Archeologickými nálezy je zdejší osídlení doloženo z období Chazarského kaganátu. Také později zde žili slovanští obyvatelé v drobných osadách. Názory historiků na založení Čuhujivu se různí, vznikl mezi lety 1540-1627, podle některých město založil carIvan IV. Hrozný. Kozáci v čele s atamanem Jakivem Ostrjaninem (ukrajinskyЯків Острянин) zde roku 1638 zbudovali pevnost s kamenným valem. Jejich emblém (zkřížené šavle) je ve znaku města. Význam jejich sídla byl především vojensko-strategický, na místní poměry bylo sídlo dosti velké. Vojáci Ruského impéria zde v 1. polovině 19. století vystavěli budovy mariánského chrámu, velitelství, důstojnického domu a kasáren. Na konci 19. století město mělo 12 000 obyvatel. Statut města byl potvrzen až 10. srpna 1938.
Po 2. světové válce zde byla zřízena sovětská vojenská letecká základna s učilištěm, kde studoval mj. kosmonaut Anatolij Filipčenko. Základna nyní slouží ukrajinskému letectvu.
V září 2020 se u města zřítilo ukrajinské vojenské letadlo Antonov AN-26 a zahynulo 25 lidí.[2]
Ruská invaze 2022
Při ruském leteckém útoku ze 24. července 2022 bylo zasaženo několik budov, mj. Kulturní centrum. [3]
Ekonomika
Čuhujivský závod na montáž a opravu letadel
EkoInvest" LLC - podnik skupiny "Ekoton", výrobce zařízení na čištění odpadních vod
LLC Čuhujivský závod palivového zařízení
potravinářský průmyslː mlékárna, masokombinát, výroba slunečnicového oleje
Kultura a památky
Pravoslavný chrám Smrti Panny Marie (Svjatopokrovskij sobor) izjumské eparchie ukrajinské pravoslavné církve; významná klasicistní architektura, na půdorysu řeckého kříže se třemi sloupovými portiky, postaven v letech 1829-1834; původně hlavní kostel vojenských jednotek charkovské oblasti Ruského impéria; roku 1872 byla přistavěna věž (zvonice), pobořená za druhé světové války, ve 30. letech 20. století byl kostel zrušen, po roce 1942 jej obsadili němečtí nacisté a zřídili zde zajatecký táboor. V letech 1945-1947 v něm bydleli Němci. Po roce 1990 byl obnoven a vysvěcen; roku 2013 byla znovu postavena věž.
Pravoslavný chrám Panny Marie Utěšitelky truchlících - hřbitovní, z přelomu 19. a 20. století
Bývalé vojenské velitelství - klasicistní budova s věží z roku 1831
Důstojnický dům z 2. čtvrtiny 19. století
Kulturní centrum - zbořeno při raketovém útoku roku 2022
Rodný dům Ilji Repina (adaptován na vojenskou rezidenci)
Dva Repinovy pomníky - busta na sloupu v městském parku (19̈56); polofigura na pilíři nedaleko jeho rodného domu (po roce 1990)
Památník a galerie Ilji Repina, otevřen roku 1996
Osobnosti
Jakiv Ostrjanin (ukrajinsky Яків Острянин) († 1641) – kozácký ataman, budovatel a velitel Čuhujivské pevnosti
Ilja Repin (1844–1930) – významný ukrajinsko-ruský realistický malíř, narodil se zde; hrob jeho matky Tatjany Stěpanovny († 1880) se dochoval na zdejším hřbitově.