Arabština (arabskyاللُّغَة الْعَرَبِيَّة, al-lugha al-ʿarabíja) je semitskýjazyk. Existují značné rozdíly mezi spisovnou arabštinou a regionálními hovorovými jazyky (např. egyptskou, syrskou, iráckou, marockou hovorovou arabštinou). Spisovná arabština se jen málo liší od jazyka Koránu, ale aktivně ji ovládají pouze vzdělanci. V jednotlivých hovorových jazycích se objevují podobné odstředivé tendence, jaké odpoutaly románské jazyky od kdysi jednotné latiny. Na rozdíl od románských jazyků se však rozdíly jen v malé míře projevují v psané formě jazyka, a to přestože někteří spisovatelé píší v regionálních variantách. Důvodů je několik – arabské písmo nezachytí změny v krátkých samohláskách, pozměněné souhlásky si zase ponechávají původní zápis (např. znak ج, běžně přepisovaný a čtený jako [dž], se v Egyptě vyslovuje [g], ale píše se pořád stejně).
Historie
Nejstarší nápisy pocházejí ze 4. století. Klasická arabština je dochována ve staroarabské poezii (6.–7. století) a v Koránu (7. století). Od 8. století dochází k upevnění gramatických pravidel. Stala se úředním a literárním jazykem na celém Araby dobytém území, používali ji i příslušníci jiných národů, kteří od Arabů přejali islám (Turci, Peršané aj.). Kromě poezie zahrnuje klasická arabská literatura také řadu děl naučných (historických, geografických, lékařských, filozofických aj.). Díky arabským překladům přežilo evropský středověk nejedno dílo antických autorů. Od 19. století se modernizuje slovní zásoba, zjednodušuje se styl i skladba a vzniká moderní spisovná arabština. Rozdíly oproti arabštině klasické však nejsou příliš velké.
Arabština je flektivní jazyk, což znamená, že ohýbá slova pomocí předpon, přípon a zejména změnami uvnitř kmene, v indoevropských jazycích nepříliš obvyklými. Podstatná a přídavná jména rozlišují tři pády: nominativ (pro podmět), genitiv (pro všechny předložky a přivlastňování) a akuzativ (pro předmět). Dále jsou v arabštině dva rody – mužský a ženský – a tři čísla – singulár, duál a plurál (někdy i paukál).
Skloňování se liší podle toho, zda je podstatné jméno neurčité (beze členu), určité (se členem al) nebo konstruktivní, tato forma se používá například při připojení přivlastňovacího zájmena, například.: bajt-un – (nějaký) dům; al-bajtu – (ten dům); bajtu-há – (její dům) nebo bajtu radžulin – dům muže atd. Určitý člen je al- před slovem začínajícím na tzv. lunární písmena se čte normálně l (např. al-qamaru – Měsíc), ale před tzv. solárními písmeny (tato písmena se vyslovují většinou špičkou jazyka) se namísto písmene l dané počáteční písmeno (např. aš-šamsu – Slunce).
Existuje několik vzorů pro skloňování v jednotném a množném čísle (podle toho, jakou mají koncovku).
Ve dvojném čísle končí slovo vždy v nominativu -áni a v akuzativu nebo genitivu -ajni, v konstruktivní formě pak -á a -aj.
V singuláru nebo plurálu může slovo končit -un, pak je v akuzativu -an a v genitivu -in. S určitým členem zmizí -n a v konstruktivní formě zmizí -n také.
V singuláru i v plurálu najdeme slova, která již v nominativu v neurčité formě končí jen -u, pak je akuzativ i genitiv -a. V určité formě i konstruktivní se chová jako předchozí vzor a končí v nominativu -u, v akuzativu -a a v genitivu -i.
Najdeme v singuláru i v plurálu slova končící v nominativu, neurčité formě na -an. Taková pak v určité a konstruktivní formě mají koncovku -á a jinak se v pádech nemění.
Co se týče podstatných jmen s koncovkou v neurčité formě, nominativu -in (například qāḍin). Tato pak mají v určité a konstruktivní formě koncovku -í (qāḍí). V neurčitém akuzativu mají -ijan (qāḍijan) a v konstruktivním akuzativu -ija (qāḍija), jinak se nemění.
Pouze v mužském plurálu se setkáme se speciální koncovkou -úna v nominativu (v neurčité i určité formě). Tato slova pak končí v akuzativu i genitivu -ína (v neurčité i určité formě). A v konstruktivní formě zbudou pak koncovky -ú (nominativ) a -í (akuzativ a genitiv).
Spousta plurálů v ženském rodě končí koncovkou -átun v nominativu, pak je koncovka v genitivu i v akuzativu -átin. V určité a konstruktivní formě -átu a -áti.
V tabulkách vidíte příklady skloňování.
Skloňování كِتَاب (kitáb) – kniha
Jednotné číslo (singulár)
Neurčitý
Určitý
Konstruktivní
Nominativ
كِتَابٌ
(kitábun)
الْكِتَابُ
(al-kitábu)
كِتَابُ
(kitábu)
Akuzativ
كِتَابًا
(kitában)
الْكِتَابَ
(al-kitába)
كِتَابَ
(kitába)
Genitiv
كِتَابٍ
(kitábin)
الْكِتَابِ
(al-kitábi)
كِتَابِ
(kitábi)
Dvojné číslo (duál)
Neurčitý
Určitý
Konstruktivní
Nominativ
كِتَابَانِ
(kitábáni)
الْكِتَابَانِ
(al-kitábáni)
كِتَابَا
(kitábá)
Akuzativ
كِتَابَيْنِ
(kitábajni)
الْكِتَابَيْنِ
(al-kitábajni)
كِتَابَيْ
(kitábaj)
Genitiv
كِتَابَيْنِ
(kitábajni)
الْكِتَابَيْنِ
(al-kitábajni)
كِتَابَيْ
(kitábaj)
Množné číslo (plurál)
Neurčitý
Určitý
Konstruktivní
Nominativ
كُتُبٌ
(kutubun)
الْكُتُبُ
(al-kutubu)
كُتُبُ
(kutubu)
Akuzativ
كُتُبًا
(kutuban)
الْكُتُبَ
(al-kutuba)
كُتُبَ
(kutuba)
Genitiv
كُتُبٍ
(kutubin)
الْكُتُبِ
(al-kutubi)
كُتُبِ
(kutubi)
U jednoho druhu podstatných jmen se lze setkat i s dalším číslem, tzv. paukálem, a to u podstatných jmen hromadných. Například slovo meloun je v arabštině hromadné a má rovnou 5 čísel.
Podle stejných vzorů jako podstatná jména se dají zařadit a skloňovat i přídavná jména. Přídavná jména stojí vždy za podstatným jménem a přizpůsobují se mu rodem, číslem i členem. Většina přídavných jmen vytváří mužský plurál buďto nepravidelně, nebo koncovkou v nominativu -úna. Ženský rod se tvoří většinou koncovkou v nominativu -atun (neformálně bez koncovky též -ah) a ženský plurál koncovkou -átun. Například velká budova, kde budova je arabsky v ženském rodě, by byla arabsky بِنَايَةٌ كَبِيرَةٌ – binájatun kabíratun. Ale například modrý (ʾazraq-u) je podle jednoho vzoru, kde ženský rod (modrá) je زَرْقَاءُ (zarqáʾ-u) a množné číslo je زُرْقٌ (zurq-un). Například modrá obloha, kde obloha je arabsky v ženském rodě, bude arabsky السَّمَاءُ الزَّرْقَاءُ – as-samáʾu (a)z-zarqáʾu. Podle tohoto vzoru se tvoří většina barev (ʾaḥmar-u, ḥamráʾ-u, ḥumr-un atd.). Nutno zmínit, že to, co se nazývá plurál u přídavných jmen, se používá pouze pro popsání lidí (například ʿāmilúna džududun – noví pracovníci), při popisování neživého podstatného jména nebo zvířete v plurálu se používá u přídavných jmen ženský rod (například ʾqlámun džadídatun – nové propisky). Někdy bývá plurál stejný v mužském i ženském rodě, např. džadíd (mužský rod), džadídah (ženský rod), džudud (plurál v obou rodech)
Skloňování جَدِيد (džadíd) – nový
Jednotné číslo (singulár)
Mužský rod
Ženský rod
Neurčitý
Určitý
Neurčitý
Určitý
Nominativ
جَدِيدٌ
(džadídun)
الْجَدِيدُ
(al-džadídu)
جَدِيدَةٌ
(džadídatun)
الْجَدِيدَةُ
(al-džadídatu)
Akuzativ
جَدِيدًا
(džadídan)
الْجَدِيدَ
(al-džadída)
جَدِيدَةً
(džadídatan)
الْجَدِيدَةَ
(al-džadídata)
Genitiv
جَدِيدٍ
(džadídin)
الْجَدِيدِ
(al-džadídi)
جَدِيدَةٍ
(džadídatin)
الْجَدِيدَةِ
(al-džadídati)
Dvojné číslo (duál)
Mužský rod
Ženský rod
Neurčitý
Určitý
Neurčitý
Určitý
Nominativ
جَدِيدَانِ
(džadídáni)
الْجَدِيدَانِ
(al-džadídáni)
جَدِيدَتَانِ
(džadídatáni)
الْجَدِيدَتَانِ
(al-džadídatáni)
Akuzativ
جَدِيدَيْنِ
(džadídajni)
الْجَدِيدَيْنِ
(al-džadídajni)
جَدِيدَتَيْنِ
(džadídatajni)
الْجَدِيدَتَيْنِ
(al-džadídatajni)
Genitiv
جَدِيدَيْنِ
(džadídajni)
الْجَدِيدَيْنِ
(al-džadídajni)
جَدِيدَتَيْنِ
(džadídatajni)
الْجَدِيدَتَيْنِ
(al-džadídatajni)
Množné číslo (plurál)
Mužský rod
Ženský rod
Neurčitý
Určitý
Neurčitý
Určitý
Nominativ
جُدُدٌ
(džududun)
الْجُدُدُ
(al-džududu)
جُدُدٌ
(džududun)
الْجُدُدُ
(al-džududu)
Akuzativ
جُدُدًا
(džududan)
الْجُدُدَ
(al-džududa)
جُدُدًا
(džududan)
الْجُدُدَ
(al-džududa)
Genitiv
جُدُدٍ
(džududin)
الْجُدُدِ
(al-džududi)
جُدُدٍ
(džududin)
الْجُدُدِ
(al-džududi)
Skloňování أَزْرَق (ʾazraq) – modrý
Jednotné číslo (singulár)
Mužský rod
Ženský rod
Neurčitý
Určitý
Neurčitý
Určitý
Nominativ
أَزْرَقُ
(ʾazraqu)
الْأَزْرَقُ
(al-ʾazraqu)
زَرْقَاءُ
(zarqáʾu)
الزَّرْقَاءُ
(az-zarqáʾu)
Akuzativ
أَزْرَقَ
(ʾazraqa)
الْأَزْرَقَ
(al-ʾazraqa)
زَرْقَاءَ
(zarqáʾa)
الزَّرْقَاءَ
(az-zarqáʾa)
Genitiv
أَزْرَقَ
(ʾazraqa)
الْأَزْرَقِ
(al-ʾazraqi)
زَرْقَاءَ
(zarqáʾa)
الزَّرْقَاءِ
(az-zarqáʾi)
Dvojné číslo (duál)
Mužský rod
Ženský rod
Neurčitý
Určitý
Neurčitý
Určitý
Nominativ
أَزْرَقَانِ
(ʾazraqáni)
الْكِتَابَانِ
(al-ʾazraqáni)
زَرْقَاوَانِ
(zarqáwáni)
الزَّرْقَاوَانِ
(az-zarqáwáni)
Akuzativ
كِتَابَيْنِ
(ʾazraqajni)
الْكِتَابَيْنِ
(al-ʾazraqajni)
زَرْقَاوَيْنِ
(zarqáwajni)
الزَّرْقَاوَيْنِ
(az-zarqáwajni)
Genitiv
كِتَابَيْنِ
(ʾazraqajni)
الْكِتَابَيْنِ
(al-ʾazraqajni)
زَرْقَاوَيْنِ
(zarqáwajni)
الزَّرْقَاوَيْنِ
(az-zarqáwajni)
Množné číslo (plurál)
Mužský rod
Ženský rod
Neurčitý
Určitý
Neurčitý
Určitý
Nominativ
زُرْقٌ
(zurqun)
الزُّرْقُ
(az-zurqu)
زُرْقٌ
(zurqun)
الزُّرْقُ
(az-zurqu)
Akuzativ
زُرْقًا
(zurqan)
الزُّرْقَ
(az-zurqa)
زُرْقًا
(zurqan)
الزُّرْقَ
(az-zurqa)
Genitiv
زُرْقٍ
(zurqin)
الزُّرْقِ
(az-zurqi)
زُرْقٍ
(zurqin)
الزُّرْقِ
(az-zurqi)
Zájmena
Osobní
Osobní zájmena mohou stát před slovesem, kde jsou podmětem, nebo mohou stát před dalšími slovesnými druhy, což se většinou překládá se slovesem být: ʾaná ṭabíbun (Já jsem doktor.; dosl. já doktor), hija máhiratun (Ona je chytrá.; dosl. ona chytrá), huwa fí bajti-hi (On je ve svém domě.; dosl. on v domě jeho).
Osobní zájmena v MSA
1. sg.
2. sg.
3. sg.
2. du.
3. du.
1. pl.
2. pl.
3. pl.
Mužský rod
أَنَا
(ʾaná)
أَنْتَ
(ʾanta)
هُوَ
(huwa)
أَنْتُمَا
(ʾantumá)
هُمَا
(humá)
نَحْنُ
(naḥnu)
أَنْتُمْ
(ʾantum)
هُمْ
(hum)
Ženský rod
أَنْتِ (ʾanti)
هِيَ
(hija)
أَنْتُنَّ
(ʾantunna)
هُنَّ
(hunna)
Přivlastňovací
Přivlastňovací zájmena se musejí vždy napojit za nějaké slovo, buďto za podstatné jméno v jeho konstruktivní formě, kde označují vlastnictví (jadá-hu – jeho ruce), nebo sloveso, kde označují předmět (ʾuḥibbu-ka/-ki – Miluji tě), nebo předložku (la-hum – k nim). Přivlastňovací zájmena ve třetí osobě (-hu, -hum, -hunna, -humá) kromě -há mají ještě jednu formu: -hi, -him, -hinna, -himá. Tato forma se používá, pokud slovo, za které se napojují, končí na samohlásku i/í nebo souhlásku j (například fí-himá – v nich dvou). Přivlastňovací zájmeno v první osobě jednotného čísla (-í) může mít ještě jednu podobu, pokud je napojeno za sloveso, a tou formou je ـنِي (-ní).
Přivlastňovací zájmena v MSA
1. sg.
2. sg.
3. sg.
2. du.
3. du.
1. pl.
2. pl.
3. pl.
Mužský rod
ـي
(-í)
ـكَ
(-ka)
ـهُ
(-hu)
ـكُمَا
(-kumá)
ـهُمَا
(-humá)
ـنَا
(-ná)
ـكُم
(-kum)
ـهُم
(-hum)
Ženský rod
ـكِ
(-ki)
ـهَا
(-há)
ـكُنَّ
(-kunna)
ـهُنَّ
(-hunna)
Číslovky
nula = صفر = ٠
jeden = واحد = ١
dva = اثنين = ٢
tři = ثلاثة = ٣
čtyři = أربعة = ٤
pět = خمسة = ٥
šest = ستة = ٦
sedm = سبعة = ٧
osm = ثمانية = ٨
devět = تسع = ٩
deset = عشرة = ١٠
Slovesa
Časy má arabština pouze dva (nedokončený a dokončený) a má 3 pády (nominativ, genitiv a akuzativ). Lze tedy říct, že arabština je vidový jazyk, neboť je založena na protikladu ukončeného a neukončeného děje.
Českému minulému času přibližně odpovídá arabské perfektum, které tvoří pouze jeden způsob (indikativ – oznamovací způsob). Naproti perfektu je imperfektum (přibližně český přítomný a budoucí čas). Imperfektum tvoří pět způsobů (indikativ, subjunktiv, apokopát, energikus, imperativ).
كَتَبَ (kataba) = napsal (perfektní tvar)
يَكْتُبُ (jaktubu) = píše (imperfektní tvar)
všimněte si, že kořen KTB je vždy stejný, nemění se ani zde:
اُكْتُبْ (uktub) = napiš
كَاتَبَ (kátib) = píšící
كَاتَبَ (kátib) = spisovatel
كُتَّاب (kuttáb) = spisovatelé
كِتَاب (kitáb) = kniha, psaní
Kořeny slov jsou v arabštině velmi důležité, neboť se s nimi hodně pracuje. Jiná ukázka (kořen SKN:):
سَكَنَ (sakana) = bydlel (perfektní tvar)
يَسْكُنُ (jaskunu) = bydlí (imperfektní tvar)
سَاكِن (sákin) = bydlící, obyvatel
سُكّان (sukkán) = obyvatelé
سَكَن (sakan) = bydliště, bydlení
Jako základní podoba slovesa se běžně udává 3. osoba singuláru v perfektu. Imperfektum se pak tvoří na základě typu slovesa. V tabulce je vidět ukázka časování. Kromě perfekta a imperfekta existuje ještě imperativ (ten je jen v druhé osobě), subjunktiv – ten se v jednotném čísle odlišuje koncovkou -a namísto -u (např. أَسْكُنَ askuna), v duálu má namísto -áni koncovku -á (např. تَسْكُنَا taskuná) a v plurálu namísto -úna má -ú (např. يَسْكُنُوا jaskunú), v ženském rodě v plurálu -na zůstává a v první osobě plurálu se -u mění na -a. A existuje ještě poslední způsob, jussive, který namísto koncovky -u nemá žádnou koncovku (např. أَسْكُنْ askun), zbylé druhy koncovek se pak změní stejně jako v subjunktivu. Koncovky pro trpný rod jsou úplně stejné, rozdíl je pak v samohláskách uprostřed slova.
Subjunktiv se používá nejčastěji po částici أَنْ [ʾan] (aby) nebo لَنْ [lan] (zápor sloves v budoucnosti) a celkově ve smyslu „aby“. Například jurīdu ʾan jaʾskuna huná – On tam chce žít (doslova „On chce, aby tam žil)“
Jussive se používá například po částici لَمْ [lam] (zápor sloves v minulém čase). Například lam jaskun – Nežil.
Perfektum
1. sg.
2. sg.
3. sg.
2. du.
3. du.
1. pl.
2. pl.
3. pl.
Mužský rod
سَكَنْتُ (sakantu)
سَكَنْتَ (sakanta)
سَكَنَ (sakana)
سَكَنْتُمَا (sakantumá)
سَكَنَا (sakaná)
سَكَنَّا (sakanná)
سَكَنْتُمْ (sakantum)
سَكَنُوا (sakanú)
Ženský rod
سَكَنْتِ (sakanti)
سَكَنَتْ (sakanat)
سَكَنَتَا (sakanatá)
سَكَنْتُنَّ (sakantunna)
سَكَنَّ (sakanna)
Imperfektum
1. sg.
2. sg.
3. sg.
2. du.
3. du.
1. pl.
2. pl.
3. pl.
Mužský rod
أَسْكُنُ (ʾaskunu)
تَسْكُنُ (taskunu)
يَسْكُنُ (jaskunu)
تَسْكُنَانِ (taskunáni)
يَسْكُنَانِ (jaskunáni)
نَسْكُنُ (naskunu)
تَسْكُنُونَ (taskunúna)
يَسْكُنُونَ (jaskunúna)
Ženský rod
تَسْكُنِينَ (taskunína)
تَسْكُنُ (taskunu)
تَسْكُنَانِ (taskunáni)
تَسْكُنَّ (taskunna)
يَسْكُنَّ (jaskunna)
Imperativ
2. sg.
2. du.
2. pl.
Mužský rod
اُسْكُنْ (uskun)
اُسْكُنَا (uskuná)
اُسْكُنُوا (uskunú)
Ženský rod
اُسْكُنِي (uskuní)
اُسْكُنَّ(uskunna)
V arabštině se rozlišují dva rody – mužský a ženský. Rodově se mohou lišit podstatná i přídavná jména. Např. „džamíl“ znamená hezký, když přidáme koncovku „-a“ „džamíla“ znamená to hezká.
Čísla má arabština tři (singulár, duál, plurál). Duál se tvoří jednoduše koncovkou „-áni“ bez ohledu na rod:
dars-un = lekce
dars-áni = dvě lekce
Množné číslo se dělí na dva typy – vnitřní a vnější. Vnitřní se tvoří samohláskovými změnami uvnitř slova, někdy i souhláskovými. Vnější se tvoří koncovkami podle rodu:
Arabština používá řadu hlásek, které se v češtině, ani žádném jiném evropském jazyce nevyskytují. Používá např. emfatické souhlásky t, d, z, s (které mají i svůj neemfatický protějšek). Tyto souhlásky se vyslovují s tzv. emfatickým důrazem – jazyk je při nich lžícovitě prohnut směrem dolů, podobně jako při ruském tvrdém „l“.[zdroj?] Dále má například souhlásku „ʕajn“ – ع, které je asi nejobtížnějším zvukem v arabštině. Vyslovuje se v zadní části dutiny ústní, někdy až v hrdle. Jedná se o znělou farynglální frikativu. Jeho neznělý protějšek je „ħaːʔ“ – ح, neznělá farynglální frikativa. Zvláštností ve výslovnosti je určitě také „hamza“, neboli hlasový ráz, který se může vyskytovat jak na začátku či uprostřed slova, tak na jeho konci. V arabštině je vnímán jako běžná souhláska a také zapisován.
Arabské písmo vychází z nabatejské varianty kurzívyaramejského písma. Arabské písmo je tedy kurzivní, tzn. že nerozlišuje tiskací či psací písmo, a dokonce, jako je tomu ve starých písmech zvykem, ani malá a velká písmena. Ačkoli tedy vychází z původního starosemitského – fénického písma (stejně jako hebrejština či řecká alfabeta či latinka), není vůbec podobné evropským písmům (určité podobnosti se ale vyskytují mezi arabským písmem a hebrejskou kurzívou). Píše se zprava doleva a zpravidla se nepíší znaky pro krátké samohlásky.
Podoba písmen se liší dle jejich postavení ve slově. Každý znak má svou podobu samostatnou, na začátku slova, uprostřed a na konci. Je šest písmen (ا, د, ذ, ر, ز, و), které se neváží, tzn. že sama se dají připojit k předchozímu písmenu, ale nemůže se za ně připojit další písmeno, takže tvoří pouze koncovou a samostatnou formu (např. rá (ر) ve slově noha رجل). Další zvláštností na písmu jsou tzv. ligatury (znaky usnadňující psaní určitých skladeb znaků, v arabštině existuje jediná povinná ligatura, a to lám + alif (lá) – لا) a zvláštní psaní některých vazeb znaků.
جَمِيع النّاسِ = jamīʕu n-nāsi = všichni lidé
أحرارًا = ʔaḥrāran = svobodní
متساوين = matasāwīna = rovní
في = fī = ve
كَرَامَة = karāma = čest, úcta
حُقُوق = ḥuqūq = práva
وَقَدَ = wa qad = a tak
وُهِبُوا = wuhibū = dostali, obdrželi
عَقْل = ʕaql = intelekt, rozum
ضَمِير = ḍamīr = svědomí
عَلَيْهِمْ = ʕalayhim = a je na nich
أَنْ يُعَامِلَ = ʔan juʕāmila = aby se chovali
بَعْضُهُمْ بَعْضًا = baʕḍuhum baʕḍan = mezi sebou
رُوح = rūḥ = duch
إِخَاء = ʔiḵāʔ = bratrství
česky
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.
Literatura
SEDLÁČEK, Jaroslav : Al-Kitâbu: mluvnice arabského jazyka obsahující mluvnici spisovného arabského jazyka, četná cvičení, sbírku nejobyčejnějších slov, Zuhairovu báseň a knihu Al-ažurrumíjje v původním znění i v překladu = Al-Kitāb fī naḥw al-Lughat al-ʻArabīyah wa-Ṣarfihā wa-Shiʻrihā. V Praze: J. Sedláček, 1898.online
ZEMÁNEK, P. Vývoj arabštiny. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2007. ISBN978-80-7308-201-7
Islámská čítanka. Studijní antologie arabského islámského písemnictví. Editoři: Ondřej Beránek, Bronislav Ostřanský, Pavel Ťupek. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2020, 327 s. ISBN978-80-7308-982-5 (print), ISBN978-80-7308-983-2 (online: pdf)
Sisa-sisa piramida yang menonjol tetapi runtuh, dengan struktur tangga aslinya yang terpelihara dengan baik terbuka di bawah puing-puing Ba Neferirkare Era: Kerajaan Baru(1550–1069 BC) Hieroglif Mesir Piramida Neferirkare (Bahasa Mesir: Bꜣ Nfr-ỉr-kꜣ-rꜥ Ba dari Neferirkare[1]) adalah piramida yang dibangun untuk Firaun Dinasti ke-V Neferirkare Kakai pada abad ke-XXV SM.[2][a] Ini merupakan struktur tertinggi di nekropolis Abusir, ditemukan antara Giza dan...
Borgo San GiovanniKomuneComune di Borgo San GiovanniNegara ItaliaWilayahLombardyProvinsiProvinsi Lodi (LO)FrazioniCa´ dell´AcquaLuas • Total7,7 km2 (30 sq mi)Ketinggian77 m (253 ft)Populasi (Dec. 2004) • Total1.898 • Kepadatan25/km2 (64/sq mi)Zona waktuUTC+1 (CET) • Musim panas (DST)UTC+2 (CEST)Kode pos26851Kode area telepon0371 Borgo San Giovanni adalah komune yang terletak di distrik Provinsi Lodi, Ita...
Native American social activist and politician LaDonna HarrisLaDonna Harris (2011)BornLadonna Vita Tabbytite (1931-02-26) February 26, 1931 (age 93)Temple, Oklahoma, U.S.OccupationComanche social activistKnown forEasyRiders (June 1985 issue),first Native American woman to run for vice presidentPolitical partyDemocraticOther politicalaffiliationsCitizens (1980)Spouse Fred R. Harris (m. 1949; div. 1982)Children3 LaDonna Vita Tabbyti...
Pour les articles homonymes, voir Uplink. Liaison montante et liaison descendante Liaison montante (en anglais uplink) est une expression relative aux transmissions satellitaires (télédiffusion, télécommunications, Internet par satellite...). Elle concerne le canal et le sens des signaux ou données provenant d'une station au sol vers le satellite. Ce terme est aussi utilisé pour désigner les liaisons radio uplink (dans le sens : terminal vers la station de base) des réseaux de t...
Saturated soil type Distribution of Gleysols A gleysol or gley soil is a hydric soil that unless drained is saturated with groundwater for long enough to develop a characteristic gleyic colour pattern. The pattern is essentially made up of reddish, brownish, or yellowish colours at surfaces of soil particles and/or in the upper soil horizons mixed with greyish/blueish colours inside the peds and/or deeper in the soil. Gleysols are also known as Gleyzems, meadow soils, Aqu-suborders of Entisol...
Uwe Kröger, 2006 Uwe Kröger (German pronunciation: [ˈuːvə ˈkʁøːɡɐ]; born 4 December 1964 in Hamm, West Germany) is a musical star in the German-speaking countries of the world. Besides starring on stage, Kröger has taken part in galas and concerts, as well as making television and film appearances. He has released cast recordings and solo CDs. Career Kröger studied song, dance, and acting at the Universität der Künste Berlin (then called Hochschule der Künste). Shortly...
Alfabeto e clericalismo su l'Asino, periodico satirico anticlericale (1907) «Clericalismo: la confusione abituale tra quel che è di Cesare e quel che è di Dio.» (Giulio Andreotti. In Edmondo Aroldi, Intervista a Giulio Andreotti, La Lettura, 1977) La parola clericalismo indica un agire in senso politico che mira alla salvaguardia e al raggiungimento degli interessi del clero e, conseguentemente, si concretizza nel tentativo di indebolire la laicità di uno Stato attraverso il diretto inte...
Linux distribution (operating system) This article is about the Linux distribution. It is not to be confused with Slack (software). SlackwareSlackware 15.0 with KDE Plasma 5 as the desktop environmentDeveloperPatrick VolkerdingOS familyLinux (Unix-like) (based on Softlanding Linux System)Working stateCurrentSource modelOpen sourceInitial release17 July 1993; 30 years ago (1993-07-17)[1]Latest release15.0[2] [3][4] / 2 February 2022;...
Ergebnisse des FSI 2022.sehr großer Alarmgroßer AlarmAlarmgroße Warnungerhöhte WarnungWarnungstabilstabilersehr stabilnachhaltigsehr nachhaltigKeine DatenDer Fragile States Index (FSI), ehemals Failed States Index, ist eine jährliche Rangliste, die seit 2005 vom US-amerikanischen Think Tank Fund for Peace veröffentlicht wird – zunächst in der amerikanischen Zeitschrift Foreign Policy, seit...
Film franchise article Train to BusanOfficial franchise logoBased onCharactersby Park Joo-sukStarringVarious actors (See details)Distributed byNext Entertainment WorldRelease date2016-presentCountrySouth KoreaLanguageKoreanBudget$25,075,000 (Total of 3 films)Box office$111,330,565 (Total of 3 films) The Train to Busan film series consists of South Korean action-horror zombie films, created by Park Joo-suk and produced by Next Entertainment World. The installments include a theatrical movie, a...
فرد إميري معلومات شخصية تاريخ الميلاد 27 أغسطس 1925 تاريخ الوفاة 10 أبريل 1997 (71 سنة) مواطنة أستراليا الحياة العملية المهنة عالم نفس اللغات الإنجليزية تعديل مصدري - تعديل فرد إميري (بالإنجليزية: Fred Emery) هو عالم نفس أسترالي، ولد في 27 أغسطس 1925، وتوفي في 10 أبري�...
Division of the British Broadcasting Corporation BBC MonitoringAbbreviationBBCMFormationAugust 26, 1939 (1939-08-26)[1]HeadquartersLondonRegion served GlobalServicesOpen-source intelligenceLeaderLiz HowellParent organizationBBCWebsitemonitoring.bbc.co.uk BBC Monitoring (BBCM) is a division of the British Broadcasting Corporation which monitors, and reports on, mass media worldwide using open-source intelligence. Based at New Broadcasting House, the BBC's headquarters in...
2019 single by Dermot KennedyLostSingle by Dermot Kennedyfrom the album Without Fear Released6 February 2019Length3:44LabelRigginsInterscopeIslandSongwriter(s)Carey WillettsDermot KennedyProducer(s)Carey WillettsKozDermot Kennedy singles chronology For Island Fires and Family (2019) Lost (2019) Outnumbered (2019) Lost is a song by Irish singer-songwriter and musician Dermot Kennedy. It was released as a single on 6 February 2019 as the third single from his debut studio album Without Fear. ...
Ebrahim YazdiYazdi pada 1979 Menteri Urusan Luar Negeri IranMasa jabatan12 April 1979 – 12 November 1979Perdana MenteriMehdi BazarganPendahuluKarim SanjabiPenggantiAbolhassan Banisadr (pelaksana tugas)Wakil Perdana Menteri Iran untuk Urusan RevolusionerMasa jabatan13 Februari 1979 – 12 April 1979Perdana MenteriMehdi BazarganPenggantiMostafa ChamranAnggota Parlemen IranMasa jabatan28 Mei 1980 – 28 Mei 1984Daerah pemilihanTehran, Rey dan ShemiranatMayoritas1,128...
Untuk kegunaan lain, lihat Indro (disambiguasi). IndroIndro pada tahun 2014LahirMahatkarta Indrodjojo Kusumonegoro[1]8 Mei 1958 (umur 66)Purbalingga, Jawa Tengah, Indonesia[2]AlmamaterUniversitas PancasilaPekerjaanPemeranpelawakpenyanyiproduser filmTahun aktif1975—sekarangDikenal atasAnggota Warkop DKISuami/istriHj. Nita Octobijanthy Saleh (m. 1981; meninggal 2018)Anak3 Drs. H. Mahatkarta Indrodjojo Kusumonegoro (...
Battle of the Spanish Civil War For the battle in the Second Punic War, see Battle of Ebro River. Battle of the EbroPart of the Spanish Civil WarRepublican antiaircraft artillery in the Battle of the EbroDate25 July – 16 November 1938LocationTerres de l'Ebre and Lower Matarranya, Spain41°09′50″N 0°28′30″E / 41.16389°N 0.47500°E / 41.16389; 0.47500Result Nationalist victory Initial Republican victory, crossing of the EbroBelligerents Spanish Republic Inter...
Process of collecting and restating certain area of law forming a legal code In law, codification is the process of collecting and restating the law of a jurisdiction in certain areas, usually by subject, forming a legal code, i.e. a codex (book) of law. Codification is one of the defining features of civil law jurisdictions.[contradictory] In common law systems, such as that of English law, codification is the process of converting and consolidating judge-made law or uncodified statu...