Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Dolorès Maratová

Dolorès Maratová
Dolorès Maratová (2021)
Dolorès Maratová (2021)
Narození26. října 1944 (80 let)
Paříž
Povolánífotografka
Webová stránkadoloresmarat.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dolorès Maratová (nepřechýleně Dolorès Marat; * 26. října 1944 Paříž) je francouzská nezávislá fotografka samouk.

Životopis

Dolorès Maratová, která pochází ze skromných poměrů, se narodila v Paříži 26. října 1944.[1][2] Její matka byla rolnice, její otec zůstává neznámý. Vyrostla v Boissy-Saint-Léger.[3]

Dolorès začala pracovat v patnácti letech jako švadlena. Během dovolené se prostřednictvím malého inzerátu seznámila s panem Froissardem, fotografem, který provozoval malý obchod v Sucy-en-Brie a prodával fotoaparáty a rozvíjel amatérskou tvorbu. Hledal paní na úklid. Froissard si okamžitě všiml, že Dolorès má pro fotografování vášeň, a po několika jednáních s její matkou ji najme jako učednici. Zůstala tři roky[4] a vyučila se řemeslu: vyvolávání filmů, retuše, pořizování svatebních fotografií, vytváření podobenkových portrétů na dokumenty a prodej fotoaparátů.[3]

V devatenácti letech se vdala a stala se pouliční fotografkou. Ve svých pětadvaceti letech vstoupila do černobílé fotolaboratoře časopisu L'Oréal Your Beauty. Laboratorní asistentka a tiskařka, produkovala tisky pro fotografy jako Guy Bourdin, Helmut Newton, Jean-Loup Sieff nebo Sarah Moon.[3]

Od roku 1982 navštěvovala Rencontres d'Arles, kde začala vystavovat svou osobní práci, ale byla velmi špatně přijata.

Když se v roce 1985 uzavřela černobílá laboratoř Your Beauty, přešla na barevnou fotografii a stala se jedinou fotografkou časopisu. Fotografovala šperky, parfémy a módní doplňky, portréty, zátiší ovoce a zeleniny ale i reportáže.[3]

New York objevila v roce 1994 u příležitosti objednávky. Město se jí tak líbilo, že se tam sedm let vracela sem a tam díky dvěma přátelům, u kterých bydlela.

Během tohoto období uskutečnila dvě výstavy, ve Witkin Gallery, poté v Aperture.[4][5] Její kniha New York USA vyšla v roce 2002.

Od roku 1995 se stala fotografkou na volné noze a pracovala na zakázkách pro Hermès, J. M. Weston, Leica, Conservatoire du Littoral a pro denní tisk a časopis (Liberation, Le Monde, Le Monde Diplomatique, L'Express, VSD...).

Její fotografie nabízejí texturu a sametovou a smyslnou barevnou paletu díky procesu Fresson, který používala od roku 1983 pro realizaci svých tisků. Výtvarný tisk svých obrázků pomocí pigmentových inkoustů na japonský papír.

V roce 2020 darovala 200 výtisků svého díla a svých archivů Médiathèque de l'Architecture et du Patrimoine, která uchovává fotografické dědictví francouzského státu.[6]

Dolorès Maratová žije a pracuje v Avignonu. Ve Francii a Spojených státech ji zastupuje Louis' Dimension Gallery[7], pokračuje ve své práci jako autorka a vede fotografické workshopy.

Publikace

Kolektivní a samostatné výstavy

Neúplný seznam
  • 1987: Exposition Fresson espace Sainte-Luce, Arles[9]
  • 1987: Les Imagiques, Festival d’Aix-en-Provence[9]
  • 1988: Mois de la photographie, Paříž[9]
  • 1993: Galerie Pons, Paříž / Galerie Fnac Étoile, Paříž[9]
  • 1998: The Witkin Gallery, New York[9]
  • 2000: Watt’s Gallery, New York / Photographers’ Gallery, Londres / Mois de la photo ; Galerie Serge Abouckrat ; Galerie Thierry Marlat; Mémoire de l’Europe, Hôtel de ville, Paris Photo, Carrousel du Louvre ; Damasquine Gallery, Brusel (Belgie)[9].
  • 2014: Rétrospective, Promenades photographiques de Vendôme[2].
  • 2015: Mille Rêves, Galerie Leica, Paříž[10].
  • 2016: Dolorès Marat – Zoom, Flair Galerie, Arles.
  • 2017: Paysages français – Une aventure photographique, 1984–2017, Francouzská národní knihovna, Paříž.
  • 2018: Eyes Wild Open, Le Botanique, Brusel[11].
  • 2019: Biennale des photographes du monde arabe contemporain, Galerie XII, Paříž[12].
  • 2019: Exposition Dolores Marat, Lasécu, espace d’art contemporain, Lille.
  • 2019: Cascade, Villa Pérochon, Niort[13].
  • 2020: Vis à vis, Espace ++, Arles.
  • 2021: Des mots pour voir, festival Portrait(s), Rendez-vous photographiques de Vichy[14].
  • 2021: Au fil d’une vie, La Chambre, Strasbourg, du 18 septembre au 14 novembre[15].
  • 2021: Couper le son et arrêter le mouvement, exposition collective, Médiathèque de l'architecture et du patrimoine, Le Quadrilatère, Centre d’art de Beauvais, dans le cadre des 18e Photaumnales, 17. září 2021 – 2. ledna 2022.

Sbírky

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolorès Marat na francouzské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m https://www.cnap.fr/dolores-marat
  2. a b Dominique Poiret, « Dolorès Marat, le trouble au plus près », Libération, 11. 7. 2014.
  3. a b c d Michel Guerrin, « Dolorès Marat, une photographe sur le fil de l’énigme », Le Monde, 13. 8. 2001.
  4. a b Muriel Adrien, « Entretien avec Dolores Marat », Transatlantica, 2|2013, septembre 2014,
  5. Aperture est une institution artistique à but non lucratif consacrée à la photographie, fondée en 1952 par Ansel Adams, Minor White, Barbara Morgan, Dorothea Lange, Nancy Newhallová, Beaumont Newhall
  6. « Dolorès Marat fait une première donation de ses archives à l’État », Médiathèque de l’architecture et du patrimoine, únor 2020.
  7. Dolorès Marat. Louis' Dimension - GLD Art Gallery [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-26. (anglicky) 
  8. Dominique Poiret, « Dolorès Marat dans le métro »[nedostupný zdroj], Libération, 10 décembre 2015.
  9. a b c d e f Expositions [online]. [cit. 2021-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. « Dolorès Marat, une photographie qui semble se fondre dans la peinture », L’Humanité, 10 Février 2015.
  11. Pascal Goffaux, « Les yeux grands ouverts de Dolorès Marat » Archivováno 21. 6. 2020 na Wayback Machine., RTBF, 18 avril 2018.
  12. Clémentine Mercier, « Si proche Orient Archivováno 6. 12. 2019 na Wayback Machine.,, Libération, 20 septembre 2019.
  13. Les bleus à l’âme de Dolorès Marat [online]. 20/06/2019 [cit. 2021-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Portrait(s), Les rendez-vous photographiques de Vichy 2021 [online]. [cit. 2021-09-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Au fil d’une vie - du 18 septembre au 14 novembre - Strasbourg [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya