1. československá smíšená letecká divize vznikla z jednotek tvořených československými piloty v Sovětském svazu, na základě dohod mezi exilovým ministerstvem obrany v Londýně a vojenskými zástupci v Sovětském svazu. K 14. dubnu 1945 čítala 520 mužů.^[1]

Dne 3. května 1944 vznikla na území Sovětského svazu 128. československá stíhací peruť, která byla 3. června po doplnění přejmenována na 1. československý stíhací letecký pluk v SSSR. Jeho vytvoření předcházela dlouhá řada jednání mezi londýnským ministerstvem obrany a členy vojenské mise v SSSR. Piloti, nacházející se na území Sovětského svazu počátkem Velké vlastenecké války byli postupně v letech 1941–1942 přesunováni do Velké Británie k jednotkám RAF. Teprve až koncem roku 1943 byla uzavřena jednání o vzniku československé letecké jednotky. Počátkem roku 1944 bylo přepraveno 21 čs. letců z Anglie do Sovětského svazu, kde začal jejich výcvik na letadlech Lavočkin La-5. V létě byli již letci vycvičeni a připraveni k odeslání na frontu. Letecký pluk byl po stránce vojenské a kázeňské podřízen 1. čs. armádnímu sboru, po stránce taktické a operační spadal pod pravomoc sovětského leteckého svazku.

Českoslovenští piloti se již 29. srpna 1944 dozvěděli, že na Slovensku vypuklo národní povstání. V té době byla součástí povstalecké armády „Kombinovaná letka“, která měla k dispozici zastaralé čs. letouny Avia B-534, Letovy Š-328 a dva Messerschmitty Bf-109, ke kterým však chybělo střelivo. Počátkem září bylo rozhodnuto, že se 1. letecký pluk (stejně jako 2. čs. paradesantní brigáda) přemístí na Slovensko. Dne 17. září přistál 1. čs. stíhací letecký pluk pod vedením štábního kapitána Františka Fajtla na slovenském letišti Zolná. Hned následující den podniklo osm letadel přepad letiště v Piešťanech, kde podle zpráv mělo být soustředěno zhruba 40 německých letadel (Junkers Ju 87, Messerschmitt Bf 109 a Focke-Wulf Fw 190). Protože Němci o čs. pilotech vůbec nevěděli a někteří čs. piloti velice dobře znali piešťanské letiště, kde před válkou sloužili, byly výsledky leteckého přepadu excelentní. 10 německých letadel bylo zničeno, 10 pravděpodobně zničeno a 10 poškozeno. Po tomto útoku bylo německé letectvo na Slovensku paralyzováno. Čs. letci velice výrazně pomáhali povstalcům v jejich boji, útočili proti pozemním cílům, přičemž využívali schopnosti letounu La-5 nést až 500 kg bomb či neřízené rakety. I přes jejich snahu se pod tlakem německých vojsk povstalecké území zmenšovalo, a tak 25. října 1944 byl 1. čs. stíhací letecký pluk nucen Slovensko opustit.

Již v průběhu Slovenského národního povstání přeletěla do Sovětského svazu skupina 108 slovenských letců, k nimž se postupně přidávali další slovenští piloti z kombinované letky, kde již chyběla letadla a piloti, kteří buď přeběhli, nebo byli transportováni ze Slovenska dopravními letadly. Sovětské velení dalo souhlas s vytvořením dalších dvou leteckých pluků – 2. čs. stíhacího a 3. čs. bitevního. Z těchto tří jednotek vznikla 1. čs. smíšená divize, jejímž velením byl pověřen pplk. Ludvík Budín. Čs. letci byli vyzbrojeni stíhacími letadly Lavočkin La-5 a La-7, bitevními letadly Il-2 Šturmovik a střemhlavými bombardéry Pe-2. Dne 14. dubna 1945 proběhla první bojová akce, kdy úspěšně zaútočily dvě skupiny bitevníků podporované stíhači na vojenské cíle nepřítele nedaleko vesnice Olzy. Čs. letci útočili na bojovou techniku, pevnůstky, palebná postavení, velitelská stanoviště, dopravní prostředky a shromaždiště tanků nepřítele, podporovali a chránili pozemní vojska, útočili na komunikace, prováděli letecký průzkum. Divize provedla od 14. dubna do 9. května 1945 567 bojových vzletů v trvání 515 operačních hodin. Zničila desítky aut, tanků, obrněných vozidel, povozů, železničních vagónů a velké množství živé síly nepřítele. Dne 9. května 1945 přistály dva bombardéry 1. čs. smíšené letecké divize na letišti v Kbelích, což byl symbolický příspěvek Pražskému povstání. 10. května se čs. letadla přesunula z Polska na polní letiště v Albrechtičkách u Ostravy, dne 14. května přistály první letouny na letištích v Kbelích a Letňanech.

• S. Rejthar: Dobří vojáci padli Praha 2011
• F. Fajtl: Sestřelen, Praha 2002
• F. Fajtl: První doma, Praha 1980
• F. Fajtl: Podruhé doma, Praha 1984
• L. Valoušek: Vzpomínky na Lavočku (knižnice LK 1987)
• J. Skopal: Trojúhelník naděje, Praha 1990
• F. Loucký: Mnozí nedoletěli, Praha 1989
• Z. Šmoldas: Čs. letci v boji proti fašismu, Praha 1987
• J. Daňko: 1. čs. smíšená letecká divize v SSSR, AVIS, Praha 2001

• Československé perutě v RAF

• Českoslovenští letci v SSSR
• Letecká galerie Archivováno 5. 1. 2007 na Wayback Machine.
• Čs. letci ve 2. světové válce Archivováno 13. 1. 2009 na Wayback Machine.

Československo za druhé světové války
Politické reprezentace	Prozatímní státní zřízení • Komunistická strana Československa
Vlády	Československý národní výbor (Státní rada) • První exilová vláda • Druhá exilová vláda • Košická vláda
Vojenské jednotky	Legie Čechů a Slováků • 1. divize ve Francii • Československé perutě v RAF (310. • 311. • 312. • 313.) • Československá samostatná obrněná brigáda • Československý pěší prapor 11 – Východní • 1. československý armádní sbor • První československý samostatný stíhací letecký pluk • 1. československá smíšená letecká divize v SSSR • 1. československá tanková brigáda • I. československá brigáda Jana Žižky z Trocnova (Jugoslávie) • 1. československá armáda na Slovensku • Slovenské povstalecké letectvo
Partyzánské jednotky	Partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova • Rada tří • Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus • Partyzánská brigáda Jermak • Partyzánská brigáda Jan Kozina • Partyzánský oddíl Doktor Miroslav Tyrš • Partyzánská brigáda Národní mstitel • Svaz partyzánských oddílů Za Prahu • Partyzánská brigáda Smrt fašismu • partyzánský oddíl zvláštního určení Zarevo • Partyzánská brigáda Vlast • Partyzánský pluk Ludvíka Svobody • partyzánská družina Josefa Hybeše • Partyzánský oddíl Wolfram • Partyzánský oddíl Carbon • Partyzánský oddíl Lenka - Jih/Spelter
Odbojové skupiny	Obrana národa • Rada tří • Česká národní rada • Petiční výbor Věrni zůstaneme • Politické ústředí • OSVO • Národní hnutí pracující mládeže • Ústřední vedení odboje domácího • Zpravodajská brigáda • Tři konšelé • Tři králové • I. ilegální ÚV KSČ • Družstvo v prvním sledu • Avala-Modrý kruh
Bitvy a střetnutí	Německá okupace Čech, Moravy a Slezska (Bitva o Czajankova kasárna) • Čs. protiletecká obrana Tarnopolu • Coulommiers • La Ferté sous Jouarre • Británie • Šibáa • Tobruk • Operace Anthropoid (Atentát na Heydricha • Kostel svatých Cyrila a Metoděje) • Sokolovo • Kyjev • Bílá Cerekev • Žaškov • Dukla • Bělehrad • Tetřev • Dunkerque • Jaslo • Západní Karpaty • Liptovský Mikuláš • Ostrava • Osvobození Československa • Plzeň • Květnové povstání českého lidu (Pražské povstání • Boj o Český rozhlas) • Slivice