Severní Doněc Се́верский Доне́ц Сі́верський Доне́ць
Severní Doněc u Šypylivky, Luhanská oblast
Základní informace
Délka toku	1053 km
Plocha povodí	98 900 km²
Průměrný průtok	200 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
Středoruská vysočina (Rusko) 51°0′26″ s. š., 37°3′34,2″ v. d. 200 m n. m.
Ústí
řeka Don, zhruba 150 km od Rostova na Donu (Rusko) 47°36′2,16″ s. š., 40°53′49,92″ v. d. 5,5 m n. m.
Protéká
Rusko Rusko (Bělgorodská oblast), Ukrajina Ukrajina (Charkovská, Doněcká, Luhanská oblast), Rusko Rusko (Rostovská oblast)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Azovské moře, Don
Povodí řek Don a Severní Doněc
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Severní Doněc,^[1] nebo řidčeji Severský Doněc, též zkráceně Doněc, Donec (rusky Северский Донец – Severskij Doněc; ukrajinsky Сіверський Донець – Siverskyj Donec), je řeka, jejíž pramen (Bělgorodská oblast) i ústí (Rostovská oblast) leží v jihozápadním Rusku, nejdelší část toku však leží na Ukrajině (Charkovská, Doněcká, Luhanská oblast). Je 1053 km dlouhá. Povodí má rozlohu 98 900 km².

Jméno Doněc/Donec je diminutivem od názvu řeky Don, do které se vlévá, znamená tedy vlastně „Malý Don“. Přívlastek Severskij/Siverskyj pak odkazuje ke kmenovému území Severjanů. Zaužívaná česká podoba Severní Doněc je tedy zavádějící a v podstatě nesprávná, neboť nejde o rozlišení podle světových stran. To ostatně ani není potřebné, protože žádný jiný tok jménem Doněc se v oblasti nevyskytuje. V řadě jazyků se řeka nazývá pouze „Doněc“ (psáno Donets apod.).

Na horním toku nad městem Bělgorodem je řeka přehrazena hrázemi a je v podstatě tvořena kaskádou přehrad. Níže byla postavena Pečeněžská přehrada, jež má rozlohu 86 km² a zásobuje vodou město Charkov. Pod ní se říční údolí rozšiřuje a v říční nivě se nachází řada starých ramen. U Doněcku teče řeka v úzké dolině a nedaleko ústí se rozděluje na tři ramena. Ústí zprava do Donu jako jeho největší přítok, jeho prostřednictvím patří do úmoří Azovského moře.

• zleva – Oskol (největší přítok), Ajdar, Derkul, Kalitva
• zprava – Udy, Torec, Luhaň, Kundrjuča

Zdrojem vody jsou převážně sněhové srážky. Průměrný průtok vody ve vzdálenosti 119 km od ústí činí 159 m³/s. Zamrzá v prosinci až v lednu, někdy až na začátku února a rozmrzá na konci až na začátku dubna. Od února do dubna dosahuje nejvyšších vodních stavů.

Vodní doprava je možná v délce 222 km do města Doněck. Řeka dala název Donbasu, těžební a průmyslové oblasti na východní Ukrajině. Větší města na řece jsou Bělgorod (Rusko), na Ukrajině pak Čuhujiv, Izjum, Svjatohirsk, Rubižne, Lysyčansk, Severodoněck, Sčasťje, opět v Rusku Doněck, Kamensk-Šachtinskij, Bělaja Kalitva. V ústí leží přístav Usť-Doněck. U obce Rajhorodok se od řeky odpojuje přivaděč Severní Doněc – Donbas o délce 130 km.

V roce 2022 během ruské invaze na Ukrajinu probíhají na obou březích řeky intenzivní boje, protože meandrující řeka představuje přírodní překážku pro postup vojenských jednotek. Ruská armáda utrpěla značné ztráty při pokusech o překročení řeky. Podle rozvědky Spojeného království vrhlo Rusko značné síly do okolí měst Izjumu a Severodoněck s cílem prolomit ukrajinskou obranu směrem ke Slovjansku a Kramatorsku, aby dosáhlo obklíčení ukrajinských vojsk a jejich izolování od logistiky a posil ze západu Ukrajiny.^[2]

• 
  Jarní povodeň na Donci
• 
  Izjumská louka
• 
  Poblíž Šypylivky

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Северский Донец“.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Severní Doněc na Wikimedia Commons
• (ukrajinsky)(rusky) Správa povodí Severního Doňce