PROFILPELAJAR.COM

Dálnice A2
Základní údaje
Celková délka	52 km
v provozu:	52 km
Stát	Srbsko
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	Dálnice u města Brđani
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dálnice A2 (srbsky v cyrilici Ауто-пут А2, v latince Auto-put A2) je budovaná dálnice v západní části Srbska. Její oficiální název zní Auto-put Miloš Veliki po Miloši Obrenovićovi, srbském vůdci povstání z 19. století. Pracovní název stavby byl Koridor 11, odkazující na jedenáctý panevropský koridor.^[1] Po svém dokončení bude na hranicích s Černou Horou navazovat na dálnici A1, čímž vznikne přímé dálniční spojení Bělehradu s Podgoricou a Barem.

Délka a průběh dálnice

K roku 2020 je dokončena v délce 120 km, budováno je 31,7 km. Její celková délka má činit přes 250 km. Dálnice vede z Bělehradu v trase Ibarské magistrály směrem na jihovýchod k hranici s Černou Horou. Představuje pro tuto balkánskou zemi hlavní spojení s černohorským pobřežím i jejími přístavy. Kromě toho tvoří druhý, západní dálniční tah ve směru sever – jih, a spolu s dálnicí A5 tak tvoří alternativu k dálnici A1 v jejím centrálním úseku. Po dálnici také bude vedena evropská silnice E 763.

Dálnice bude začínat u obce Surčin na okraji Bělehradu na mimoúrovňové křižovatce s dálnicí A 1. Odtud povede jihozápadním směrem okolo města Obrenovac, obce Ub, města Lajkovac až k obci Preljina, kde se na ni bude napojovat dálnice A 5. Od Preljiny bude dálnice pokračovat západním směrem okolo města Čačak, jemuž vytvoří severní dálniční obchvat, až k městu Požega, kde má být dálnice podle současných plánů ukončena. Výhledově by však dálnice měla pokračovat dále jihozápadním směrem až k hranici s Černou Horou. Na černohorské straně je budována dálnice z města Bar.^[1]

Úseky dálnice

Výstavba dálnice je rozdělena do jednotlivých etap které jsou budovány postupně.

Surčin–Obrenovac

Nejsevernější část dálnice A2 od předměstí Bělehradu Surčinu až k městu Obrenovaci byla paradoxně poslední připravenou v úseku z Bělehradu do města Požega. Stavební práce na úseku o délce 17,6 km byly zahájeny na jaře 2017 a dokončeny v závěru roku 2019. Slavnostní otevření stavby se uskutečnilo dne 19. prosince 2019.^[2] Společností, která byla najata na jejich realizaci byla China Communications Construction Company (CCCC), která uskutečnila 51 % stavebních prací, zbývajících 49 % připadlo na domácí společnosti. Realizace stavby stála 234 milionů amerických dolarů, financována byla prostřednictvím půjčky z čínské Exim banky. Úsek dálnice začíná na Mimoúrovňové křižovatce Surčin, na obchvatu Bělehradu, dále pokračuje přes území historického regionu Srem a u Obrenovace překonává řeku Sávu a Kolubaru u jejich soutoku mostem dlouhým 1766 m.

Dálnice měla být dokončena v lednu 2020 ale podařilo se ji otevřít ještě v předchozím roce. Slavnostní otevření se uskutečnilo za přítomnosti srbského prezidenta Vučiće.^[3]

Obrenovac–Ub

Úsek o délce 26,2 m byl budován od roku 2014 a zprovozněn v srpnu 2019. Realizovala jej čínská společnost Shandong Hi-speed Group. Na tomto úseku bylo vybudováno 14 mostů, jedno odpočívadlo a mimoúrovňová křižovatka u města Ub. Dálnice je vedena rovinatou krajinou okolo řeky Kolubary.

Ub–Lajkovac

Tento úsek o délce 12,5 km je prvním dokončeným úsekem na dálnici A2. Budován byl mezi lety 2011 až 2014. Stavební práce zde provedly společnosti Putevi Užice a Planum. Celkové náklady na tento úsek dosáhly výše 73 milionů EUR a financovány byly ze státního rozpočtu. Na tomto úseku dálnice se nachází 13 mostů, jedno odpočívadlo a mimoúrovňová křižovatka u města Lajkovac. Ačkoliv byl úsek dokončen již v roce 2014, zprovozněn byl o pět let později, neboť nebyly realizovány navazující úseky a dálnice byla izolovaná stojící sama v poli.^[4] Během pěti let bylo nezbytné dálnici udržovat i opravovat; na jednom úseku bylo nezbytné kompletně vyměnit asfalt, aniž po ní projelo jediné auto.

Lajkovac–Ljig

Úsek v délce 24 km byl budován od roku 2014 a zprovozněn byl v srpnu 2019. Vystavěla je čínská společnost Shandong Hi-speed Group ve spolupráci s bělehradskou společností Energoprojekt Niskogradnja. Na tomto úseku se nachází celkem 16 mostů, tunel Brančić o délce 956 m, jedno odpočívadlo a mimoúrovňová křižovatka u města Ljig. Částečně je vedena v údolí řeky Kolubary a Ljig, poté vstupuje do zvlněného terénu. Úsek byl financován 10 % ze státního rozpočtu a zbytek půjčkou z Exim banky.

Ljig–Preljina

Nejdelší souvislý úsek (40,3 km) byl na této dálnici první dokončený, budován byl již od roku 2012. Vystavěla jej ázerbájdžánská společnost AzVirt a slavnostně byl zprovozněn dne 7. listopadu 2016. Náklady na stavbu dálnice dosáhly 308 milionů EUR, financovány byly z půjčky, kterou poskytla ázerbájdžánská vláda. Na stavbě pracovalo přes tisíc lidí a okolo 350 strojů.^[5] Úsek začíná v blízkosti města Dići nedaleko Ibarské magistrály, končí u města Preljina v blízkosti Čačaku, kde bude směrem na východ vybudována dálnice A5 (tzv. Moravský koridor). Na tomto úseku bylo vybudováno 66 mostů, 12 nájezdů a 4 tunely (Veliki Kik – 200 m, Savinac – 270 m, Šarani – 1040 m a Brđani – 438 m. Jsou zde rovněž i tři odpočívadla a v svažitých úsecích jsou pruhy pro pomalá vozidla.

Preljina–Požega

Výstavba tohoto úseku byla zahájena dne 1. července 2019. Úsek má celkovou délku 30,9 km a buduje jej čínská společnost China Communications Construction Company (CCCC)^[1] na základě smlouvy, která byla podepsána v roce 2017. Očkáváno je zprovoznění úseku v roce 2022. Na počátku roku se podařilo otevřít úsek tvořící severní okraj města Čačak (z Preljiny do obce Pakrovaće).^[6] Na celém úseku mají být tři mimoúrovňové křižovatky, tři tunely (Trbušani – 360 m, Laz – 2565 m a Munjino Brdo – 2861 m). Dálnice je budována v náročném horském terénu v blízkosti Ovčarsko-kablarské soutěsky. Na tomto úseku by se měla odpojovat i další navazující dálnice, která má pokračovat na území Bosny a Hercegoviny do Sarajeva.^[1]

Požega–Boljare

Poslední úsek dálnice A2 má vést z města Požega na černohorskou hranici u vesnice Boljare blízko města Sjenica. Jedná se o úsek o délce zhruba 100 km a v současné době se diskutuje o výběru trasy pro úsek dálnice. Uvažuje se o třech variantách: střední, východ-1 a východ-2. Výstavba úseku ve velmi náročném terénu horských údolí a pohoří o nadmořské výšce zhruba 1200 m má stát zhruba 1 miliardu eur. Očekávány jsou velmi náročné stavební práce, značný počet mostů a tunelů. Dálnice má z Požegy pokračovat přes města Arilje a Ivanjica, vedena by měla být po Pešterské náhorní plošině.

Seznam výjezdů

Tento seznam zahrnuje pouze známé a již navržené stavby na úsecích dálnice z Bělehradu do města Požega.

Číslo	kilometr	Název	města	poznámka
1	0	Surčin jug	Budapešť (Maďarsko), Subotica, Novi Sad, Sremska Mitrovica, Záhřeb (Chorvatsko), Niš
2	17	Obrenovac	Obrenovac, Umka, Barič, Bělehrad, Šabac
3	43	Ub	Ub
4	56	Lajkovac	Lajkovac, Lazarevac, Valjevo
5	76	Ljig	Ljig
6	101	Takovo	Takovo, Gornji Milanovac
7	120	Preljina	Čačak, Kraljevo, Kruševac, Trstenik, Kragujevac, Vrnjačka Banja	Tento výjezd by měl být do budoucnosti rozšířen o napojení na silnice .
8	130	Pakovraće	Čačak	Tento výjezd by měl být teprve vybudován.
9	143	Lučani	Lučani, Guča	Tento výjezd by měl být teprve vybudován.
10	150	Požega	Požega, Užice, Zlatibor, Nova Varoš, Prijepolje, Višegrad (Bosna a Hercegovina), Sarajevo (Bosna a Hercegovina)	Tento výjezd by měl být teprve vybudován.