s ukrajinskou armádou. Separatisté kontrolovali pouze jihovýchodní část oblasti, která tvoří zhruba třetinu její rozlohy, ale zahrnuje velká města a žije zde více než polovina celkového obyvatelstva. Ukrajinské orgány v červnu 2014 dočasně přenesly sídlo oblasti z Doněcku do Mariupolu,[3] v říjnu 2014 pak do Kramatorsku.[4] Po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022 kontrolují separatisté s ruskou armádou asi 60 % území Doněcké oblasti, přičemž v dubnu 2022 dobyla ruská vojska přístavní město Mariupol. Dne 30. září 2022 vyhlásil protiprávně[zdroj?!] Putin připojení Doněcké oblasti spolu s dalšími čtyřmi oblastmi Ukrajiny k Rusku na základě zinscenovaného[zdroj?!] referenda. Výsledky referend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybněny a většinou států OSN neuznány.[5] HistorieV době Ruského impéria, jež tato území získalo v 18. století ve válkách s Tureckem, spadala většina území oblasti pod Novoruskou a později Jekatěrinoslavskou gubernii, jihovýchodní část pak pod Oblast Donského vojska. Po vzniku Ukrajinské SSR zde vznikla Doněcká gubernie (1920–1925), v dalších několika letech se správní uspořádání překotně měnilo. 2. července 1932 byla založena Doněcká oblast se sídlem v Bachmutu (název oblasti byl původně utvořen od řeky Severní Doněc), už 17. července bylo však sídlo přemístěno do města Stalino, jak zněl tehdejší název Doněcku, a oblast tedy až do roku 1961 nesla název Stalinská oblast. V červnu 1938 z ní byla vyčleněna nově ustavená Vorošilovgradská oblast, což je název dnešní Luhanské oblasti. V letech 1941–1943 bylo území okupováno německou armádou. Oblastní symbolyVlajka Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Doněcké oblasti.
Vlajka Doněcké oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3 rozděleným na dvě pole. V horním modrém poli se nachází žluté, vycházející slunce s 12 paprsky, v dolním, černém pět seshora postupně se zmenšujících žlutých oválů, představující odlesk slunce. ObyvatelstvoNejvyšší počet obyvatel měla oblast v době zániku Sovětského svazu – 5 356 800 v roce 1993. Od té doby počet obyvatel poklesl na 4 841 000 při sčítání 2001 a na 4 059 400 (odhad 2022). K 1. lednu 2022 žilo v oblasti cca 4 059 400 obyvatel. Toto číslo je však zapotřebí brát s rezervou, neboť zahrnuje i dočasně okupované území, kde získání statistických údajů je pochopitelně obtížné. Oblast se vyznačuje vysokou mírou urbanizace, jelikož žilo 3 693 500 lidí ve městech (takřka 90 %), zatímco 365,9 tisíc osob žilo na venkově. V roce 2021 se na území kontrolované Ukrajinou narodilo 10 134 dětí, zemřelo však 45 574 lidí, což znamená pokles počtu obyvatel (počítáme-li jen přirozený pohyb) o 35 620 osob. Při přičtení migračního pohybu byl celkový úbytek obyvatel 40 908 obyvatel. Kojenecká úmrtnost činila v roce 2021 11,3 ‰.[6] Při posledním sčítání lidu v roce 2001 uvedlo 57 % obyvatel Ukrajinskou národnost a 38 % Ruskou. Jako rodný jazyk uvedlo 74,9 % obyvatel oblasti ruštinu, 24,1 % ukrajinštinu. Došlo tak k nárůstu podílu ruštiny oproti roku 1989 (67,7 % obyvatel).
Administrativní členěníPřed rokem 2020 se oblast dělila na 18 rajónů a 28 měst oblastního významu s vlastními správními orgány. Po administrativní reformě z roku 2020 bylo ustaveno 8 velkých rajónů,[7] z nichž 3 (Doněcký, Horlivský a Kalmiuský) se nacházejí na území kontrolovaném tzv. DLR a existují tak jen de iure. Města a obceTrvalým hlavním městem oblasti je Doněck se skoro 1 milionem obyvatel. Další významné město je azovský přístav a ocelárenské centrum Mariupol, od června 2014 do října 2014 hlavní město oblasti. Od října 2014 je dočasným hlavním městem Kramatorsk. Celkem je v oblasti 52 měst, z nichž 28 mělo před rokem 2020 status města oblastního významu. Dále je zde 131 sídel městského typu a 875 obcí. Následující tabulka podává přehled měst s více než 20 000 obyvateli a všech bývalých měst oblastního významu (tučně).[8] Kurzívou jsou vyznačena města pod kontrolou tzv. Doněcké lidové republiky (stav k září 2022, tedy po ruské invazi na Ukrajinu). V závorce jsou uvedeny původní názvy měst pod kontrolou DLR přejmenovaných ukrajinskými úřady.
OdkazyReference
Externí odkazy
|