V češtině se písmeno Ÿ již nevyskytuje. V minulosti se ovšem vyskytovalo v bratrském pravopisu, používaném do pravopisné reformy v roce 1842. Proto je písmeno přítomné ve velkém množství starých českých textů. Označovalo spřežku ij.[1]
Ve francouzštině
Ve francouzštině se písmeno ÿ dává tam, kde je y součástí spřežky, ale když se y nahradí ÿ, tak se spřežka nečte jako spřežka (podobně jako u písmen Ï a Ë). Toto písmeno se používá zřídka, můžeme ho například najít v názvu města Freÿr v Belgii.
V němčině
Písmeno Ÿ se v němčině již nepoužívá. Hojně se používalo například v rané nové horní němčině. V němčině se ÿ četlo jako aj (například slovo frei se psalo jako frÿ). V alemánštině se ÿ četlo jako i. Dnes se ÿ používá v několika německých příjmeních (například: von Croÿ, Ferrarÿ, Deboÿ, Meÿer a Weÿer).[2]
V maďarštině je písmeno ÿ zastaralé, y se používá pouze ve spřežkách (například ny se čte jako ň, ly se čte jako j). Ÿ tady mělo stejnou funkci jako ve francouzštině, ÿ se četlo jako i. Například ve slově hutÿra (dnes psáno jako hutira, hutyra by se četlo jako huťra).
V nizozemštině
Oficiálně se Ÿ v nizozemštině nevyskytuje, ale někdy se plete se spřežkou ij (čte se jako ej). Ÿ se však někdy napíše namísto ij v textech psaných rukou a velmi výjimečně také v dalších textech.
Kromě klasického Ÿ existuje ještě Ÿ s čárkou (Ÿ́).
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ÿ na německé Wikipedii, Ÿ na francouzské Wikipedii, Ÿ na španělské Wikipedii a Ÿ na maďarské Wikipedii.
↑ Slovo a slovesnost – K dějinám označování samohláskové kvantity v českém pravopise. sas.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.