Azid sodný je pevná bezbarvá až bílá krystalická látka velmi dobře rozpustná ve vodě.
Při teplotách nad 275 °C se rozkládá, nad 300 °C může mít rozklad explozivní charakter za vzniku jedovatých a leptavých nitrózních plynů, nad 309 °C hrozí samovznícení.
Vlastnosti
Azid sodný je poměrně stálý, dá se bez rozkladu tavit.
Pokud se NaN3 dostane do styku s mědí nebo olovem, může vést k tvorbě explozivních nebo toxických sloučenin.
Azid sodný je velice toxická látka. Dráždí oči, sliznice i kůži, v případě vdechování dráždí dýchací cesty a jejich sliznice. Při požití závažně dráždí sliznice úst, hltanu, trávicího traktu. Akutní otrava se projevuje na CNS. Již nepatrné dávky azidu sodného vyvolávají roztažení periferních cév, pokles krevního tlaku, kašel, křeče, dušnost, nevolnost, zvracení i bezvědomí.
Při opakované nebo prodloužené expozici azid sodný poškozuje CNS - demyelinizuje nervová vlákna.
Použití
Azid sodný je nejdůležitějším azidem, z něhož se připravují ostatní azidy.
Azid sodný se využívá jako biocid v nemocnicích a laboratořích pro uchovávání zásobních roztoků náchylných k bakteriální a plísňové kontaminaci. Azid sodný blokuje růst mikroorganismů inhibicí cytochrom oxidázy.
Snadného rozkladu azidu sodného se využívá při konstrukci automobilových airbagů. Při nárazu automobilu je elektricky odpáleno přesně dávkované množství azidu sodného, který se rozkládá podle rovnice:
2 NaN3 → 2 Na + 3 N2. Jeden generátor airbagu obsahuje desítky gramů azidu sodného. V moderních automobilech se od jeho používání upouští.
